Obeslali jsme všechny kandidáty, kteří postoupili do 2. kola senátních voleb, s těmito dvěma otázkami a jejich neupravené odpovědi zde předkládáme veřejnosti. Můžete je vzít do úvahy při rozhodování o volbě vašeho senátora. Kandidáti zde neuvedení neodpověděli. Na základě dlouhodobých postojů ke svobodě projevu podporujeme volbu Zdeňka Hraby.
1. Co pro vás znamená svoboda projevu a kde jsou podle vás její hranice, pokud nějaké má?
2. Jak se díváte na současný trend umlčování odlišných názorů a diskriminace, někdy i kriminalizace, jejich nositelů pod záminkou boje proti “dezinformacím“? Budete tomu nějak bránit?
Miroslav Adámek (obvod Šumperk)
1 Beru ji jako něco samozřejmého a vlastně se nad tím už moc nezamýšlím. V listopadu 1989 mi bylo 16 let, takže jsem její omezení nevnímal asi tak silně, jako někteří starší kolegové. Zároveň však pro mě svoboda slova určitě není bezbřehá a vidím její hranice tam, kde by měla sloužit k projevům nenávisti vůči jiným osobám, ohrožovala by bezpečnost státu nebo veřejné zdraví obyvatel. Pro mě totiž svoboda činů jde ruku v ruce se zodpovědností za tyto činy, což si někteří ne vždy a ve všem uvědomují. A stále platí že pero/slovo/klávesnice může být mocnější než meč, proto mi přijde správné, že i tato svoboda má a měla by mít své hranice.
2 Složité téma. Nepřijde mi správné, aby byly odlišné názory umlčovány či diskriminovány. Pokud však jde o výše zmínění případy, kdy někdo vyhrožuje násilím, ohrožuje svými radami veřejné zdraví nebo vyzrazuje tajné informace ohrožující bezpečnost státu, pak by měly příslušné orgány jednat. Nemyslím si však, že do tohoto ranku spadá drtivá většina „dezinformací“. Myslím, že s těmi bychom měli bojovat kvalitním vzdělávacím systémem a podporou kritického myšlení u dětí ve školách a ne kriminalizací výroků..
Zdeněk Hraba (obvod Benešov)
1 Svoboda slova buď je nebo není. Nic mezi tím. Bez svobody slova lze společnost jen těžko nazývat svobodnou. A hranice svobody slova by měla být co nejširší – zhruba v intencích současně platné legislativy. A je naším velkým úkolem to tak udržet do budoucna. U mě mají lidé jistotu, že žádné legislativní okleštění svobody slova nepodpořím, i kdyby to bylo zabaleno do jakýchkoliv sladkých slov.
2 Řeknu tak upřímně: po celou historii lidstva věřili lidé různým nesmyslům. A pokud někdo věří nesmyslům, je to čistě jeho problém. Cestou podle mě není jakékoliv „zakazování“ odlišných názorů, to je cesta do pekel, ale naopak transparentní informování. Pokud jsou lidem předloženy transparentně všechny informace, je to to nejlepší, co se může udělat. A pokud i tak někteří budou věřit nesmyslům, nezmění to žádné zákazy. A jako právník dodám, že si nedokážu dost dobře představit, jak by měla být taková dezinformace právně vůbec definována, aby taková definice neumožňovala svévolný výklad.
Igor Karen (obvod Mladá Boleslav)
1 Svoboda projevu je základním kamenem demokratické společnosti a politické plurality. K jejímu omezování by mělo být přistupováno zcela výjimečně a na základě zákona. Např. v případě výzev k páchání násilí, jeho schvalování apod.
2 Vláda často za dezinformace označuje opačný názor a snaží se tak přinejmenším diskreditovat a ostrakizovat své oponenty. Osobně zastávám postoj, že svoboda slova má být co nejširší. Právo zaznít mají i ty názory, které osobně považuji za špatné, či nedomyšlené. Omylnost je lidská a ani já se chybám v úsudku nevyhnu. Díky svobodné a otevřené debatě se posouváme jako společnost vpřed. Její omezování povede pouze ke stagnaci a úpadku.
Jaroslav Komínek (obvod Chomutov)
1 Svoboda projevu je možnost volného šíření myšlenek. Je na příjemcích, aby si je za využití kritického myšlení vyhodnotili. Každý má právo na názor, dokonce i na lež, stejně jako každý má právo být hlupákem. Nikomu jinému nepřísluší právo vyjádření druhých předem cenzurovat, vynucovat si právo zpřístupnit pouze korigované informace ve smyslu vlastní pravdy a potlačení opozičních názorů (což je jen definice cenzury) anebo omezovat „právo na dosah“, tím spíše to nepřísluší státní moci. Svoboda projevu by měla být omezena pouze v té míře, aby bylo zabráněno zásahům do práv druhých (pomluva či přímé poškození druhého daným výrokem). Do svobody projevu tedy spadá jakýkoli projev, při němž nevzniká či přímo nehrozí škoda. Svoboda projevu musí být chráněna. Musíme o ni neustále bojovat a hlídat politiky, na které jdou totalitářské choutky.
2 Na tento trend se dívám velice negativně a naprosto jej odmítám. Ideopolicie původně byla jen románovou představou a dnes je tvrdou realitou pomalu i v Česku, o některých zemích západní Evropy nemluvě. Nikdo by neměl sedět ve vězení za názory a výroky, jakkoli hloupé (pokud nevzniká či přímo nehrozí škoda, viz výše). Každý člověk si má sám vyhodnotit, co považuje za pravdu a co za nepravdu, co chce poslouchat a čemu uvěří. Nehledě na nadužívání pojmu dezinformace jako nálepky, když progresivistickému politikovi dochází argumenty. Naštěstí nálepkování se už dnes nelekáme. Vždy budu stát na straně svobody projevu a využiji všechny legální nástroje k tomu, abych případně perzekvovaným lidem pomohl, a naopak bránil jakémukoli „utahování šroubů“.
Michal Kortyš (obvod Svitavy)
1 Všichni máme právo na názor, emoce, ale třeba i specifický druh humoru. Svoboda člověka i jeho projevu ale končí tam, kde začíná svoboda druhého. Proto i v případě projevu má tato svoboda svá omezení, nikoliv proto, že by se někdo mohl urazit nebo naštvat, ale v trestněprávní rovině. Pokud o někom řeknu, že je zloděj a podvodník, měl bych být připravený nést následky. Pokud o někom řeknu, že nesouhlasím s jeho názorem a považuji ho za neschopného, tak by to měl naopak snést a nikdo by mě neměl popotahovat za to, že s někým nesouhlasím.
2 Nelíbí se mi to. Lidi s odlišným názorem bychom neměli kriminalizovat, pokud neporušují platné zákony. Pokud bude v Senátu předložen zákon upravující tuto tematiku, budu zastávat názor, že svoboda slova, byť s určitými hranicemi, je tím, co náš odlišuje od diktatury. A já už v diktatuře žít nechci.
Miroslav Kroc (obvod Rokycany)
1 Svoboda projevu je pro mě jedním ze základních pilířů demokratické společnosti. Myslím si, že každý má právo vyjádřit svůj názor, pokud tím neporušuje práva ostatních nebo nepodněcuje k nenávisti či násilí. Hranice svobody projevu by proto měly být tam, kde začíná ohrožovat bezpečnost, důstojnost nebo práva druhých.
2 Trend umlčování odlišných názorů bych vnímal znepokojivě. Zároveň je ale důležité rozlišovat mezi názory a záměrnými dezinformacemi, které mohou být nebezpečné pro společnost. Jsem pro to, aby se v boji proti dezinformacím postupovalo především s důrazem na vzdělávání a kritické myšlení, nemělo by se dospět k cenzuře..
Vladimíra Ludková (obvod Praha 8)
1 Svoboda projevu pro mě představuje jeden z nejzásadnějších pilířů demokratické společnosti. Je to právo, které nám umožňuje vyjadřovat naše myšlenky, pocity a názory bez strachu z represí nebo cenzury. Svoboda projevu je pro mě symbolem respektu k individualitě, možnosti sdílet různé pohledy na svět a přispívat k rozvoji otevřené a tolerantní společnosti.
Nicméně věřím, že svoboda projevu má své hranice. Tyto hranice jsou definovány tam, kde projev může ubližovat druhým nebo ohrožovat veřejný pořádek a bezpečnost. Hranice by měly být stanoveny v případech, kdy projev podněcuje nenávist, násilí nebo diskriminaci. Je důležité nalézt rovnováhu mezi ochranou svobody projevu a zajištěním ochrany jednotlivců a společnosti před škodlivými dopady.
Svoboda projevu je křehká a její ochrana vyžaduje neustálou bdělost a zodpovědnost. Je to právo, kterého bychom si měli vážit a bránit, ale také respektovat s ohledem na druhé.
2 Jako možná budoucí senátorka cítím hlubokou zodpovědnost za ochranu svobody projevu, která je základem naší demokratické společnosti. Současný trend umlčování odlišných názorů pod záminkou boje proti dezinformacím mě velmi znepokojuje. Věřím, že v otevřené společnosti by měly mít všechny hlasy možnost být vyslyšeny, a to i ty, které se mohou jevit jako kontroverzní nebo nepopulární.
V boji proti dezinformacím je důležité hledat pravdu a fakta, nikoli umlčovat ty, kdo mají jiný názor. Diskriminace a kriminalizace nositelů odlišných názorů je cesta, která nás může dovést k potlačení základních lidských práv a svobod. Místo toho bychom měli posilovat mediální gramotnost, podporovat otevřený dialog a vzdělávání, aby lidé mohli sami rozlišovat mezi tím, co je pravda a co je lež.
V Senátu se budu aktivně zasazovat za zákony, které ochrání svobodu projevu a zajistí, že boj proti dezinformacím nebude zneužíván k omezování různorodosti názorů. Budu hájit právo každého jednotlivce na vyjádření svého názoru, vždy s důrazem na respekt a zodpovědnost.
Karin Podivínská (obvod Brno)
1 Svoboda projevu je jedním z pilířů demokracie a základním právem každého občana. Každý má právo se vyjádřit, i když jeho názor nemusí být populární. Jsem proti tomu, aby se svoboda projevu omezovala pod záminkou boje proti dezinformacím, protože se obávám, že by to mohlo vést k cenzuře a omezování nepohodlných názorů. Hranice svobody projevu by měly být nastaveny tam, kde dochází ke zjevnému porušování zákonů – například podněcování k násilí, šíření nenávisti nebo vyhrožování. Regulovat veřejnou debatu z důvodu, že někdo označí určité informace za nepravdivé či dezinformační, považuji za nebezpečné. Důležité je umožnit lidem mít přístup k široké škále informací a názorů a nechat veřejnost, aby si na základě těchto informací vytvořila vlastní úsudek.
2 Pokud začneme umlčovat odlišné názory, posouváme se nebezpečně blízko cenzuře a totalitním praktikám. Boj proti dezinformacím nesmí sloužit jako nástroj k potlačení kritiky a alternativních názorů.Ano, dezinformace mohou představovat problém, ale řešením není umlčování lidí, nýbrž větší podpora mediální gramotnosti a kvalitní žurnalistiky. Lidé by měli mít možnost si sami vytvořit názor na základě různých zdrojů informací. Co se týká konkrétních kroků, budu rozhodně proti jakýmkoli opatřením, která by vedla k diskriminaci, kriminalizaci nebo omezování svobody slova pod záminkou boje proti dezinformacím. Budu se zasazovat o to, aby ochrana svobody projevu byla vždy na prvním místě a aby žádný zákon nebo nařízení nemohly být zneužity k potlačení legitimních názorů.
Helena Válková (obvodu Benešov)
1 Svoboda projevu pro mne a jistě nejen pro mne znamená záruku demokracie v právním státě. Její vymezení je stanoveno jednak Listinou základních práv a svobod (v tom pozitivním smyslu slova – srov. čl. 17 LZPS), jednak trestním zákoníkem (v tom negativním smyslu slova, tj. stanovením toho, co je zakázáno, srov. např. pomluva, ohrožení utajované skutečnosti, šíření poplašné zprávy a další trestné činy).
2 Tento velmi nebezpečný trend vnímám jako značné ohrožení naší demokracie, proti kterému je třeba transparentně, odvážně a důsledně vystupovat. Proti kriminalizaci se lze bránit, nejlépe s pomocí dobrého advokáta (obhájce), případně i jinak, např. vhodnou medializací takového případu. Vždy je však třeba důsledně odlišit případy, kdy jde nepřípustnou cenzuru od případů, kdy zveřejněním určité informace mohou být poškozena práva jiného člověka, případně firmy. Osobně se v oblasti legislativy vždy zasazuji o co nejširší výklad svobody projevu, s výjimkou výše uvedených trestněprávních limitů. Kriminalizaci samotného boje s dezinformacemi nepovažuji za přijatelné řešení a hlasovala bych proto proti takovému legislativnímu návrhu.
Vladislav Vilímec (obvod Domažlice)
1 Svoboda projevu je základem svobodné společnosti. Hranice má, ale ty jsou stanoveny v trestním právu a myslím, že dostatečně. Jakýkoliv jiný pokus do svobody projevu zasahovat nebo ji korigovat považuji za podezřelý.
2 Doufám, že nejde o trend, ale o občasné excesy, s nimiž se jako zdravá společnost vyrovnáme. Agenda boje s dezinformacemi mi blízká není a její kritiku chápu. Svoboda projevu platí pro každého, jinak by to nebyla svoboda. Takže bych se spíše zaměřil na kvalitní vzdělávání, aby děti uměly dobře počítat, znaly historii a dokázaly se orientovat v dalších oborech. V dospělosti pak poznají hloupost nebo lež okamžitě, aniž by jim někdo dával návod.
Komentář SOSP k pojmu “nenávist”
Jednotlivé odpovědi nebudeme komentovat. Dovolíme si jen jednu poznámku. Někteří kandidáti opakují procenzorními aktivisty a některými médii prosazovaný pojem “nenávist”. Tento vágní termín vyjadřující lidskou emoci (jako např. láska) se v západní Evropě a severní Americe často zneužívá k cenzuře nebo dokonce kriminalizaci jako tzv. hate speech. Zahrnuje totiž jak přímé výhrůžky násilím (což je samozřejme trestný čin, který by měl stát trestat), pomluvy nebo urážky (které mohou poškození žalovat v občansko-právních sporech), tak i obyčejnou kritiku nebo výroky, kterými se adresáti cítí dotčeni. Ty poslední případy však musí chránit svoboda projevu a je alarmující, že si toho někteří kandidáti do Senátu nejsou vědomi. Vlastimil Veselý
Odpovědět