Někteří na svých profilech také cenzurují a to nám prý nevadí. I my sami to občas děláme. Svoboda slova se zneužívá k šíření lží a nenávisti. A globální platformy jsou soukromé firmy a proto si mohou dělat, co chtějí. Nemůžeme prý omezovat jejich podnikání. To jsou asi nejčastější námitky proti naší petici STOP CENZUŘE, se kterými se v diskusích setkáváme....
Asi před týdnem jsem se na zdi Andreje Ruščáka zapojil do diskuse o cenzuře a elfech a jeden z nich, Vít Kučík, se k nám připojil. Krátce poté jsem našel v Lidovkách jeho rozsáhlý text Studená válka 2.0, kde rozvíjí své teorie o „kouzlech hybridních triků“ („sympatizanti Ruska… vůbec nemusejí být sympatizanti Ruska, dokonce mohou mít k Rusku velmi negativní...
7. září jsme zveřejnili petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích s názvem Zastavme nové formy cenzury, kterou dosud podepsalo více než 10 tisíc lidí, a obrátili jsme se na poslance všech politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se třemi požadavky:
Petice záměrně nenavrhuje jedno konkrétní legislativní řešení. Na ně se názory různí a my zatím nechceme žádné z nich upřednostňovat. Vyzýváme k poctivé diskusi nad všemi náměty a po tom, aby z debaty nebyl nikdo vylučován. To téma je pro zachování demokracie zásadní a potřebuje zástupce levice i pravice, konzervativců i liberálů. Naše požadavky směřují k vytvoření podmínek pro
Globální platformy s disproporční tržní silou Sociálními sítěmi s dominantním postavením na svých trzích myslíme především Facebook (2,7 mld uživatelů ve světě, přes 5 mil. v ČR, hodnota 140 mld usd, vlastní také Instagram s 2,4 mil. uživatelů v ČR) Twitter (přes 300 mil. uživatelů ve světě, přes 400 tis. v ČR, hodnota 4,5 mld usd). Speciálním případem je firma...
Formy cenzurních zásahů Na rozdíl od samotných uživatelů, kteří si sami spravují své skupiny a kanály (lze je chápat jako nástěnky, které má její autor pod kontrolou a určuje, např. komu budou viditelné které příspěvky), se neočekává (a nebylo to dříve zvykem), že bude provozovatel platformy zasahovat do obsahu.
Nejznámější příklady ze zahraničí Zásahy do uživatelského obsahu se nejčastěji týkají příspěvků s tématy např. migrace, islámu, aspektů genderu nebo rasy, brexitu, role Evropské unie, Blízkého východu, legality držení zbraní, koronavirové pandemie apod. Známé jsou příklady, kdy je aplikován dvojí metr, tj. srovnatelné jevy jsou posuzovány odlišně – např. Židé vs. Palestinci. Na jedné straně se maže historická fotka Hitlera...
Po výzvě 153 intelektuálů z anglicky mluvícího světa v Harper’s se proti politické korektnosti a (auto)cenzuře postavila také skupina intelektuálů z Německa, Švýcarska a Rakouska. Vyzývá ke svobodné diskusi a k odporu proti tomu, aby rostoucí tlak falešné morálky nutil organizátory a vydavatele rušit nebo odsuzovat chystaná představení a publikace.
“Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.”E. B. Hallová o přístupu Voltaira Globální sociální sítě dnes představují hlavní fóra veřejné diskuse a jsou také významným fórem politickým. Jejich vliv na politickou soutěž a volební výsledky je srovnatelný s největšími tištěnými, rozhlasovými nebo TV médii. Vlastníci platforem mají na trhu prakticky monopolní pozici...
Zpráva od našich západních sousedů: případ fact-checkingu na Facebooku prošel dvěma stupni soudního řízení. Pravicově konzervativní server Tichys Einblick nebyl spokojen s tím, že společnost Correctiv, která v Německu pro Facebook vyhodnocuje pravdivost příspěvků, označila jeden z jejich textů za “částečně nepravdivý”.