Obeslali jsme všechny kandidáty, kteří postoupili do 2. kola senátních voleb, s těmito dvěma otázkami a jejich neupravené odpovědi zde předkládáme veřejnosti. Můžete je vzít do úvahy při rozhodování o volbě vašeho senátora. Kandidáti zde neuvedení neodpověděli. Na základě dlouhodobých postojů ke svobodě projevu podporujeme volbu Daniely Kovářové, Jany Zwyrtek Hamplové a Jiřího Oberfalzera.

1. Co pro vás znamená svoboda projevu a kde jsou podle vás její hranice, pokud nějaké má?

2. Jak se díváte na současný trend umlčování odlišných názorů a diskriminace, někdy i kriminalizace, jejich nositelů pod záminkou „boje proti dezinformacím“? Chcete tomu nějak bránit?

Daniela Kovářová (obvod Plzeň město)

1. Svoboda nesmí mít žádné hranice. Kdo o nich mluví, svobodu nepochopil. Svoboda znamená, že nikdo nesmí vůči mně použít násilí, leda v sebeobraně. Stejné je to se svobodou i slova. Nemá a nesmí mít hranice. Zároveň platil, že vždy je člověk zodpovědný za újmu, kterou někomu způsobí. To ale nikdy nesmí vést k úvaze, že raději něčí svobodu předběžné omezíme, aby náhodou někomu nezpůsobil újmu.

2. Tento trend je jen cestou k tyranii. A bráním tomu a bránit budu vždy a všude. Nejen tím, že si nenechám zavřít ústa, ale i tím, že vždy budu hájit svobodu mluvit i pro ty, jejichž slova mi půjdou proti srsti.

Miroslav Lorenc (obvod Český Krumlov)

1. Svobodu projevu považuji za nezbytnou součást dnešní demokratické společnosti, bez které by vlastně demokracie, potažmo svobodná společnost, nemohla existovat. Co mě však v dnešní době stále více trápí, je její zneužívání. Každý občan České republiky se v podstatě může beztrestně vyjadřovat k jakékoli záležitosti a přitom hanlivě urážet nejen osobnosti, politiky, ale též běžné občany, a tím je dehonestovat a ničit jejich život, rodiny, zdraví. Svoboda projevu by měla mít vždy své hranice, které bychom neměli překračovat a zneužívat mnohdy ve svůj prospěch nebo krátkodobé zviditelnění. Velkou roli zde hrají hlavně sociální sítě a „anonymita“ autorů zveřejněných příspěvků a komentářů. Stručně řečeno: “Buďme vděčni za možnost svobody projevu, ale zachovejme si vážnost a úctu k ostatním lidem a nezneužívejme naší demokracie.“

2. Odpověď na toto téma není zcela jednoduchá. Jsem za to, aby se podnikaly jakékoli kroky, které zamezí šíření dezinformačních zpráv, ale v současné době je velmi těžké tyto zprávy na první pohled rozeznat. Určitě se musí nastavit konkrétní mez, po jejímž překročení by měl být nositel dezinformace v mezích zákona potrestán. Některé kroky k zamezení šíření dezinformačních zpráv či dokonce umlčování odlišných názorů, činí provozovatelé sociálních sítí např. Facebook, Twitter a další.

Jiří Oberfalzer (obvod Beroun)

1. Svoboda projevu je základem demokracie. Lze ji omezovat jen tam, kde usiluje o podporu násilí.

2. Je to velice ošemetné, vždy zpozorním, když se někdo prohlašuje za držitele jediné pravdy. Pozorujeme to třeba v otázce klimatických změn. Odborníci, kteří nesdílejí názory hlavního proudu, jsou ostrakizováni a ignorováni.  Přitom vědě sluší skepse a pochybnost, tolikrát se v historii mýlila.

Michael Canov (obvod Liberec)

1. Svoboda projevu je jedním ze základních atributů demokratického státu. V ústavním dokumentu Listině základních práv a svobod je uvedena záruka svobody projevu a práva na informace. Dle ní má každý právo vyjadřovat názory, svobodně vyhledávat a šířit informace. Kde svoboda slova končí? Trestní zákon, ten omezuje svobodu slova. Je trestné, když někdo popírá, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nebo zločiny proti míru.

2. Kdyby existoval nezávislý opravdový děd vševěd, byl boj proti dezinformacím bojem jednoduchým. V současném světě plném sociálních sítí s nekonečným tokem informací, zkreslených informací a dezinformací je však situace nepoměrně složitější. Nutno zde postupovat stylem raději desetkrát či spíše stokrát měř než jednou chybně řež.

Jiří Dušek (obvod Brno – město)

1. Nejde jen o svobodu projevu, ale také o svobodu po projevu. Měla by se ctít, vyjma zákonem zakázaných projevů.

2. Pokud se nejedná o nezákonný projev, nemělo by docházet k diskriminaci vystupujících. Bohužel problematické je čím dál častější užívání prvků umělé inteligence k cenzuře nejrůznějších projevů, které se často realizuje nadnárodními společnostmi nebo majiteli těchto společností. V tom vidím největší problém, který je nezbytné nějakým způsobem omezit.

Ivana Váňová (obvod Nový Jičín)

1. Pro mě osobně je důležitá demokracie a svoboda projevu s tím souvisí. Za hranicí jsou neověřené, smýšlené informace, vulgární vyjadřování. Dotyčný má pak velmi omezené možnosti se bránit. Měla by zde platit slušnost.

2. Pokud se jedná skutečně o dezinformaci (což mnozí napoprvé nerozeznají) je to špatné a takové informace vnášejí  pak zbytečné zlo do demokratické společnosti. A to je velmi nebezpečné. V takovém případě je nutné zasáhnout. Na druhou stranu každý člověk má odlišný pohled na věc a souhlasím s tím, aby každý měl právo se vyjádřit. Nesmí být umlčován. Nesnáším lež a překrucování podstaty.

Jana Zwyrtek Hamplová (obvod Kroměříž)

1. Svoboda projevu je zcela zásadním předpokladem svobodné společnosti, právního státu a moderní civilizace. Má meze zcela čitelné – nesmí jí být zneužito pro propagaci lži, nesmí být zaměňována za svobodu urážet jiné, zkrátka musí probíhat věcně, argumentačně, názory musí být formulovány slušně, bez vulgarit, a nesmí být projevem naplňovány trestné činy – například výzvy k protiprávnímu jednání apod. Osobně se domnívám, že všichni víme nebo “tušíme”, kde jsou meze svobody projevu, ale někteří lidé záměrně toho pojmu zneužívají, aby mohli dosahovat svých nečestných cílů. Svoboda projevu je prostě pilířem svobody a demokracie, a její zneužití právě naopak. Protože jsem zažila dobu totality, svobodu slova si velmi považuji, protože vím, jak vypadá opak. A proto jsem také na omezování svobody slova, tedy na cenzuru a podobné jevy, velmi citlivá, a vždy proti nim budu důsledně vystupovat.

2. Pojmy dezinformace a dezinformátor byly zneužity pro útoky na nepohodlné názory a jejich nositele, a paradoxně se tímto pojmem dnes často nazývá informace pravdivá a člověk tuto pravdu přinášející. Mně tento pojem připomíná předlistopadové, tedy totalitní označování lidí nepohodlných tehdejšímu režimu “ztroskotanci a samozvanci” s cílem je degradovat v očích ostatních. V každém případě je to metoda velmi blízká totalitnímu režimu a ti, kteří ji používají, jsou novodobými diktátory jediné pravdy. To je velmi nebezpečný trend, a od počátku je třeba se mu vzepřít. Ano, lidé se mohou mýlit, a pak je třeba říct  mýlíte se, a to proto a proto, a mít argumenty. To je normální, běžné a civilizované. A patřící do demokratické společnosti a právního státu. Ale připouštět jediný možný výklad jen proto, že “chci”, a jiné dehonestovat, nemá s právním státě a demokratické společnosti co dělat. Proto ty, kteří používají toto nálepkování, považuji za lidi hlásící se k minulému režimu, tedy k totalitnímu režimu. Tomu pak svědčí vše ostatní – nepouštění těchto lidí do veřejnoprávních médií, apod. Václava Havla taky nepustili do televize. Zajímalo by mne, co by řekl tomu, co někteří dnešní rádoby demokratičtí politikové předvádějí. Asi se obrací v hrobě. Musíme z toho ale najít cestu ven – upravit legislativu tak, aby podobné věci prostě nebyly možné. Spoléhat na to, že lidé u moci budou ctít svobodu slova automaticky, evidentně nelze.

Laďka Brančíková (obvod Hodonín)

1. Svoboda projevu je rovna všem ostatním svobodám. Platí pro ni totéž co u ostatních typů svobod. To znamená, že končí tam, kde začíná svoboda druhého. Pod svobodu projevu tedy nelze schovat například pomluvy, které jsou skrytou formou agrese. Stejně tak není možné veřejně hodnotit druhou osobu pouze na základě její příslušnosti k jakékoliv sociální skupině. Stávající zákonná úprava řeší svobodu projevu dostatečně. Svoboda projevu pro mě znamená volné šíření názorů a myšlenek, včetně uměleckých projevů.

2. Pojem dezinformace je skutečně využíván nad nutnou míru. Jedná se o lživou informaci, což lze většinou snadno prokázat. Bohužel se však v poslední době tento pojem začal využívat k označení jakéhokoliv názorového protivníka. Je přirozené, že proces hledání pravdy je ve všech oblastech lidského bádání provázen mnoha nechtěnými omyly. Nadužívání slova dezinformace ohrožuje toto hledání pravdy. Základem demokratické diskuse je proto respekt: “Nesouhlasím s vámi, ale udělám vše, abyste to mohl říkat.” Udělám proto maximum. Je totiž nutné polemizovat s argumenty, nikoliv s osobou, která může být pro někoho sympatická a pro někoho naopak.