Mnohokrát jsme narazili na problémy ve výstupech práce factcheckerů – ověřovačů informací, jejichž hodnocení považují některá média a globální platformy jako dostatečně spolehlivá, aby na jejich základě snížila viditelnost příspěvku nebo dokonce označila jejího autora za dezinformátora. Tato potenciálně nebezpečná praxe se stává natolik rozšířenou, že považujeme za potřebné ukázat, že i ověřovač pravdy se může mýlit, resp. být ovlivněn svými (ne)sympatiemi k autorovi kontrolovaného výroku nebo svými hodnotovými a politickými postoji. (Další úvahy na toto téma najdete zde.)

Proto hlídáme hlídače a čas od času publikujeme náš nález. Dnes pokračujeme pátým dílem s agenturou AFP a jejich ověřováním budoucnosti.

Agentura AFP uzavřela smlouvu s Facebookem na ověřování pravdivosti příspěvků a zřídila si k tomu na vlastním webu speciální sekci nazvanou Na pravou míru. Dne 8. 2. 2023 tam AFP publikovalo článek s titulkem Na sociálních sítích se šíří nepravdivé tvrzení o tom, že jíst hmyz je nebezpečné, neboť obsahuje chitin s tím, že opačná tvrzení jsou „zavádějící”. Tento pojem je obzvlášť kouzelný. Nebo bychom mohli říct… zavádějící. Lze ním totiž alibisticky zpochybnit jakýkoli výrok, který se nám nelíbí a který bychom si vyložili jinak. Podrobněji se na factchecking AFP podívala Kateřina Lhotská.

Autor zmiňovaného článku označuje nepřekvapivě veškeré zprávy o škodlivosti pojídání hmyzu za dezinformace a jako jejich příklad si vybral jeden příspěvek šířící se na Facebooku. V něm se ve stručnosti píše, že by lidé neměli hmyz konzumovat, protože obsahuje chitin nezpracovatelný jejich střevy a uvádí i některá další možná zdravotní rizika. Zda tomu tak skutečně je, však není dle mého soudu běžný čtenář neznalý dané problematiky schopen posoudit a osobně se tedy k obsahu tohoto příspěvku stavím rezervovaně.

Onen „factchecker“ tvrzení o škodlivosti konzumace hmyzu vyvrací argumentací, že pokud by přinášela nějaké ohrožení zdraví, nebyla by přeci v EU povolena. A dále přikládá řadu výroků, ve kterých odborníci na danou problematiku možná rizika popírají. Na první pohled tak sice veškeré argumenty o nebezpečnosti pojídání hmyzu beze zbytku vyvrací, ovšem při pohledu důkladnějším se jeho konstrukce sype jako domeček z karet. Obsahuje například celou řadu odkazů na různé zdroje mající jeho závěry doložit. Jenomže stejně jako v případě zmiňovaného příspěvku na Facebooku nemá ani tentokrát laický čtenář šanci ověřit si, zda jsou tvrzení v nich uvedená pravdivá a relevantní, nebo jestli ho někdo netahá za nos. A nerozpozná ani to, zda se opravdu jedná o informace z různých zdrojů, nebo pouze o opakovaní a „klonování“ argumentů vycházejících ve skutečnosti z jednoho společného (pra)zdroje.

Je zajímavé, že onen „factchecker“ nezmiňuje žádný odborný text, který by na možná nebezpečí upozorňoval. Konzumace hmyzu v masovém měřítku je přeci jen značně neprobádaná záležitost a nechce se věřit tomu, že by se na toto téma neobjevily v odborných kruzích polemické názory. Ony samozřejmě existují. Kdyby totiž trochu zapátral, nepochybně by narazil třeba na tento text. Jeho autor upozorňuje na riziko konzumace hmyzího chitinu dětmi, u kterých může vyvolávat těžké astma nebo další plicní onemocnění. Přiznávám, že jako laik nejsem schopna posoudit tato tvrzení po stránce odborné, ale toho není schopen ani onen „factchecker“. Nelze se zkrátka zbavit dojmu, že buď ono „ověřování faktů“ poněkud odfláknul, nebo ta nevhodná zamlčel.

Když už jsme u těch „opomenutých“ odborných textů, tak v nich lze narazit na práce rozebírající i jiná rizika. V jedné z nich se například píše o nebezpečí přenosu různých parazitů na člověka a o nutnosti dalšího zkoumání v této otázce. A existuje i celá řada dalších otevřených témat. Třeba potravinová intolerance. Je totiž přeci jen rozdíl, pokud konzumují hmyz lidé, kteří jsou na to po generace zvyklí, a pokud se jím začneme ládovat my, kteří to nemáme takříkajíc „v genech“. Jenomže o ničem z toho se „factchecker“ nezmiňuje ani slůvkem. Jako by chtěl vyvolat dojem, že údajná škodlivost chitinu je jediným rizikem, a tedy vyvrácením tohoto tvrzení se bezpečnost pojídání hmyzu prokáže.

Možná si kladete otázku, proč o autorovi článku píšu jako o „factcheckerovi“. Důvod je velmi jednoduchý. Ten článek je totiž anonym. Známe pouze jméno překladatelky a chybí i odkaz na původní text v originále. Což je závažný mediální faul. Kromě toho se „factchecker“ dopustil i několika faulů argumentačních. Hned dva spáchal odvoláváním se na celou řadu autorit opakujících ovšem v podstatě jedno a to samé. Jednak je to poslušnost vůči autoritě a jednak apel na autoritu vycházející z premisy, že její názor je vždy správný a nezpochybnitelný. Množstvím těchto tvrzení se pak pokouší čtenáře zahltit, což je faul, kterému se v angličtině říká gish gallop. A dopustil se také potvrzovacího zkreslení ignorováním těch informací, které se mu „nehodí do krámu“.

A jak to tedy s tou škodlivostí pojídání hmyzu vlastně je? Vůbec netuším. Podle mne o tom ovšem netuší nic ani onen „factchecker“. Takže jen těžko může uvádět „na pravou míru“ cokoliv, co se tohoto tématu týká. I když něco se mu přeci jen objasnit podařilo. Že za „ověřováním faktů“ bývá často skryta propagace určitého názoru, zatímco ten opačný má být diskriminován.