Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za únor.

Co jsme dělali my v SOSP

Během posledních let proudily do ČR miliony dolarů prostřednictvím amerických grantů. Tyto programy se často zaštiťují podporou demokracie, lidských práv či svobody tisku, ve skutečnosti ale někdy slouží k prosazování skryté politické agendy. V období posledních pěti let činila celková částka přidělená českým subjektům více než 214 milionů dolarů, tedy přes pět miliard korun, celková suma nebude pravděpodobně konečná. „Granty poskytované Spojenými státy, včetně těch směřujících do České republiky, nejsou jen projevem altruismu, ale součástí širší strategie prosazování amerických zájmů a rozšiřování vlivu USA,“ píše Natálie Vachatová, která téma politických neziskovek dlouhodobě analyzuje a uvádí příklady částek plynoucí různým českým subjektům. „Americké granty v ČR pokrývají široké spektrum oblastí – od výzkumu veřejného mínění, přes nezávislou žurnalistiku, až po projekty zaměřené na geopolitický vliv a boj proti dezinformacím.“ Vzniká tak nevyhnutelná otázka, do jaké míry slouží tyto prostředky české společnosti, a do jaké míry cizím strategickým zájmům.

Zatím nikdo z evropských politiků neudělal pro naši svobodu projevu v posledních 5 letech tolik jako nyní americký viceprezident J.D. Vance. Jeho projev na bezpečnostní konferenci v Mnichově lze chápat jako brutální budíček unijní věrchušce, partnerskou výzvu dosavadním spojencům a také jako varování pro nedemokratické směřování EU. Pro nás v SOSP jsou velkou satisfakcí, protože potvrzují to, před čím celou dobu varujeme. Každý, kdo sleduje dění a je ochoten přiznat si tvrdou realitu, už musí uznat, že Evropská komise systematicky omezuje svobodu projevu a mění výklad demokracie z vůle lidu na konsensus globalistických elit a s nimi spřízněných médií, „nevládních“ organizací (financovaných z většiny vládami) a institucí, které tyto ovládají. Už to neříkají jen dezoláti na Václaváku, celá opozice a konzervativní publicisté a intelektuálové napříč Evropou. Americkou vládu si snad už vedení EU nedovolí přehlížet, tu jsou zvyklí poslouchat. Vlastimil Veselý komentuje pasáže Vancova projevu.

Ze třetiny stížností na mazání příspěvků vyplývá, že Seznam.cz často porušuje vlastní pravidla. Uživatelé si stěžují, že jejich slušné, kritické komentáře mizí, zatímco ideologicky vyhovující zůstávají. „Myslím, že nás je na seznamu takto blokovaných tisíce profilů a za chvíli už budou v příspěvcích pouze ti ‚správní‘,“ popisuje situaci jeden z trvale zablokovaných uživatelů. Druhý uživatel, který rovněž zažil trvalou blokaci, uvádí: „Marně jsem se dotazoval, v čem konkrétně jsem jejich podmínky porušil, nebo jak konkrétně má vypadat kritický příspěvek, aniž by byl blokován.“ „Seznamu, včetně vrcholového managementu, jsme opakovaně nabízeli prostor k rozhovoru. Chtěli jsme ukázat konkrétní příklady, předat vaše dotazy a doptat se za vás na praktický postup v moderování obsahu,“ píše Gabriela Sedláčková. Vysvětlení ze strany Seznamu jsme se však nedočkali.

Významné evropské předpisy, jako je nařízení DSA, už mají reálný dopad – umožňují nahlašovat nejen nezákonný, ale i jinak „problematický“ obsah, např. „systémová rizika“ a „občanský diskurz“, a nutí platformy obsah mazat. „Nyní máme jasná pravidla, předběžné povinnosti, přísný dohled, rychlé vymáhání a dostatečně odrazující sankce,“ prohlásil Thierry Breton, komisař EU pro vnitřní trh. […] Další výzvou je EMFA, která přináší administrativní zátěž pro veřejnoprávní i soukromá média. Návrh, který má údajně „zajistit kvalitní a spolehlivá média“, však ve skutečnosti může omezit pluralitu a označit nepohodlné názory za dezinformace. „Cenzurní kartel stojí na třech pilířích – digitálních platformách, médiích a politických neziskovkách, které si důkazy v kruhu vzájemně posilují Bruselem požadované narativy,“ konstatuje Natálie Vachatová v prognóze týkající se svobody projevu na rok 2025.

Dění v ČR

Vládní „pendrekový“ přílepek o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, který už podepsal prezident Pavel, bude čelit zkoumání Ústavního soudu. Senátoři již shromáždili 24 podpisů k podání ústavní stížnosti (potřeba bylo nejméně 17). Mezi signatáři jsou Michael Canov, Hana Kordová Marvanová, Daniela Kovářová, Jana Zwyrtek Hamplová, Vladimíra Ludková (ODS), Lumír Aschenbrenner (ODS) a Martin Červíček (ODS), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Zdeněk Hraba, Jan Paparega, Robert Šlachta (Přísaha) a všichni senátoři za hnutí ANO v čele s Janou Mračkovou Vildumetzovou. 14 podpisů tedy dodal klub hnutí ANO a 7 je z klubů koaličních stran. Tento přílepek považujeme za největší ohrožení svobody projevu ze strany české vlády.

„Tomiu Okamurovi hrozí až 3 roky vězení. Kromě předsedy SPD má být trestně stíháno i samotné hnutí SPD… Podle advokáta Radka Suchého se jedná o průlom, trestní stíhání politické strany nebo hnutí doposud česká justice neřešila. […] Pokud plakát upozorňující trochu nešťastně na existující problém nelegální migrace a s tím spojeného nárůstu kriminality, páchaného navíc z většiny osobami se vzezřením odpovídajícím tomu ‚figurantovi‘ s nožem, je důvodem pro odstíhání politické strany a jejího předsedy, co pak vše bude postihováno jako přestupek tím novým zákonem? […]  Ten má umožnit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí trestat předvolební výroky, které budou buď lživé, nebo hrubě urážlivé, jako správní přestupek s pokutou až dva miliony korun. […] Ve volebním roce může mít tento právní postup dopady i na průběh voleb či předvolební kampaně.“ „Podle našeho názoru je cílem vládní koalice kriminalizace opozičních názorů a v konečném důsledku snaha neumožnit SPD účast v letošních volbách do Poslanecké sněmovny,“ komentuje Tomio Okamura.

JUDr. Ivo Telec připomíná další exces zpolitizovaného Centra proti hybridním hrozbám (CHH), které předloni označilo mír za „kremelský narativ“: „Ministerstvo vnitra, CHH, které je oddělením Odboru bezpečnostní politiky, v roce 2023 zveřejnilo na svých oficiálních stránkách politicky hodnotící materiál nazvaný ‚Mír jako kremelský propagandistický narativ‘ […] Dokument byl zveřejněn za běžného stavu v době míru a veřejného pokoje. Ministerské hodnocení se věnuje, poměrně tvrdé, kritice určitých shromáždění, petic či jiných podnětů k mírovému řešení ‚ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny vyvolaného invazí vojsk Ruské federace“ z roku 2022. Politický materiál je anonymní a nedatovaný.‘ […] Nejde o žádné právní delikty. Nikdo ze svobodných občanů nemá zákonem uloženou povinnost být názorově konformní s dobovým (a potenciálně proměnlivým) politickým míněním členů vlády nebo jiného orgánu veřejné moci. Natož být názorově konformní s míněním některých, navíc před veřejností skrytých, ministerských úředníků či zaměstnanců.“

Mezi českými politickými neziskovkami, které budou postiženy Trumpovým zastavením plateb z USAID, patří Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI). Angažoval se v honu na údajné dezinformace a na podzim publikoval manuál navrhující postavit je mimo zákon – společně se seznamem, na koho se zaměřit. Analýza, na jejíž tvorbě se mělo podílet Česko-polské fórum a Ministerstvo zahraničních věcí, zařadila do seznamu „dezinfo“ webů několik standardních mediálních projektů, jako např. Rádio Universum nebo youtubové kanály zákonodárců. „Jedna ze spoluautorek analýzy, Anna Dohnalová, si rok předtím připsala závažný novinářský přešlap, když manipulovala s rozhovorem s americkou profesorkou a dodala mu zcela jiné vyznění. […] V dozorčí radě působili např. Petr Kolář…, v exekutivě pak mj. Jiří Pehe… V Česku má za partnery Asociaci pro mezinárodní otázky, ale také Evropské hodnoty. […] Od Ministerstva zahraničí čerpal institut za více než 20 let své existence něco přes 13 milionů Kč… PSSI kofinancuje i mnoho dalších subjektů,“ uvádí ve své analýze Michael Žantovský.

„Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Nepravomocně o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu ale soud SPD nepřiznal. […] Hnutí žádalo omluvu kvůli tomu, že ho ministerstvo ve zprávě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo jí dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. […] Zásah do práv ale podle soudkyně nebyl tak významný, aby bylo nutné SPD přiznat omluvu.“ Verdikt odráží politizaci Ministerstva vnitra, na kterou jsme upozorňovali premiéra Fialu otevřeným dopisem v prosinci 2023. MVČR dehonestuje konzervativní subjekty bez jasného zdůvodnění, zatímco excesy na druhé straně ideologického spektra spíše přiživuje. Používá přitom vágní pojmy, které není schopné vysvětlit. Brzy zveřejníme další příklad z naší vlastní zkušenosti.

„Spojení demokracie a totalitních opatření vykolejilo Západ. Nevídaně posílily bezpečnostní složky státu, které vyhlásily boj nejen viru, ale i vnitřnímu nepříteli. Zrodila se teorie třídního boje pro 21. století, tedy teorie o dezinformacích. … Nastala cenzura a autocenzura. Vlády a spřízněná média spustily psychologickou válku a propagandistickou mašinérii. Chtěly prosadit jediný správný pohled na pandemii, a tedy umlčet pluralitu odborníků a občanské společnosti. Protestní hnutí označily za extrémistické. Je alarmující, že mašinérie údajného dobra a jedné pravdy přetrvává dodnes. Rovněž přetrvává nadměrný vliv bezpečnostních složek. Po skončení pandemie nedošlo k reflexi doby covidové. Nekonala se debata, jež by vyhodnotila, jaká opatření byla oprávněná a jaká nikoli. Příznivci čínského přístupu převážně mlčí, nebo se utvrzují v tom, že přijatá opatření byla správná. A zastánci mírnějšího švédského pojetí jsou rozhořčení jak kvůli tehdejší diskriminaci a diskreditaci, tak i dnešnímu mlčení,“ komentuje prof. Michal Klíma.

„…panika kolem dezinformací je u konce… Nevládky nalévaly peníze do skupin, jež slibovaly ochránit demokracii před obchodníky s nepravdami, zatímco operativci fact-checkingu se zavázali k tomu, že budou hlídkovat na hranicích reality. To vše teď končí. […] Končí podle všeho také rozmach akademického studia dezinformací. […] Téměř deset let je studium dezinformací prioritou politických elit, akademických institucí, neziskových organizací a médií. Značné prostředky byly věnovány na zjišťování dopadu, způsobů a příčin šíření a zmírňování škodlivosti. Navzdory úsilí se však zdá, že se obor vůbec nepřiblížil k zodpovězení fundamentálních otázek týkajících se reálných důsledků dezinformací, jako je třeba jejich vliv na volby nebo jejich souvislost s extremismem a radikalizací. […] …obor se nebyl schopen shodnout na vymezení úplných základů (např. co to je ‚dezinformace‘).Neuvážené zavedení pojmu ‚dezinformace‘ do veřejné diskuse nejenže nepřineslo kýžený vhled a porozumění, ale naopak vedlo k větší polarizaci ve společnosti,“ říká Adam Růžička.

„Soudních pří probíhalo několik. Šlo o žalobu pro neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o neoprávněné šíření tajně pořízené nahrávky i obvinění z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování zločinů proti míru. V prvních dvou případech byla Martina Bednářová stranou poškozenou a žalující, ve třetím je pak sama osobou trestně stíhanou, dle paragrafu 405 Trestního zákoníku. […] Ta nahrávka… se nikdy na Seznamu nevyskytla. Uveřejnili z ní čtyři minuty, a možná ani to ne. Bylo to hezky sestřihané, ani to nebylo v kuse. Neodpovídala ani chronologie mé promluvy.“ Zajímavé je zapojení rodiny Kroupových. „Jsou jimi Mikuláš, spolupracovník ČRo a ředitel neziskovky Post Bellum, Janek, člen redakce portálu Seznam Zprávy a držitel ocenění Novinářská křepelka 2007, a také František, jehož syn Jonáš právě nahrávku ze školy vynesl,“ vyplynulo z rozhovoru Marka Stoniše s Martinou Bednářovou a jejím obhájcem Jindřichem Rajchlem.

Dění v Evropě

„Nezávislý rumunský prezidentský kandidát Calin Georgescu, který se netají kritickým postojem k EU i k NATO, byl zadržen a vyslýchán na policii. Vyšetřovatelé ho viní z podněcování akcí proti rumunskému ústavnímu pořádku. Ale také ze šíření nepravdivých informací, opakovaných nepravdivých prohlášení (o zdrojích financování volební kampaně a majetkových přiznání) a z účasti nebo podpory fašistických, rasistických či xenofobních organizací. Je také obviněn z veřejné podpory osob vinných z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, jakož i z obhajování fašistických, rasistických nebo xenofobních ideologií. Soud mu nařídil zůstat v Rumunsku a oznamovat úřadům jakoukoli změnu bydliště, zdržet se vytváření nebo používání účtů na sociálních sítích ke zveřejňování zakázaného obsahu, pravidelně se hlásit policii… a nesmí vlastnit ani nosit zbraně.“  “Právě zatkli osobu, která získala nejvíce hlasů v rumunských prezidentských volbách. Tohle je zvrácené,“ napsal Elon Musk s odkazem na 1. kolo loňských zrušených prezidentských voleb.

Marian Kechlibar informuje o Švédsku, kde tamní premiér přiznává, že „nad násilím v zemi nemáme žádnou kontrolu. […] Máloco je v Evropě předmětem tak extrémního pokrytectví jako problémy západních zemí s následky masové imigrace z islámského světa. Příčinou jsou, mj., poměrně tvrdé zákony o ‚podněcování nenávisti‘, které nasadily každému opatrnějšímu člověku náhubek. […]  Dva Iráčané stáli před soudem za ‚podněcování‘ a v jejich věci měl padnout rozsudek. Švédsko, vystavené tlaku ze strany islámských zemí i vlastní rozzuřené muslimské populace, hledalo způsob, jak oba „paliče“ potrestat, aniž by přitom muselo otevřeně přiznat, že v 21. století obnovuje trestnost rouhačství. To v Dánsku byli upřímnější a trestný čin ‚nevhodného zacházení s náboženskými texty na veřejnosti‘ si v parlamentu odsouhlasili zcela otevřeně. Kulky ze zbraní věřících ovšem dosvištěly rychleji než formální rozsudek švédského práva. Druhý obviněný zatím žije, jeho soudní stání bylo přeloženo na 3. února. Je ovšem otázka, zda se jej dožije – na sociální sítě napsal, že bude nejspíš další na řadě.“

„Opakovaně jsme varovali před nebezpečím islamismu, poskytovali jsme návrhy na řešení. Ale nic se nestalo. Ještě horší je, že to nebyli radikálové, kdo byl prohlášen za problém, ale my, kteří jsme varovali… Byli jsme obviněni z islamofobie, i když mnozí z nás jsou sami muslimové.“ Ti, kteří problém zlehčovali, byli podle slov Ahmada Mansoura „odměněni, zatímco na ně se pohlíželo jako na potížisty“. […] Stejný názor má i Susanne Schröterová, emeritní profesorka z Goetheho univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Už vloni v červnu ve svém sloupku naléhavě varovala před dlouhodobou praxí dívat se jinam a trivializovat jak islamismus, tak temné stránky německé imigrační politiky… Vymysleli pro nás pojmy jako protimuslimský rasismus a islamofobové. Zařazují nás mezi extrémní pravici. […] K tomu, aby byl podle ní člověk označen za protimuslimského rasistu, stačí zmínka o diskriminaci žen v muslimských komunitách nebo odmítání zvláštních islámských práv, například ve školní tělesné výchově.“

Americký viceprezident Vance na AI Summitu kritizoval unijní nařízení DSA přímo před von der Leyenovou, která seděla ve stejném panelu. Jaký to paradox – česká vládní koalice ho ve sněmovně právě prosazuje do třetího čtení. „Vance uvedl, že pro Washington je nejvíce znepokojující, že velké americké technologické firmy jsou terčem útoků a překážek ‚chybných mezinárodních pravidel‘. Konkrétně poukázal na DSA, který má pod hrozbou masivních pokut nebo dokonce dočasného pozastavení činnosti v EU hlídat platformy sociálních sítí kvůli ‚nenávistným projevům‘ a ‚dezinformacím‘, a také na GDPR, které ‚dusí‘ menší společnosti neudržitelnými byrokratickými náklady. […] ‚Amerika nemůže a nebude akceptovat‘, aby jiné vlády ‚utahovaly šrouby‘ americkým technologickým firmám, a už vůbec ne proto, aby prosazovaly ideologickou agendu. Samozřejmě, že chceme zajistit, aby byl internet bezpečným místem, ale něco jiného je zabránit predátorovi, aby se na internetu přiživoval na dítěti, a něco jiného je zabránit dospělému muži nebo ženě v přístupu k názoru, který vláda považuje za dezinformaci.“

Potřebuje EU svůj DOGE odbor rozkrývající unijní financování? My si myslíme, že ano. Konzervativní think tank MCC Brussels rozkryl některé finanční toky do politických neziskovek. „Komise financovala tisíce neziskových organizací včetně hlavního příjemce, kterým je Euro-centrická asijská lesbická komunita s podporou 6 milionů eur od roku 2021. […] Přes 250 milionů eur šlo pro Centrum pro politická studia EU. Okolo 15 milionů eur pro think-tank europoslance a bývalého belgického premiéra Guye Verhofstadta, zakládajícího člena proevropské iniciativy zvané Spinelliho skupina, jež byla založena za účelem oživení snah o eurofederalizaci. […]  Evropská komise měla také financovat více než 270 miliony eur kampaně zaměřené na boj proti dezinformacím v Rumunsku, Bulharsku i Itálii a podporovat další integraci EU… Ukazuje se, že všechny nevládní organizace, které tvrdí, že zastupují hlas lidu požadujícího další integraci EU a cenzuru pravicových názorů – jsou placeny Evropskou komisí.“

Jako předsedkyni komise Evropského parlamentu pro cenzuru a rušení voleb oficiálně zvané Štít evropské demokracie vyhlásili (ještě před hlasováním!) Nathalii Loiseau (Francie, frakce Renew), která pracovala pro Sorosův think tank. Připomeňme, že obdobu McCarthyho výboru pro neamerickou činnost podpořili europoslanci STAN, Top09, KDU-ČSL a Piráti.

„Slovenský premiér si od všech ministerstev vyžádal seznam všech grantů a dotací, které byly vyplaceny nevládním organizacím s cílem ‚zajištění transparentnosti a efektivního hospodaření s veřejnými zdroji‘. Opozice to označila za skandál. […] Přehled má obsahovat název, účel poskytnutí podpory, její výši, zda peníze pocházejí ze státního rozpočtu, evropských fondů nebo jiných zahraničních zdrojů, datum poskytnutí příspěvku a název instituce, která grant či dotaci poskytla,“ komentuje Ondřej Horecký.Podobné kontroly probíhají v USA a my doufáme, že nová česká vláda udělá takový audit také. Do nevládních organizacích prosazujících politickou agendu plynou obrovské finanční prostředky, které neodpovídají zájmům státu, ale pouze některým politickým proudům. Nemluvě o vlivových operacích cizích vlád, které takto ovlivňují českou politiku.

Nedávno jsme na našem webu publikovali výsledky vlastní rešerše z databáze amerických vládních výdajů, abychom zjistili, že za posledních 5 let obdržely české subjekty více než 5 miliard korun (nejen z agentury USAID). Jen na boj proti dezinformacím bylo vyčleněno minimálně 1 510 000 USD. Slovenský deník Štandard se podíval na ty slovenské a zjistil, že jen loni a jen USAID financovala na Slovensku 18 projektů, např. vydavatelství Denníku N 55 000 USD, Nadácia Milana Šimečku obdržela 42 566 USD, Transparency International Slovensko 78 000 USD, Investigatívne centrum Jána Kuciaka, 127 000 USD. I přes snahu zastavit financování skrze USAID, federální soudce znovu nařídil vládě Donalda Trumpa, aby obnovila vyplácení peněz na zahraniční pomoc.

Wolfgang Münchau napsal: „Evropským centristickým vládám v boji proti pravici docházejí argumenty. Svobodu slova považují za existenční hrozbu evropské integrace. EU ovšem nikdy nebyla demokratický projekt, nemá podporu zdola. Při životě ji udržují mainstreamová média, akademici, dotované nadace a think tanky, jež nepřímo kontrolují, o čem se má mluvit a co se má zveřejňovat. V německých novinách nenajdete úvodník na podporu AfD, přestože jí fandí nejméně 20 % občanů. Němci nesouhlasili ani se zavedením eura. A protože nové pravicové strany komunikují na sociálních sítích, hodlá je EU cenzurovat. Rozmnožily se i úřady pro kontrolu faktů v médiích, ale levicové servery je nezajímají.“ „O neudržitelném demokratickém deficitu Unie se ještě před 15 lety občas mluvilo a existovaly nápady, jak Komisi podřídit europarlamentu. Vše však zůstalo při starém, mandaríni nehodlali omezit svou moc. A tak Evropu konkurenčních národů, jež vytvářely blahobyt, nakonec svými regulacemi dotlačili na okraj hospodářské propasti, a nádavkem zalidnili cizími neslučitelnými národy,” píše Alexandr Tomský.

Dění v USA a jinde ve světě

„Bidenova vláda udělala více pro zničení svobody slova, nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě, než kterákoli jiná vláda v americké historii. Neobviňuji z toho ani Evropany. Vlastně říkám, že následujete vedení Joe Bidena do cenzury a masové migrace. Následujte příkladu Donalda Trumpa, a tím je svobodný projev, hranice a suverenita. […] V Německu jsou dnes tisíce a tisíce amerických vojáků. Myslíte si, že americký daňový poplatník to bude tolerovat? Pokud vás v Německu zavřou do vězení za zveřejnění sprostého tweetu, samozřejmě že ne. […] Nemáte společné hodnoty, pokud vězníte lidi, když říkají, že bychom měli zavřít naší hranici, nemáte společné hodnoty, pokud zrušíte volby, protože se vám nelíbí výsledek, a to se stalo v Rumunsku, tak nemáte, nemáte společné hodnoty. Když se tak bojíte vlastních lidí, že je umlčíte a zavřete jim ústa,“ řekl DJ Vance na konferenci CPAC ve Washingtonu, kam dostal pozvání mluvit např. slovenský premiér Fico, ale nikdo z české vlády. Z ČR jsou přítomni europoslanci Turek (Motoristé sobě), Kubín (ANO) a Vondra (ODS).

„Cenzurní průmyslový komplex bohužel zůstává téměř zcela nedotčen a Evropa, Austrálie, Británie, Brazílie a další západní země nadále usilují o nové formy cenzury a kontroly informací… […] Evropská komise hodlá využít svých pravomocí, které jí přidělilo DSA, a požadovat, aby digitální platformy cenzurovaly projevy. […] K vládní cenzuře tzv. dezinformací vyzvali v posledních letech šéf NATO, think-tanky podporované NATO, Evropská komise, Barack Obama, Hillary Clintonová, Bill Gates, OSN, WHO, Světové ekonomické fórum, vlivné think-tanky na Harvardu a Stanfordu, složky ministerstva obrany, CIA, FBI, Národní vědecká nadace… a mnoho dalších. […] Mnozí se stahují do Evropy, aby mobilizovali DSA proti US společnostem a v budoucnu se vrátili a znovu tlačili na cenzuru, možná pod jinou administrativou. US vláda financuje některé z organizací, které podepsaly ‚Kodex postupů proti dezinformacím‘ nebo se podílejí na prosazování cenzury DSA. Patří mezi ně NewsGuard, Global Disinformation Index, GLOBSEC, CEE Digital Democracy Watch, Debunk EU, Demagog, Reportéři bez hranic, Maldita, Logically AI a Bellingcat,“ říká Michael Shellenberger.

Podívejte se na největší korupční skandál USA odhalovaný Muskovou komisí DOGE. „V čele Internews (IN) stojí Jeanne Bourgaultová, která si vyplácí 451 tisíc USD ročně. Na Světovém ekonomickém fóru vyzvala v boji proti dezinfo k vypracování ‚seznamů‘, čímž by bylo možno tlačit na inzerenty, aby inzerovali pouze u ‚dobrých médií‘… Její manžel pracoval jako ‚contract specialista‘ u USAID,“ píše Pavel Šik. „Internews je … z velké části je financována US vládou, především prostřednictvím USAID. Měla získat 467 grantů v celkové výši 476,4M USD. IN má nejméně šest dceřiných společností, včetně jedné se sídlem na Kajmanských ostrovech. […] IN je uvedena i jako příjemce příspěvků NED (National Endowment for Democracy). NED je silně spojována s inženýrstvím ‚barevných revolucí‘ po celém světě a mj. ve správní radě NEDu neseděl nikdo jiný než Victoria Nulandová. […] IN vycvičila a podporovala „nezávislou“ TV v Gruzii, která hrála klíčovou roli v občanském povstání v roce 2003, jež svrhlo tamní vládu. Dle zdrojů byl jedním z programů IN i mediální program na UA financovaný USAID. Tento projekt je největší aktivitou v oblasti rozvoje médií v historii Ukrajiny a představuje významnou investici ve výši 75M USD do ukrajinského ‚nezávislého‘ mediálního sektoru.“

Další americká „nevládní“ organizace zralá na Muskův zásah je National Endowment for Democracy (NED). „Řada neziskovek podporujících cenzuru na internetu dostává peníze od americké NED. Jaké? To už těžko dohledáte. Ačkoliv by měla NED dodržovat zásady odpovědnosti a transparentnosti, databázi podporovaných neziskovek nejenže od roku 2021 neaktualizuje, dokonce ji smazala a je možné se do ní dostat jen z internetového archivu. […] …NED hospodaří s více než 300 miliony dolarů od amerického ministerstva zahraničí. To jim udělilo zvláštní povolení, aby mohli skrývat, za co peníze daňových poplatníků vydají a obejít svou zákonnou povinnost. […] Pokud by například NED využívala vládní prostředky na podporu cenzurních snah v Brazílii nebo organizací, které podporují regulační režim EU podporující cenzuru, tedy DSA, FFATA (zákon o odpovědnosti a transparentnosti) by po ní obvykle požadoval, aby o těchto aktivitách podávala zprávy.“

„Vyšetřování mezinárodního konsorcia médií MEDIAPART odhalilo, že investigativní organizace OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) získala od svého založení od americké vlády minimálně 47 milionů dolarů. Poskytovaná podpora však nesmí být použita pro vyšetřování záležitostí týkajících se USA. Výsledky investigace tak zpochybňují prezentovaný obraz OCCRP jako zcela nezávislé investigativní organizace… Partnery OCCRP je například deník New York Times, Le Monde nebo německý Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung. […] OCCRP, která se profiluje jako nezávislá a specializuje se na boj proti organizovanému zločinu a korupci, by dle výsledků vyšetřování měla být ve skutečnosti z poloviny financována USA prostřednictvím agentury USAID, které bylo nyní Trumpem zastaveno financování, a dalších vládních institucí. Od svého vzniku v roce 2008 měla organizace OCCRP od americké vlády obdržet minimálně 47 milionů dolarů. Jen za rok 2023 to mělo být 12 milionů dolarů. […] …podílela se na významných kauzách, jako jsou například Panama Papers.“

„Američané hlasovali pro omezení imigrace, konzervativní stranu v kulturních válkách a proti … ekonomické politice, resp. za levnější energie, tarify, nižší daně a reindustrializaci. A Trumpově kampani se dařilo ty oblasti umně propojovat a poukazovat na komplexní nekompetentnost či přímo zlé úmysly … (předchozí) vlády. […] Trump spojil národní konzervatismus – patriotismus, ochranu tradičních identit a hodnot a svobody slova, apel na stabilitu a návrat k normalitě … s vírou v budoucnost a technologický pokrok. […] Pochopil to mnohem lépe než řada učebnicových konzervativců, a v Americe tak startuje národně konzervativní revoluci. Ta stojí na dvou pilířích. Prvním je … obhajoba národních zájmů, bezpečnosti a prosperity vlastních lidí, program obnovy průmyslové moci, technologická a energetická dominance, odmítnutí mentality úpadku a silná exekutiva, která je schopna konat. Druhým je konzervativní vítězství v kulturních válkách a jeho petrifikace – obhajoba tradičních individuálních i kolektivních identit a konzervativních hodnot, dewokizace společnosti a konzervativní pochod institucemi,“ komentuje Andrej Duhan.