Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za duben.
Co jsme dělali my v SOSP
Toby Young, ředitel britské Free Speech Union, který přijal naše pozvání do Prahy při příležitosti otevření veřejných nominací na ceny za svobodu projevu, poskytl médiím čtyři zajímavé rozhovory. Epoch Times exkluzivně zveřejnily český překlad projevu, který měl Toby Young na naší tiskové konferenci. Pro CNN Prima News jej zpovídal vedoucí zahraniční redakce Matyáš Zrno (od času 7:08), pro Týdeník Echo Daniel Kaiser a šéfredaktor Parlamentních listů Jaroslav Polanský, Lidové noviny přinesly interview se Štěpánem Hobzou.
Vlastimil Veselý se zúčastnil mezinárodní konferenci NatCon v Bruselu a na vlastní kůži zažil, jak vypadá cancel culture a nátlak na rušení plánovaných akcí a umlčování nositelů nepohodlných názorů v samém centru EU. Svoje osobní zážitky popsal v článku Jak chtěla bruselská mafie rozpustit konferenci konzervativců. „Co ukázal NatCon Česku? Izolaci. Poláci měli na pódiu předchozího polského premiéra a bývalého ministra zahraničí, který vyjednal přistoupení země k EU. Maďaři premiéra současného, k tomu řadu uznávaných intelektuálů a v sále bezpočet novinářů. Počet slovenských účastníků konference také nebyl malý“
Daniel Vávra se zúčastnil konference o svobodě slova v Poslanecké sněmovně. „V minulosti se dezinformace používaly k ovlivňování voleb a zneužívat se budou jak k ovlivňování jiných států, tak uvnitř státu,“ řekl Na konferenci se hovořilo také o nařčení Donalda Trumpa ze spolupráce s Ruskem, což bylo využito ve volbách v USA v roce 2016. Operovala s ním FBI, CIA, političtí oponenti a v širokém záběru také média. Redaktoři NY Times a Washington Post za články o (již vyvrácené) spolupráci Trumpa s Ruskem dokonce dostali prestižní Pulitzerovu cenu. Během šetření vyšetřovatele Johna Durhama vyšlo najevo, že obvinění bylo vykonstruované na zakázku Demokratické strany USA a volební kampaně Hillary Clintonové a postrádalo faktické základy.“
Nejmladší generace není ztracená a nenechá si jen tak vymýt hlavu indoktrinací rámcových vzdělávací programů. Gabriela Sedláčková a Daniel Vávra byli diskutovat na Střední škole o svobodě projevu.
Na naší tiskové konferenci k zahájení veřejných nominací na ceny za svobodu projevu mluvil předseda poroty Vadim Petrov mj. o tom, „co je výhodné a nevýhodné říkat“ podle ministerstva vnitra, které definuje „antisystémová hnutí, subjekty nebo lidi“. Mezi příklady jsou zařazena následující riziková jednání: Vyjadřují obdiv k ruskému režimu, …věří konspiračním teoriím, vystupují (nenávistně) proti migrantům a muslimům, … využívají neshody mezi členy ukrajinské a romské komunity, věří dezinformacím okolo tragédie na Filosofické fakultě UK. „Když si vezmete těchto několik bodů a uděláte si seznam, tak víte, co máte říkat, pokud nechcete mít konflikt.“ […] Umět se pohybovat v „mainstreamu“ vyžaduje podle Petrova znalost těchto narativů a každý, kdo chce být opakovaně zvaný do diskuse mainstreamovými médii, by neměl z narativů vybočovat.
Dění v ČR
Evropský parlament před nedávnem přijal další cenzurní legislativu – European Media Freedom Act (EMFA), která má údajně chránit svobodu novinářů a nezávislosti médií před politickým vměšováním do jejich práce a zpřísňovat kontrolu nad tím, kdo média vlastní a financuje. Jejímu hodnocení jsme se podrobně věnovali v tomto článku. Potřebujeme takové unijní nařízení? Co když se za líbivým názvem skrývají omezení, která spíše ztrpčí život těm novinářům, kteří se z nějakého důvodu stanou pro systém „nepohodlní“? Rozhovor Angeliky Bazalové s Janem Hořeňovským, právníkem Institutu H21.
Loňský průzkum, podle jehož výsledků údajně 76 % respondentů uvedlo, že dezinformace jsou problém ohrožující bezpečnost Česka a 70 % lidí souhlasí s tím, že by stát měl mít možnost zasáhnout proti médiím šířícím dezinformace, realizovala agentura STEM pro Ministerstvo vnitra. Pikantní je, že web Seznam Zprávy z výsledků už dříve veřejně citoval, aniž by uvedl, že je průzkum realizován na zakázku MVČR. Nikde v médiích jsme přitom nenašli pochybnosti o metodice nebo o tom, zda respondenti správně pochopili otázky a zda výsledky nejsou z ideologických důvodů dezinterpretovány tak, jak se o tom vedla široká diskuse v případě námi zadaného průzkumu u SANEPu.
Web Voice of Europe je nedostupný a přestaly fungovat i jeho kanály Facebook i YouTube poté, co česká vláda jeho provozovatele zařadila na sankční seznam. Voice of Europe obvinění odmítá: „Koudelka na vládě jmenoval právě a jen Bystroně z Německa. Ovšem skandálů, kdy bylo proti populistické nebo prostě jen původní, nerozředěné pravici použito zpravodajských metod a zkroucené poznatky byly naservírovány médiím, známe i z Rakouska (akce Ibiza) nebo ze Spojených států (Twitter files, Kremlin-Collusion, laptop Huntera Bidena prohlášený zpravodajskou komunitou za ruskou dezinfooperaci). Ať už má Koudelkův výstup reálný základ, nebo ne, trochu moc dokonale zapadá do výkladu, v němž nám zastánci statutu quo, Green Dealu, nekonečného evropského sjednocování sugerují, že každá kritika je posílením Vladimira Putina.“ „Vypadá to spíš na velkou blamáž – evropskou verzi Russiagate, kdy se obvinění, že Rusko ovlivnilo americké prezidentské volby a podpořilo zvolení Donalda Trumpa, ukázala jako naprosto lichá.“
Nezákonná blokace webů z února 2022 začala vládním seznamem, o němž veřejnost stále neví, kdo ho sestavil, proč na něho zařadil právě dotyčné weby a čím konkrétně se tyto weby provinily proti zákonům ČR. Kvůli obsahu, který porušil zákon? Který zákon? Kterým článkem? Kvůli osobě z řad autorů nebo vlastníků? Její státní příslušnosti či národnosti? ČTÚ podala k blokaci Voice of Europe vyjádření odkazující na usnesení vlády, které se odvolává na „nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“. Operuje se tedy s naprosto vágní formulací, že by stejně tak šlo obvinit i řadu amerických kongresmanů a senátorů nebo spoustu ukrajinských občanů zde žijících, kteří se v náhledu na dění na Ukrajině s prezidentem Zelenským neshodnou.
„Šíření nepravdivých informací nemůže být podle českého práva trestáno. Mohlo by však naplnit skutkovou podstatu jiných trestných činů. Dezinformace může být trestána např. podle § 181 jako poškození cizích práv, § 184 jako pomluva, § 345 jako křivé obvinění, § 355 jako hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, § 356 jako podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, § 357 jako šíření poplašné zprávy, § 364 jako podněcování k trestnému činu, § 365 jako schvalování trestného činu, nebo § jako 404 projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, to vše podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. […] Každá informace se může postupem času stát dezinformací, stejně to však funguje i naopak. Dříve či později můžeme zjistit, že osoba, která byla považována za dezinformátora, ve skutečnosti šířila informace. […] Vše je jen otázkou režimu a většinového náhledu společnosti na dané téma.“.
„Okresní soud v Ostravě uložil osmiměsíční podmíněný trest aktivistce Nele Liskové. Zkušební dobu stanovil na dva roky. Navíc musí deaktivovat a později i smazat svůj profil na síti X. Lisková podle obžaloby na sociálních sítích umisťovala nenávistné a manipulativní příspěvky. V nich se vymezovala především proti Pirátské straně a její místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, ve kterém vyzývala k deukrajinizaci a denacifikaci Česka. Lisková před soudem odmítla vinu. Tvrdí, že jde o politický proces.“
Stále voláme po tom, aby hlavní honiči dezinformací zveřejnili ty podle nich nejnebezpečnější – ty, podle kterých označují weby je publikující za „dezinformační“, abychom o těchto konkrétních případech mohli vést veřejnou diskusi. Seznam Zprávy jich nyní zveřejnil rovnou deset – „ve spolupráci s Českými elfy a Tadeášem Solanským“. Jde o 10položkový ano/ne dotazník nahodilých skutečností postrádající jasný smysl i kvalitu. Můžeme jen hádat, zda tento „počin“ byl financován z veřejných prostředků a případně kdo jsou příjemci tohoto obchodu s deštěm.
„A co tedy protlačují ti dnešní majitelé jediných pravd? Zlý názor nesmí mít nárok na to, aby jeho nositel cokoli vysvětloval, aby se hájil. A to i v případě, že toho na něj máme milionkrát méně než na válečné zločince z Norimberku. Žádných pět minut pro ty, které ocejchujeme coby nové Hitlery, žádný prostor pro sebeobhajobu těch, které považujeme za zlo. Rovnou nějaká moderní forma společenské popravy. Tihle urputní a vehementní potlačovatelé všech ‚škodlivých slov‘ si ve svém zápalu nemají šanci všimnout, že to právě jim pod nosem začíná rašit knírek,“ píše Ladislav Jakl.
„Politické lži o účinnosti a bezpečnosti covidových vakcín se ocitly v obležení. Zleva na ně útočí fakta ukazující, že ve skutečnosti nemáme žádné důkazy o účinnosti těchto vakcín. Zprava jsou drceny množící se evidencí vážných nežádoucích účinků…Zatím se však medicínsko-průmyslovému komplexu dařilo bránit publikaci takových zpráv v odborných žurnálech, aby se mohlo tvrdit, že odborná literatura nic podobného neobsahuje…Poslední dobou se však cenzoři buď nějak unavili, nebo pochopili, že další příliš okaté lhaní přivede celou po desetiletí pečlivě budovanou iluzi EBM (Evidence Based Medicine neboli Medicína založená na důkazech, pozn. editora) k úplnému kolapsu. A tak se stalo, že se Safe&Effective lži ocitly ve smrtícím sevření impaktovaných publikací,” píše Tomáš Fürst.
„Nelze opomenout ani nástroje bez milosti využívané progresivisty v boji proti lidem s opačným či neortodoxním smýšlením: tzv. cancel culture, zločiny z nenávisti a boj s údajnými dezinformacemi. Strach z možné ztráty zaměstnání, zastavení akademického postupu či společenské ostrakizace působí jako mocný zdroj autocenzury v politice, byznysu i akademické sféře. Boj proti dezinformacím se halí do hávu potřeby chránit společnost před zhoubným vlivem nepravdivých informací a děti před nebezpečnými pedofily, ve skutečnosti se jedná o mocenský nástroj progresivistů k vytváření atmosféry strachu a potlačení jiných názorů. […] Dříve to mohla být urážka panovníka, národa, dělnické třídy, dnes třeba tzv. urážka sexuální menšiny nebo zpochybňování klimatických změn,” píše.
Dění v Evropě
Unijním nařízením EMFA se opět vine boj proti tzv. dezinformacím a misinformacím, stejně jako se celou DSA. Tentokrát to implicitně vypadá na vznik jakéhosi ratingu médií podle jejich důvěryhodnosti, rozuměj podle kladného vztahu ke společenskému pokroku. […] Neziskovky, jako jsou Reportéři bez hranic nebo nějaká horší a ještě předpojatější, mají rozhodovat, které médium je dobré a zaslouží si větší dosah, a které ne. […] Smíme tedy EMFA chápat jako další krok při vyvádění moci z politiky na jakési politické předpolí, jež je zabydleno občanským sektorem, tedy politickými neziskovkami. […] Proti normě, „na jejímž základě by tvorbu Jiřího Peňáse z Echa mohl hodnotit, řekněme, Jakub Janda z Evropských hodnot“, hlasovali z českého sektoru pouze Jan Zahradil (ODS), Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM) a Hynek Blaško (zvolen za SPD).
Významný zahraniční pokus, jak ovlivnit volby, se objevil v Portugalsku. Facebook „uvalil desetileté omezení na stránku Chega, třetí největší portugalskou stranu. Pravicová strana s cca 20 % preferencí si v celostátních volbách minulý měsíc zajistila 50 křesel oproti 12 v předchozích volbách.“
Skotsko došlo demokraticky k progresivní dystopii jako vystřižené z Orwellova románu. The Hate and Public Order Scotland Act již platí. Co bude znamenat? „Podle zákona může policie vyšetřovat a udělat domácí prohlídku v rodině, ve které dítě nahlásí jako zločin z nenávisti názory svých rodičů na transgender. Postih může padnout i na umělecký projev, např. když se nevhodně projeví fiktivní postava. […] Skotská policie kvůli nedostatku zdrojů oznámila, že nebude vyšetřovat např. malé krádeže a další menší trestné činy. […] Tajemník skotských policejních odborů varuje před nárůstem hlášení o nenávisti od lidí, kteří si jen chtějí vyrovnat účty mezi sebou. „Neumím si představit, jak například můžete prokázat, že někdo marnil čas policie, když je celý případ postaven na dojmu místo důkazů.“ […] Pro nahlašování se zřizuje 400 center, kde lidé mohou o nenávisti druhých referovat anonymně. Policie navyšuje kapacity a bude mít 500 specialistů na zločiny z nenávisti. […] Pokud policie sezdá, že nenávistný projev nenaplňuje znaky trestného činu, zůstane v registru nekriminálních incidentů z nenávisti. To může lidem komplikovat budoucí zaměstnání.“
Vedle nadace Open Society Foundation George Sorose získává GDI (Global Disinformation Index, britská nezisková organizace, pozn. editora) peníze od britské vlády, EU, německého ministerstva zahraničí a orgánu nazvaného Disinfo Cloud, který vytvořilo a financuje americké ministerstvo zahraničí. […] GDI neříká, že něco je nebo není dezinformace, ale že obsah na této stránce nebo konkrétní článek je obsahem, který je protiimigrační, který je proti ženám, obsahem, který je antisemitský. […] Naši definici dezinformací – témata opozičního narativu – včleňujeme do technologie. […] Každému nepřátelskému narativu je přiřazen klasifikátor strojového učení, který nám pak umožňuje vyhledávat obsah, jenž tomuto narativu odpovídá ve velkém měřítku. […] Misogynie, islamofobie, antisemitismus, protičernošský obsah, popírání změny klimatu atd. […] V posledních měsících řada amerických webových stránek zahájila právní kroky proti systému označování GDI, který podle nich porušuje jejich práva vyplývající z prvního dodatku ústavy.
„Právě teď zavádějí úředníci EU systém cenzury internetu, který svou silou a rozsahem dalece přesahuje cokoliv, o co se pokusili komunisté nebo fašisté. Političtí lídři v EU nasazují své zpravodajské služby, aby očernili každého oponenta, od německých sedláků po konzervativní politiky, coby entity ‚napojené na Rusko‘. […] Úmyslem EU prostě je ovlivňovat rozsah toho, co lidé smějí říkat online, po celém světě včetně USA. O této cenzuře jsem se dozvěděl teprve, když jsem se stal jedním z žurnalistů, kteří psali o „Twitter files“, píše v předmluvě k textu Cecílie Jílkové Michael Shellenberger, americký novinář podílející se na zveřejňování interní komunikace Twitteru s Bílým domem a tajnými službami.
Připomínáme článek Michaela Shellenbergera, spoluautora Twitter Files: „Množství peněz a ‚luxusních výletů‘, které Rusko poskytlo novinářům a politikům z Evropy, bledne ve srovnání s miliardami, které USA a EU pumpují do údajně nevládních organizací, jakými jsou Institut pro strategický dialog, Aspen Institut či Atlantická rada. Ty všechny šíří vládní propagandu a opozici haní jako osoby ‚napojené na Rusko‘ nebo jako ‚krajní pravici‘. […] Účel všech těchto ‚malinformací‘ je zřejmý: vyvolat paranoiu, démonizovat vnitřního nepřítele jako ‚zahraniční‘ sílu, ovlivnit volby. […] Aby vyniklo, jak směšný a současně totalitářský tento důraz na „zahraniční manipulace“ je, připomeňme si, že za studené války CIA nejen dovolovala Američanům číst sovětské noviny, ona je dokonce ještě překládala do angličtiny a rozesílala do tisíců knihoven po celých USA. […] Je starý politický trik vykreslit protivníka jako cizího agenta. Východoevropští komunisté a mccarthyovští republikáni v USA tímto způsobem démonizovali domácí protivníky jako tajné agenty cizí mocnosti, vydrželo jim to takřka půl století.“
Dění v USA a jinde ve světě
Elon Musk obvinil Austrálii z cenzury v souvislosti s verdiktem australského soudu, který nařídil jeho síti X, aby celosvětově zablokovala přístup k videu, na němž je vidět útok nožem na biskupa v kostele nedaleko Sydney. Podezřelý šestnáctiletý mladík byl obviněn z terorismu. Podle Muska rozhodnutí soudu znamená, že kterákoli země může kontrolovat celý internet. Síť X uvedla, že již zablokovala příslušný obsah pro australské uživatele. Australská komise pro bezpečnost internetu se ale obrátila na federální soud s požadavkem, aby byla nahrávka ze sítě X zcela odstraněna, a soud předběžným opatřením rozhodl, že video nesmí být dostupné nikde na světě.
Pravicová argentinská vláda snižuje státní dluh a ořezává náklady na státní byrokracii rušením zbytečných agend. Právě těch agend, které omezují svobodu slova a které česká vláda zavádí. Strategická komunikace ministryně Langšádlové není nic jiného než vládní propaganda. Podobně boj s dezinformacemi. Prezident Milei oznámil, že zrušil státní nákup reklamního prostoru v médiích. ‚Je nemorální, že země tak chudá, jako je ta naše, utrácí peníze na to, aby si koupila přízeň novinářů.‘ Vláda dále ruší agenturu, jejímž cílem byl boj proti diskriminaci a rasismu, a mediální agenturu, kterou prezident nazval ‚propagandistickou agenturou minulé vlády‘… Kromě těchto opatření zredukovali státní administrativu, zrušili 50 % politických funkcí, zavřeli nepotřebné úřady nebo „úřady, které sloužily k pronásledování lidí s jinými názory“.
Odpovědět