Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za listopad.

Co jsme dělali my v SOSP

20. 11. jsme na 4. výročním setkání naší společnosti v pražském divadle Royal udělili první ceny SOSP za svobodu projevu. V kategorii jednotlivců porota ocenila profesora politologie a bývalého velvyslance Petra Druláka, lékaře Lukáše Pollerta, publicistku Cecílii Jílkovou a profesora imunologie Jiřího Berana. V kategorii projektů a organizací pak Institut Václava Klause, Echo24 a Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Zvláštní poděkování získal Oldřich Kužílek za spoluautorství zákona č.106 o svobodném přístupu k informacím. Zde fotografie a videozáznam. SOSP celkem obdržel 6 376 platných nominací od 1 760 nominujících. Nominovaných bylo 420 jednotlivců a 330 projektů či organizací, na anticeny pak 160 jednotlivců a 250 projektů či organizací.

Naším zvláštním hostem, který předával jednu z cen SOSP za svobodu projevu, byl vlivný americký publicista Rod Dreher. Autor knih Benediktova cesta, Nežít ve lži a nejnovější Život v zázraku má blízko k americkému víceprezidentovi, J.D. Vancovi. Nedávno zpovídal řadu bývalých disidentů z ČR a dalších zemí bývalého východního bloku o tom, co jim dávalo sílu a víru přežít dobu nesvobody s čistým štítem a nepodvolit se totalitní moci. Jeho filmový dokument má mít českou premiéru na jaře 2025 a SOSP bude u toho. Společně jsme probírali povolební situaci v USA, očekávané dopady rozhodnutí Trumpovy vlády na (střední) Evropu nejen v oblasti svobody projevu, Projekt 2025 a vize pro národní konzervativce v Evropě. 

„Donald Trump a Republikánská strana vyhráli americké volby. To je dobrá zpráva pro svobodu projevu všech občanů po celém světě, protože tlaky amerických bezpečnostních služeb na cenzuru digitálních platforem typu Facebook nebo YouTube se sídlem v USA doléhaly až k nám. Je to také dobrá zpráva pro síť X, které už nebude hrozit zavření nebo sankce, a pro národní konzervativce v Evropě, kteří potřebují zastavit totalitní snahy progresivistů a woke liberálů v tématech jako migrace, energetika, rodina atd. Špatná zpráva je to pro Evropskou komisi, která hodlá cenzurními nařízeními DSA a EMFA spoutat evropská média a regulaci platforem v EU. Špatná zpráva je to také pro českou vládu a čtyřkoalici, která se upnula pouze na americké Demokraty Bidena a Harrisové,“ komentuje Vlastimil Veselý.

Tabuizací některých politických témat a omezováním svobody slova nelze hledat řešení společenské a ekonomické krize. A bez české suverenity nepůjde čelit cenzurním snahám některých mezinárodních organizací, odkud přicházejí největší hrozby pro svobodu projevu. Proto jsme 12.-13. října uspořádali Konzervativní kemp, kde 24 vystupujících v 6 tematických panelech diskutovalo návrhy na prioritní kroky, které doporučují pro příští vládu. Zde je přehled všech 50 doporučení. Na jejich výklad se můžete podívat na videozáznamech. Akce se zúčastnilo celkem 115 hostů, mezi nimi přední konzervativní publicisté, podnikatelé, intelektuálové a politici zastupující nejméně 8 stran včetně 7 poslanců, europoslanců a senátorů.

Dění v ČR

Pokus kabinetu Petra Fialy o cenzuru 20+ webů má definitivní tečku v podobě odmítnutí Evropského soudu pro lidská práva se případem vůbec zabývat. Jsou za to prý plně odpovědné soukromé subjekty, které je vypínaly. „Odůvodnění vypnutí přímo odkazuje na usnesení vlády a navíc se provozovatelé obrátili ještě před samotným vypnutím stránek na ministra vnitra Rakušana a ministra průmyslu Síkelu. Podle verdiktu tuzemských soudů jednali provozovatelé o své újmě a v žádném případě nelze mluvit o nezákonném zásahu státního orgánu. Říká to Městský soud v Praze, jehož výrok potvrdil Nejvyšší správní soud a následně Ústavní soud. Naposledy i štrasburský soud pro lidská práva. Takže stát je nevinný a všechny nepříjemnosti si má slíznout soukromník, který chtěl státu vyhovět.“

Polský web Visegrad Insight spojený s nadací Res Publica bez důkazů obvinil českého podnikatele a majitele společnosti SPM z napojení na Kreml a šíření dezinfo, přičemž v článku dezinformacesám šířil. Přestože jeden z majitelů v diskuzi konfrontoval redaktora webu a žádal důkazy tvrzení v článku označeném jako analýza, řadu dní nepřišla odpověď. Visegrad Insight po několika dnech zveřejnil upřesnění ohledně nepravdivé zprávy o expanzi do Polska, článek se všemi nepravdami a osočování ohledně „spojení s Kremlem“ a „šíření dezinfo“ na webu ale nadále zůstává. „Španěl se pozastavil nad tím, že zmíněný server provozující nadaci, která pořádá konferenci o tzv. dezinformacích, postupuje zcela neprofesionálně, neověřuje si fakta a dotčené subjekty nebo osoby ani nedotazuje.“

Sledujte, do se snažil falešně obvinit RRTV, Vadima Petrova a dokonce nás v SOSP, že se proti absurdní regulaci video obsahu a youtuberů málo vymezujeme, přestože neustále varujeme před tím, abychom nepřijímali unijní legislativu, kterou lze snadno zneužít k cenzuře. Petros Michopulos, Ondřej Šimíček a Luděk Staněk. „Kde se záměr evidovat youtubery vůbec vzal? Odpověď hledejme o úroveň výš, u EU a jejich směrnic.

Vzpomínáte na kauzu Nigela Farage, kterému britská banka odmítla založit účet? Nakonec to skončilo výpovědí pro bankovní manažerku a tyto bankovní diskriminace označil za nepřijatelné i tehdejší britsky premiér Sunak. Toby Yong tyto praktiky popisoval v rozhovoru s Vlastimilem Veselým. Budou nyní české banky rozhodovat o tom, kdo bude a nebude v této zemi podnikat? Komerční banka nechtěla otevřít běžný podnikatelský účet šéfredaktorovi Nadačního fondu Svědomí národa, jméno. Je prý dezinformátor a toto slovo je uvedeno u jeho rodného čísla. Označuje ministerstvo vnitra konkrétní občany podle rodného čísla za dezinformátory? Je to nová norma, že banka zasahuje do volné soutěže na základě politického názoru?

Česká televize přerušila rozhovor s primátorem Plzně v živém vysílání, protože začal říkat věci, které se v ČT říkat nesmí. „V našem kraji žije 79 tisíc cizinců, z toho 40 tisíc v našem městě a jsou to dopady ukrajinské krize. Ti lidé, kterým my chceme pomáhat, to je legitimní, já pomáhat chci, zejména ženám a dětem, ale trošku nechápu, proč mladí muži v aktivním věku, kteří by pravděpodobně mohli sloužit na Ukrajině a válčit…“ stihl uvést v televizním vstupu Zarzycký, než mu do řeči skočil moderátor a slovy „Děkuji za rozhovor“ vše ukončil. Takto nevypadá veřejnoprávní služba, která si zaslouží bez analýzy potřeb vyšší poplatky.

„Neziskové organizace, ideové think-tanky či univerzitní pracoviště obdrží tzv. vědecký grant určený na boj s vnitřním nepřítelem. Výsledkem jsou seznamy dezinformátorů. V realitě jsou to pamflety proti domnělým rozvratníkům. Vycházejí z informací ideově blízkých médií, které seskupují a sestavují z nich listiny škůdců. Spřízněná média je pak šíří jako důvěryhodné zdroje k zesílení boje proti domácím nepřátelům. […] Dogmata progresivismu se hroutí jako domeček z karet. Zaprvé selhala politika bezbřehé migrace, neboť otevřela dveře radikálnímu islamismu, terorismu a kriminalitě do Evropy. Zadruhé selhala radikální zelená politika Green Deal, neboť ničí průmysl, životní úroveň a planetu vývozem emisí do jiných částí světa. Zatřetí je neudržitelné tvrzení, že existují nikoliv dvě, ale desítky pohlaví. […] Progresivistické elity se namísto vlastní sebereflexe a omluvy za fatální chyby točí v bludném kruhu odhalování vnitřních nepřátel,“ píše prof. Michal Klíma.

Jeden z laureátů našich cen, Tomáš Fürst, publikoval souhrn uniklých informací, které se projednávaly v Bundestagu. „Během epidemie jsme slýchali, jaká je to škoda, že u nás nemáme tak skvělou instituci, jako je prestižní německý Institut Roberta Kocha, na kterém působí špičkoví profesoři, kteří vydávají odborná stanoviska dle přísně vědeckých kritérií bez politickému vlivu. Tato pohádka se ukázala jako opak poté, co whistleblower zevnitř RKI vynesl téměř 10 Gb dat interní komunikace. Zde stručný výtah: […] Pandemie byla řízena zcela dle politické objednávky a různé vážené vědecké instituce byly dobré pouze k tomu, aby rozhodnutí šílených politiků pokrývaly rádoby odbornými stanovisky. Kdo byl architektem oné objednávky, ve které staré a slavné demokracie během několika dnů popřely všechna lékařská, právní, morální, politická i ekonomická pravidla?“

„V Česku jaksi nenarazíte na liberální dezinformační weby nebo provládní manipulátory. Není to zvláštní? Opoziční narativy se stávají cílem ověřování tak často, že to vyvolává otázku: nezapomněli nasměrovat fact-checking také na druhou stranu? […] Studie Harvardovy univerzity z roku 2023 odhaluje znepokojivý obraz. […] Ať už jde o české platformy nebo globální trendy, fact-checking by měl být prostředkem k ochraně veřejné debaty. Současná praxe ale ukazuje, že jde spíše o ideologický nástroj. Studie i česká scéna naznačují, že ověřování pravd často slouží k umlčování opozice vůči dominantnímu narativu. Pokud dovolíme, aby ‘pravdu’ definovala úzká skupina lidí s jasným ideologickým zaměřením, riskujeme nejen cenzuru, ale i ztrátu důvěry ve veřejnou debatu,“ ptá se Adam Čaloud.

Dění v Evropě

„Vance změnou přístupu Evropy k cenzuře na sítích podmiňuje další vojenskou spolupráci v NATO… EU proti Muskovi už od loňska vede řízení. Na konci může být pokuta ve výši 6 % nikoli z ročního zisku, ale z ročního obratu sítě X. […] Bílý dům nemá přímé páky do EU, ale v NATO je a rozhoduje v něm. Jak jinak drzé Evropské komisi, která po Američanovi požadovala cenzuru favorita amerických prezidentských voleb, vyhrožovat než přes NATO? […] Proč nenasadit nejdřív změnu, která finančně nestojí nic? Protože evropská politická „elita“ názor, že zrušení DSA by nestálo nic, nesdílí. Mentálně má nainvestováno do oparu, v němž je obklíčena silami zla, populisty volně přecházejícími ve fašisty. Škody v reálné ekonomice ji zajímají až v druhém sledu,“ komentuje Daniel Kaiser.

„Nikdy by mě nenapadlo, že se budu jednou ve Švédsku cítit jako můj otec v Československu na přelomu 60. a 70. let. V kdysi liberálním Švédsku se situace natolik zhoršila, že se pravda stává nezákonnou,“ píše novinářka a spisovatelka Kateřina Janouchová, která ve Švédsku žije 50 let. […] “K vládě loajální média pronásledují zastánce svobody slova a neváhají zapojit i policii a justici… Islamizace ve Švédsku je stále větším společenským problémem a přesně kopíruje postup známý z dalších zemí. […] Stát, který poskytoval disidentům z celého světa bezpečné útočiště, se změnil v zemi, kde je tolerován jen jeden názorový proud. […] Švédsko spolupracuje se soukromou organizací, která systematicky nahlašuje jednotlivce vyjadřující nespokojenost. Lov odpůrců a jejich popotahování u soudu se stává finančním ziskem. To zase vede k autocenzuře a umlčování debaty.”

Dění v USA a jinde ve světě

Koncem září Meta, Google a TikTok přiznaly, že před eurovolbami prováděly opatření omezující šíření obsahu, který byl fact-checkery hodnocen jako obsahující dezinformace. „Přes 30 mil. jich vymazal Facebook. Přesněji říká, že tolika internetovým sdělením ‚omezil viralitu‘, čili zamezil šíření. Instagram se zmohl jen na necelý miliónek. Bylo to na pokyn 150 tisíc fact-checkerových upozornění u Facebooku, 39 tisíc u Instagramu. […] Meta ujistila, že žádné omezování nenastavila na ‚oficiální vládní zdroje informací a uznávané organizace globálního zdraví.‘ […] Google automaticky na YouTube brzdil předávání ‚videí nízké kvality informací,‘ aby omezoval šíření ‚škodlivých informací a hraničního obsahu ‘. Definuje jej jako ‚obsah, který externí evaluátoři vnímají jako nepřesný, zavádějící nebo klamný, necitlivý nebo netolerantní, škodlivý nebo potenciálně škodlivý.‘“

„Snížení financování ‚fact-checkingových‘ nevládních organizací a ‚antidezinformačních‘ akademických institucí je prvním zásadním krokem… cenzurní režim se netýká jen USA, federální vláda poskytuje miliony dolarů neziskovkám a akademické obci po celém světě na boj s ‚dezinfo‘, z nichž většina je určena na cenzuru opozičních politických názorů a udržení nebo dosazení svých oblíbených vazalů. […] Nedělám si naděje, že se akademická, nevládní a filantropická bublina sama nějak výrazně posune. … Na cenzuře se podíleli téměř všichni. […] vedoucí představitelé akademické obce, nevládních organizací a liberální filantropie se ukázali jako zbabělí a zkorumpovaní. Volby byly odmítnutím cenzurního režimu a lidí a narativů, které ho umožnily, ale bitva za svobodu slova není dobojována, dokud se uchvácené instituce nestanou opět domovem skutečně svobodného zkoumání a prostředníky otevřených rozhovorů.“

„Wokeismus, nebo jak to chcete nazvat – progresivismus, politika identity, radikální levičáctví – se společností šířil zhruba poslední desetiletí, a ti z nás, kteří byli stigmatizováni a ostrakizováni, mají konečně pocit, že mohou (pozvolení Trumpa) znovu volně dýchat. […] Naše názory jsou normální, mainstreamové a vycházejí ze zdravého rozumu. […] Špatnou zprávou je, že většina cenzurního průmyslového komplexu stále existuje, mnoho případů zneužití moci za posledních osm let nebylo plně vyšetřeno a wokeismus zůstává zakořeněný ve všech hlavních veřejných institucích… Musíme zastavit financování myšlenkové policie; vyšetřit zneužití moci FBI, CIA a Ministerstvem vnitřní bezpečnosti; nahradit vedení zpravodajských služeb a reformovat tyto agentury; odstraňovat wokeismus a reformovat veřejné instituce,“ píše novinář Michael Schellenberger.