Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za březen.

Co jsme dělali my v SOSP

Těsně před Vánoci 2024 schválila Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice přílepek k tématicky nesouvisejícímu návrhu zákona zvaného Lex Ukrajina, který zavádí nový trestný čin “neoprávněné činnosti pro cizí moc”. Do textu se dostal jako pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců prezentovaný Martinem Exnerem (STAN) a my jsme se mu po Vánocích podrobně věnovali v článku Předvánoční útok vlády na svobodu projevu. Již schválený zákon, jehož návrh neprošel ústavně-právním výborem (!), jsme označili za největší ohrožení svobody projevu ze strany českých vlád od vzniku ČR. Zákon vyvolal velkou vlnu odporu a 24 senátorů se rozhodlo podat ústavní stížnost. Text Vlastimila Veselého shrnuje, co se od Vánoc v této věci stalo a předkládá doporučení SOSP  na další řešení právní úpravy.

Vládnoucí koalice protlačuje sněmovnou bez zájmu většiny médií Zákon o digitální ekonomice, pod jehož nevinným názvem se skrývá implementace cenzurního unijního nařízení Digital Sevices Act (DSA), které může výrazně ohrozit svobodu projevu českých občanů. Děje se tak v době, kdy nová americká vláda opakovaně označuje evropskou cenzuru s pomocí DSA za překážku v rozvoji euroatlantických vztahů a dokonce za možný důvod opuštění závazků v NATO. Navzdory tomu vládní poslanci posunuli tento legislativní návrh již do 3. čtení, aby schválení stihli ještě před volbami. Z těchto důvodů navrhlo opoziční hnutí ANO ústy poslance Radka Vondráčka přerušit projednávání bodu o DSA do předložení písemného stanoviska vlády ve věci pozice ČR k případné revizi DSA. Návrh na přerušení neprošel v poměru 66:69 (pro hlasovali pouze poslanci ANO a SPD), podívejte se na záznam debaty na 132. schůzce PSP.

Lobbisté prosazující u nás unijní nařízení DSA se uchylují ke lži, že jsme jedna z posledních zemí, kde DSA není implementováno. Nejméně třetina členských zemí EU ale také ještě nemá DSA ve svém právním řádu a možná s tím ani nespěchá. Jsou mezi nimi i vyspělé země jako Nizozemí, Belgie, Švédsko, Španělsko nebo Polsko. Kdo má tedy u nás zájem o překotné schválení právní normy, která může omezit českým občanům svobodu projevu a být překážkou spolupráce se Spojenými státy?  Které neziskové organizace se snaží o protlačení zákona DSA u nás v ČR? Podle online inzerce lze soudit na Asociace pro mezinárodní otázky a Centrum pro informovanou společnost, které jsou významně financovány ze zahraničí. Angažovaly by se tak, kdyby šlo v DSA pouze o větší práva českých občanů vůči americkým platformám? Nebo jim spíš záleží na prosazení cenzurních pravomocí pro Evropskou komisi, aby mohla např. ve spolupráci s tajnými službami zasáhnout do předvolební kampaně a možná umlčet nepohodlné kanály?

V cyklu rozhovorů Na druhý pohled si povídáme s hosty, kterých si vážíme, mj. o tom, co není na první pohled vidět. Co většina lidí nevidí a měla by. Do 5. dílu si Gabriela Sedláčková pozvala Michala Poláčka  – amerikanistu, jehož titulkovaná a komentovaná videa z USA mají na sociálních sítích virální dosahy. Svůj “vstup” na sociální sítě s potřebou titulkovat americká videa zdůvodňuje Michal mimo jiné tím, že česká stará média nekriticky přebírají informace ze zpravodajského zahraničního tisku, který byl – dnes již prokazatelně – napojen na americkou vládu Demokratů. Slouží státní instituce, které by měly být demokratické a lidskoprávní, ještě vůbec občanům? Proč je třeba i ze středoevropské země sledovat Ameriku a proč byly právě tyto volby naprosto zásadními? Co můžeme očekávat od americké vlády? Zavírá si jednání a rétorika českých vládních představitelů dveře do Ameriky?

Dění v ČR

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, jenž dostal peněžitý trest za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. Obvodní soud původně Vrabelovi uložil čtyři měsíce vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Městský soud v Praze verdikt zmírnil na peněžitý trest 10.000 korun. Nejvyšší soud dovolání odmítl. ÚS poukázal na to, že Vrabelův výrok byl spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu. Vrabel totiž kritizoval plánovaný nákup letounů F-35, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Projev nelze zjednodušeně prohlásit za nepravdivý ve smyslu skutkové podstaty šíření poplašné zprávy. Vrabelův advokát Radek Suchý ocenil, že Ústavní soud „vrací do kolejí“ výklad pojmu poplašné zprávy a řekl, že boj za demokracii nesmí vést k potlačování svobody slova. Kromě toho advokát na svém Facebooku upozorňuje také na diskuzi na ČT s moderátorkou Witowskou, kam byli pozváni pouze zástupci jednoho názorového proudu a kde pokulhávala snaha o věcnost a nestrannost.

Advokát L. Růžička stojí před soudem kvůli přečinu “popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia”. „Celá obžaloba je postavena na znaleckém posudku, který je podle vyjádření soudu jako důkaz nepoužitelný. Už jsem podal trestní oznámení na vypracování nepravdivého znaleckého posudku… V posudku bylo dokonce zkoumáno moje politické smýšlení.“ Budou stíhání i ti, kteří schvalují unijní podporu islamistické vlády v Sýrii a vraždění alavitů a křesťanů? Budou stíhání i ti, kteří schvalují unijní finanční podporu rasistické vlády v JAR, která toleruje vraždění a vyhánění bílých farmářů? A co názory na vojenské konflikty jinde ve světě?

Spisovatel a režisér Jan Tománek vyhrál odvolání v žalobě na ochranu osobnosti proti deníku Forum24. Deník bude muset odstranit jeden článek, zveřejnit omluvu a zaplatit odškodné. Podle Tománka  jej deník dehonestoval již ve 14 článcích coby antivaxera či jej spojoval s „ruskou scénou“. „Myslím si, že ta částka je vlastně směšná a […] jak řekl soudce, symbolická. Ale ona by symbolická být neměla, protože pak ti novináři, když vědí, že budou dostávat […] symbolické pokuty, tak si budou […] dovolovat to, co si dovolují. A ten soud člověka stojí čas, stojí ho peníze, stojí ho nervy. […] Je to vlastně takové gesto pro lidi, ale není to to plácnutí přes prsty té novinářské práce, která se dnes děje.“ Právní zástupce Tomáš Nilesen je “přesvědčený o tom, že novinář tím, že je v zákonech zvýhodňován, tím že má určitá práva, která běžný člověk nemá, má vyšší odpovědnost za to, co zveřejní. […]… měl by přistupovat profesionálně k informacím, které zveřejní.”

Interní analýza ČRo o zastoupení politických stran ve vysílání ukázala na neadekvátní poměr. Aleš Borovan: “Veřejnoprávní Český rozhlas by […] neměl zvýhodňovat žádnou z politických stran. […] Poměr parlamentních vládních a opozičních stran […] činil přibližně 3,5:1. To znamená výrazně ve prospěch původní vládní koalice. A to i přesto, že například ANO v průzkumech výrazně převyšuje koalici SPOLU.” “Obzvláště markantní je nepoměr mezi zastoupením politiků z Pirátské strany či TOP09 a z SPD… Kodex Českého rozhlasu […] říká toto: “Český rozhlas dbá zásad vyváženosti zejména tak, aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory. Prostor jim přidělí s přihlédnutím k jejich reálnému postavení […]”

Pavel Matocha: Rada ČT konstatovala, že pořad Fokus Václava Moravce porušil Kodex ČT. […]. V prosincovém díle Fokusu VM, jehož tématem byla svoboda slova a dezinformace, došlo k […] evidentnímu nevyváženému výběru pozvaných hostů (pozváni byli Věra Jourová, Ivan Bartoš, Jiří Přibáň, Karel Hvížďala, Radka Denemarková a Laura Kellö Kalinská), kteří reprezentovali pouze zastánce cenzurních zásahů […]. Naopak nebyl pozván nikdo z obhájců svobody projevu […]. Ve stanovisku Rady ČT […] se uvádí: “Svoboda slova je hodnota, na které se podílejí, a kterou vytvářejí, všichni svéprávní členové dané společnosti, nikoli pouze profesionálové. Hosté ve studiu reprezentovali pouze jeden názorový proud […]. Rada ČT v této souvislosti vyjadřuje obavu, že takový způsob výběru hostů může být jednou z příčin polarizace společnosti,[…]. Z těchto důvodů Rada ČT (její většina) dospěla k závěru, že odvysíláním zmíněného pořadu porušila České televize výše zmiňovaná ustanovení Kodexu ČT 1.2. a 5.1.”

Resorty vnitra a průmyslu a obchodu navrhují, aby poskytovatelé připojení […] zaznamenávali, které weby lidé navštěvují. K těmto citlivým informacím má mít přístup i policie a zpravodajské služby. […]. Odkud a kdy se lidé […] připojují, už v tuto chvíli musí podle zákona […] sbírat poskytovatelé připojení […] o uchovávání provozních informací probíhá soudní spor, který s ministerstvem průmyslu vede novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Ve věci už rozhodoval Nejvyšší soud, podle kterého je stát odpovědný za možné porušení práva EU, nyní se jí zabývá Městský soud v Praze. Seznam návrhů, které vzbudily kvůli možným disproporčním zásahům do soukromí ostrou kritiku […] vydá na poměrně široký odstavec. Namátkou lze zmínit kontroverzní návrh ministerstva vnitra k využívání systému na rozpoznávání obličejů, […], ministr vnitra Rakušan patřil k těm, kteří původně vítali návrh Evropské komise zavést plošné skenování soukromých konverzací na internetu v zájmu ochrany dětí, v neposlední řadě je tu prolomení bankovního tajemství.

“Rakušanovo působení […] prokazuje jeho snahu posílit estébácký rozměr státu všemi […] prostředky. Rakušanovo ministerstvo […] tlačilo návrh inspirovaný draftem EU legislativy Chat Control, který by umožnil prolomení šifrované komunikace v aplikacích jako WhatsApp, Signal, ale také v e-mailové komunikaci […] ” Za aktuálně největší nebezpečí považuji “jednoznačně tyv. evropské peněženky digitální identity. Jde o aplikace do mobilních telefonů, které sdruží vaše eDoklady, loginy na sociální sítě, bankovní účty, očkovací průkazy a mnoho dalších informací. Až ta věc bude hotová (měla by být hotová do konce příštího roku), tak si ji rozhodně odmítněte naistalovat […]. Je to past.” “Pak tu máme tu věc s přidáním kybernetických útoků na seznam důvodů pro kolektivní reakci NATO podle článku 5 Washingtonské smluvy, což v praxi znamená možnost zahájit vojenský útok na Rusko jen proto, že se nějací útočící hackeři identifikují jako ruští. Že je realizace útoků pod falešnou vlajkou velmi snadná, odhalily již v roce 2017 například soubory CIA zveřejněné serverem WikiLeaks. Plukovník Foltýn se k možnosti bombardovat celé státy jen pro podezření z hackerských útoků vyjádřil souhlasně […].” řekla Cecílie Jílková.

Cenu Dlouhodobý slídil získalo ministerstvo vnitra za snahu obejít regulaci využívání systémů na rozpoznávání tváří. Oceněný návrh je podle poroty dalším příkladem toho, že legislativní činnost ministerstva vnitra dlouhodobě ignoruje evropskou legislativu a judikaturu v konkrétních oblastech využívání technologií bezpečnostními složkami, což vede k plošným zásahům do práva na soukromí. “Úspěch” zaznamenalo i ministerstvo pro místní rozvoj, konkrétně za chystaný registr lidí v ubytování, systém eTurista. Ten má zavést centrální sběr osobních dat od lidí, kteří se krátkodobě ubytují na dovolené v Česku, přístup k němu má mít řada institucí od cizinecké policie po živnostenský či finančně analytický úřad.

Josef Zbořil:  “V éře internetu se svoboda slova zdá být na první pohled neomezená. Přístup k informacím je široký, každý může publikovat svůj názor a sociální sítě propojují miliardy lidí. Přesto stále častěji slyšíme o omezování obsahu, mazání příspěvků a potlačování určitých názorů. Zatímco klasická cenzura bývala přímá a viditelná (například zákaz knih nebo vypnutí vysílání), dnešní cenzura je často sofistikovanější. Tento fenomén můžeme nazvat hybridní cenzu” Podle Zbořila se v dnešní době cenzura projevuje například mechanismy jako jsou “regulace dezinformací”, algoritmická cenzura na internetu, právní a ekonomický tlak nebo digitální šikana a autocenzura.

Angelika Bazalová: “proces, jakým byl plukovník Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky vyslán na Úřad vlády, je právně rozporný. A zakládá pochybnost, zda funkce vládního zmocněnce pro strategickou komunikaci vůbec vznikla.” “První pokus s Michalem Klímou nevyšel. Klímova agenda následně přešla pod Tomáše Pojara, premiérova poradce pro národní bezpečnost. Jenomže Pojar dával jasně najevo, že má dost jiné práce. Nakonec […] sdělil, že neví přesně, co […] dezinformace je […]. […] Fiala pod palbu kritiky zřídil novou funkci poradce pro dezinformace a obsadil ji politologem […] Milošem Gregorem. […] Langšádlová už v lednu 2024 přijala na pozici své poradkyně tehdejší moderátorku ČT Marii Koldinskou. Dá se předpokládat, že právě tehdy, tedy na přelomu roku 2023/24 se přípravné práce, na nichž se podílel […] i Oldřich Bruža (pozdější šéf Odboru strategické komunikace na Úřadu vlády), rozjely naplno.”

„[…] boj proti dezinformacím má hned několik slabin […]. Jednak […] má jen pramálo společného se skutečnou demokracií, […]. Největší riziko ale spočívá v tom, že co se v určitém okamžiku jeví jako jasná dezinformace, může se už o pár let později ukázat jako čistá pravda.” “V […] demokratické společnosti by se o obou těchto teoriích vedla […] diskuse, aby se […] divák mohl sám zorientovat, kde je […] pravda. Místo toho jsme však byli […] svědky nálepkování […] druhých, coby dezinformátorů, a těch prvních jako nositelů té jediné přípustné pravdy. Dezinformátoři se přitom i tentokrát nacházeli jinde, než kde je urputně hledal mediální mainstream.” komentuje Karolína Stonjeková.

„… současný […] politický a právní „boj s dezinformacemi“ podstatnou měrou představuje „boj s lidmi“. “Část „politického podsvětí“ po několik let zneužívá „strašák dezinformace“ tak, že za dezinformaci je schopna bezmyšlenkovitě zásadně označit cokoli, co by neodpovídalo jí vyhovující ideově-politické mocenské linii nebo co by ji mohlo mocensky ohrozit bez ohledu na pravdivost.” “Léta jsme u nás žili „sladkým životem“ zapomnění cenzurních praktik, známých z československé a rakouské minulosti před rokem 1990. Žili jsme zcela volně až do přijetí nařízení EU o digitálních službách (DSA) na podzim roku 2022… Zejména jsme tak žili až do přijetí evropsko-unijních preventivně paušálních omezení ústavně zaručeného politického práva svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice států.” říká Ivo Telec.

“Hlavní lží totalitarismu je jeho tvrzení, že hájí pravdu – ve skutečnosti ji však bezohledně popírá.” Svět kolem nás čím dál více připomíná Orwellův román 1984.  Co provádělo Ministerstvo pravdy? „napravuje projevy a chybně zaznamenané události… právě proto se vydávají nové slovníky – aby lidé věci nenazývali „špatnými“ jmény.” “Dnes je příliš zjednodušující očekávat, že totalitarismus zažijeme pouze v jeho extrémní podobě státní represe. Každá forma totalitarismu […] začíná zdánlivě neškodně. Vždy prosazuje nahrazení staré slovní zásoby novou.” “i pasivita je volba. Ti, kdo ochotně sami cenzurují své myšlenky, slova a činy, připravují půdu pro to, aby je ostatní následovali… Vládnoucí strana si udržuje absolutní moc tím, že neustále podněcuje „permanentní konflikt“… udržení v neustálém strachu.”

R. Máca vs. P. Macinka v tvrdém střetu o svobodě slova. Přicházíme v Česku o svobodu projevu? Není možné, aby někdo nastoloval nějakou „oficiální pravdu“, říká Petr Macinka. Odmítá kriminalizaci lidí za to, že někde něco řekli. Kde ale leží hranice svobody slova? “Mně furt někdo píše, že mě pověsí, uříznou mi hlavu, postaví mě ke zdi,” vadí Romanu Mácovi.

Dění v Evropě

Britská diskusní fóra v poslední době raději končí, než aby čelila regulačním nákladům, které stanovují nový zákon Online Safety Act – obdoba unijního DSA. Pro některá fóra se regulační tlak ukazuje jako příliš silný a množství náročných pravidel způsobuje, že diskusní fóra v některých případech ukončují svou činnost. “malé, leč rizikové služby“, což jsou často fóra, musí do 31.3. předložit posouzení rizik nelegálních škod regulačnímu orgánu Ofcom. Ten dal poskytovatelům 3 měsíce, aby požadavky naplnili. Kdo tak neučiní, může čelit trestnímu řízení a pokutám až do výše 10 % obratu nebo 18 mil. liber. Některá z pravidel zahrnují uchovávání písemných záznamů o jejich posouzeních rizik, podrobnosti o úrovních rizika a posouzení „povahy a závažnosti potenciální újmy na jednotlivcích.“ Zatímco terorismus a sexuální vykořisťování dětí lze posoudit a bránit se jim snadněji, trestné činy jako nátlakové a manipulativní chování nebo trestné činy z nenávisti se na fórech, která čítají tisíce uživatelů, kontrolují hůře.

Vyjednavači CDU a SPD, kteří dohadují vznik nové německé velké vládní koalice, chystají další omezení svobody slova. Z vyjednávacího dokumentu vyplývá, že “by se měl zvýšit tlak na sociální sítě a měly by být omezeny tzv. fake news. Záměrné šíření údajně nepravdivých zpráv nemá nově spadat pod svobodu projevu“. ,,Úmyslné šíření nepravdivých skutkových tvrzení není chráněno svobodou projevu. Proto musí mít nevládní regulátor médií možnost zasáhnout proti manipulaci s informacemi, stejně jako proti nenávistným projevům.” ,,Zajistíme, aby online platformy dodržovaly své povinnosti týkající se transparentnosti a spolupráce s dozorovými orgány, a prověříme přísnější odpovědnost za obsah… Evropské nařízení o digitálních službách (DSA) musí být proto „důsledně implementováno“ […]. ”

Britští rodiče dvou malých dětí byli zatčeni a na dlouhé hodiny zavřeni v cele poté, co si na WhatsApp stěžovali na nábor učitelů na základní škole jejich dcery. Podle jejich slov je přišlo zatknout šest policistů přímo před jejich malou dcerou. Byli obviněni z obtěžování, zlomyslné komunikace a způsobení obtíže na půdě školy. Po pěti týdnech vyšetřování policie rozhodla, že proti nim nebude podniknuto další opatření. Podle rodičů se škola ohradila proti tomu, že zasílali opakované e-maily a kritizovali vedení v rámci rodičovské skupiny na WhatsAppu. Bylo jim také zakázáno vstupovat do školy, protože zpochybňovali proces výběru ředitele a vyjadřovali nedůvěru vůči předsedovi správní rady. Kvůli tomuto zákazu se tak nemohli zúčastnit rodičovských schůzek ani vánočního představení své dcery. Navíc nemohli předat učitelům důležité lékařské informace o jejich postižené, neurodivergentní dceři, která trpí epilepsií.

Rozsáhlá analýza italského novináře Thomase Faziho, hovoří o „propagandistické mašinerii“. Popisuje v ní, jak EU financuje neziskové organizace, které nastolují témata, ta následně coby občanské podněty přebírají unijní instituce a dělají z nich svou politickou agendu. Tato strategie má daleko k podpoře skutečné občanské angažovanosti a představuje systematické úsilí o konsolidaci proevropských narativů marginalizující nesouhlasné hlasy. Tím byla umožněna převaha narativu nadnárodní integrace nad myšlenkami suverenity a plurality, které tak vypadají jako cosi okrajového a obskurního. Bylo třeba nastavit systém, který bude cenzurovat opoziční názory a omezovat rozmanitost diskurzu. K tomu se velmi hodil koncept boje proti dezinformacím, který dal EU nástroje ke kontrole toku informací.

Rozhodnutí “rumunského nejvyššího soudu vyřadit z hlasování další nacionalisticko-populistickou političku Dianu Iovanovici-Șoșoacă se odvolávalo na několik článků rumunské ústavy s tím, že její účast by porušila „ustanovení týkající se euroatlantické integrace Rumunska“. “Krátce po rozhodnutí nejvyššího soudu zahájila EU vyšetřování rumunského hlasování. Šlo o to, zda rumunská vláda udělala dost pro to, aby zabránila „zasahování“ do voleb, jak je definováno nařízením o digitálních službách… Pomocí DSA jako donucovacího mechanismu EU v podstatě nařizuje členským státům, aby volily politiky, kteří podporují NATO. I za předpokladu, že by byly pravdivé ty nejhorší věci, které se o Georgescuovi píší …, demokracie se stále rozhoduje podle toho, kdo získá nejvíce hlasů. Pokud je tato definice doplněna klauzulí „pokud“, jako například „nejvíce hlasů, pokud názory kandidáta nejsou v rozporu se závazky členů NATO a EU“, evropská vláda se formálně vzdálila od jakékoli definice demokracie, jak ji chápou Američané.“ napsal Matt Taibbi.

Francouzský nejvyšší správní soud potvrdil rozhodnutí o uzavření oblíbeného televizního kanálu C8 kvůli opakovanému nedodržování lidských práv a ochraně nezletilých, což vyvolalo pobouření mezi některými pravicovými politiky, kteří tvrdili, že porušují svobodu slova. Kanál C8 je součástí skupiny Canal+ vlastněné mediálním konglomerátem Vivendi konzervativního miliardáře Vincenta Bollora. Kanál přestal vysílat 1. března poté, co se francouzský mediální dohlížecí orgán Arcom rozhodl neobnovit desetiletou licenci a předal ji jinému nabídkovému kanálu.

Německá ministryně vnitra a ministryně pro rodinu představily nový projekt kontaktního centra, kam lze hlásit „konspirační myšlení“ u lidí ve svém okolí. Projekt proti konspiracím koordinují neziskové organizace Violence Prevention Network a Amadeu Antonio Stiftung, která je známá z debaty o regulaci sociálních sítí. Poradna „Konzultační kompas o konspiračním myšlení“ nabízí telefonní linku a online konzultace, a v případě potřeby zajišťuje delší spolupráci prostřednictvím poradenských center. Organizaci předsedá Anetta Kahane, významná postava německého neziskového sektoru, která v minulosti spolupracovala s tajnou policií Stasi. V roce 2017 vyvolala rozruch brožurka Amadeu Antonio, distribuovaná do mateřských škol, která radila učitelům, jak rozpoznat extremistické prostředí u dětí. Jako extremistické znaky byly označovány například chlapci s nadměrnou svalnatostí nebo dívky v sukních, které mluvily o ručních pracích doma.

Maďarský parlament přijal novelu zákona, která podle většiny médií zakazuje tzv. Pride (LGBT) pochody. Lidem, kteří se pochodu zúčastní, bude hrozit pokuta až 200 000 forintů (12 600 Kč). Odkazovaný zákon o ochraně dětí zakazuje “propagaci a zobrazování homosexuality a změny pohlaví” dětem. Bez důvodové zprávy a právního výkladu lze jen obtížně k tomu zaujmout z ČR jednoznačný názor. Pokud se opravdu jedná o plošný zákaz Pride pochodů, myslíme si, že jde o porušení svobody projevu, resp. shromažďování. Takový zákaz lze tolerovat jen na místech poblíž školských zařízení nebo tam, kde je větší koncentrace nezletilých. Podle našeho čtenáře „zákon nezakazuje LGBT pochody, ale shromáždění pořádaná s cílem porušit zákon o ochraně dětí. Netrestá pouhou účast, a to ani na nezákonném shromáždění – trestá až neuposlechnutí policejní výzvy k opuštění nezákonného shromáždění. Neumožňuje plošné použití nástrojů k rozeznávání tváří – pouze u jednotlivců důvodně podezřelých z porušení zákona“.

Dění v USA a jinde ve světě

“V USA nevznikl autokratický režim…, ale probíhá tam v rámci tamějšího ústavního systému nekrvavá národně-konzervativní revoluce”,  “vznikla jako výraz odporu většiny Američanů vůči dlouhodobému směřování společnosti […]. Zelené šílenství, dusivá politická korektnost, masová migrace, genderové a transgenderové nesmysly, […]  vytvořily základ široké občanské nespokojenosti. […] V Evropě vládnou až na malé výjimky blízcí partneři Bidenova režimu uskutečňující stejnou zhoubnou progresivistickou politiku, založenou na masové migraci, zeleném šílenství a genderové ideologii. […] Nekontrolovatelná masová migrace rozkládá evropské národy, zelená politika likviduje průmysl a ožebračuje občany, občanská práva jsou omezována, a tak na řadu přicházejí volební manipulace a snaha udržet se u moci všemi prostředky. […] Nikoliv Trump, ale Ursula von der Leyen a spol. brání naší prosperitě a svobodě. Potřebují nekonečnou válku s Putinem kvůli zastrašování svých kritiků a odpůrců […] . Ve snaze udržet za každou cenu své pozice nás vedou do střetů se všemi […] a lžou nám, že v tom může Evropa obstát.” Vysvětluje Jiří Weigl, ředitel Institutu Václava Klause.