Zajímá vás, jak se stane, že si Evropská unie přisvojí důležitou pravomoc členských zemí bez veřejné diskuse, zájmu médií i politiků? A když to vyjde najevo, ukáže se, že jde o hotovou věc, se kterou už nelze nic dělat? Teď máte možnost to sledovat v přímém přenosu. Jde o dopad unijní legislativy o digitálních službách, která se právě projednávaná v orgánech EU, na svobodu projevu českých občanů. Bohužel se tak opět děje mimo zájem většiny našich politiků a médií, ačkoli může mít dalekosáhlé důsledky pro každého z nás.

15. 12. 2020 předložila Evropská komise dva důležité legislativní návrhy – Zákon o digitálních službách (DSA) a Zákon o digitálních trzích (DMA), jejichž cílem je vytvořit pro celou Unii jednotný soubor pravidel řešících např. „šíření padělaného zboží, nenávistné projevy, kybernetické hrozby, dezinformace, omezení hospodářské soutěže“ apod. Návrh nařízení o jednotném trhu digitálních služeb má revidovat směrnici o elektronickém obchodu s cílem “více harmonizovat” pravidla pro internetové služby na trzích v EU.

Princip země původu nebo cílové země?

Naprosto klíčové pro dopad DSA na svobodu projevu je to, zda se uplatní princip země původu nebo princip cílové země. Prozatímní verze vycházejí z principu země původu, který bohužel preferuje bez výjimky i vláda ČR. Znamená to, že poskytovatel služby bude podřízen regulátorovi v té zemi EU, kde je registrován. V případě BigTech korporací (Google, Facebook ad.), které nejvíce omezují svobodu projevu, by se tak jednalo o regulátora irského. V případě principu cílové země by se poskytovatel služby musel řídit zákony (a v případě sporu podléhat regulátorovi) v té zemi EU, kde jsou jeho zákazníci, tj. v případě českých zákazníků podléhat právu ČR.

Zatímco pro služby typu e-shopů má smysl, aby pro usnadnění mezinárodního  obchodu platil princip země původu, je krajně nebezpečné, aby stejný princip platil pro globální platformy a sociální sítě, které slouží pro sdílení uživatelského obsahu (Facebook, YouTube, Twitter ad.). V takovém případě by to znamenalo znemožnění obrany svobody projevu na digitálních platformách, které hrají klíčovou roli veřejných fór, ze strany naší legislativy. Česká legislativa by pak nemohla zabránit tomu, aby např. Facebook mazal a blokoval české uživatele za obsah, který je v rámci našeho právního řádu v pořádku, avšak jinde v EU může být trestný. Může jít např. o kontroverzní a vágně definovanou hate speech nebo označování názorů na Green Deal, masovou migraci nebo povinné očkování za dezinformaci (což se masově děje).

Pozice české vlády

Koncem listopadu 2021 jsme se dozvěděli, že Výbor Poslanecké sněmovny pro evropské záležitosti (už 17.2.2021) „vzal na vědomí rámcovou pozici vlády“ a senátní Výbor pro záležitosti EU (už 17.3.2021) iniciativu „přivítal“. Česká republika „podporuje, aby s příchodem nařízení pozbyly platnosti národní právní nástroje přijaté v některých členských státech, zejména pokud jejich účelem bylo nastavení výrazně odlišných pravidel od zbytku vnitřního trhu“. ČR také plně podporuje úsilí o posílení principu země původu, který je „příznivější pro expanzi domácích společností na přeshraniční trhy“.

Oproti tomu Maďarsko a Polsko nezastávají princip země původu, protože obě země připravují vlastní legislativu na regulaci sociálních sítí a ta by se stala při obraně před jejich cenzurou neúčinná. Na rozdíl od české pozice chtějí Poláci jasně vymezit rovnováhu mezi odstraňováním nelegálního obsahu a svobodou projevu a informací a více zapojit členské státy, kde jsou usazeni příjemci služeb. Podobně zní prohlášení Maďarska, které klade důraz na důležitost ochrany svobody projevu a potřebu posílit ochranu práv spotřebitelů. Nepřímo tak rovněž zpochybňuje princip země původu uplatňovaný na všechny platformy. 

O situaci jsme okamžitě informovali zástupce politických stran, kteří s námi loni nejvíce spolupracovali a kteří mají možnost v nové sněmovně i Evropském parlamentu (EP) zasáhnout. 20. ledna se má o DSA hlasovat na plénu EP a z rozložení sil je vysoce pravděpodobné, že současná podoba projde do dalšího jednání.

Naše kompletní stanovisko k DSA zveřejníme ještě tento týden.