Těsně před Vánoci 2024 schválila Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice přílepek k tématicky nesouvisejícímu návrhu zákona zvaného Lex Ukrajina, který zavádí nový trestný čin “neoprávněné činnosti pro cizí moc”. Do textu se dostal jako pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců prezentovaný Martinem Exnerem (STAN) a my jsme se mu po Vánocích podrobně věnovali v článku Předvánoční útok vlády na svobodu projevu. Již schválený zákon, jehož návrh neprošel ústavně-právním výborem (!), jsme označili za největší ohrožení svobody projevu ze strany českých vlád od vzniku České republiky. Následující text shrnuje, co se od té doby stalo, a na závěr předkládá doporučení SOSP na další řešení právní úpravy.

Ústavní stížnost

Naděje na neschválení přílepku Senátem nebo odepření podpisu návrhu zákona prezidentem Pavlem, který rozhodně nepatří mezi příznivce svobody projevu, vzaly brzy za své. Naštěstí se našlo dost odvážných senátorů, kteří zákon napadli u Ústavního soudu. Pod vedením místopředsedy ústavně-právního výboru Michaela Canova (SLK) celkem shromáždili 24 podpisů k podání ústavní stížnosti (potřeba bylo nejméně 17).

Mezi signatáři jsou dále Daniela Kovářová, Jana Zwyrtek Hamplová (obě nezávislé), Hana Kordová Marvanová a Zdeněk Hraba (oba bezpartijní z klubu ODS-Top09), Vladimíra Ludková, Lumír Aschenbrenner a Martin Červíček (všichni tři ODS), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Petr Vícha (SocDem), Jan Paparega (ProMOST), Robert Šlachta (Přísaha) a všichni senátoři za hnutí ANO v čele s Janou Mračkovou Vildumetzovou. Stížnost obsahující 42 bodů a požadující zrušení přílepku Ústavní soud obdržel úvodem března a přidělil ji soudkyni Lucii Dolanské Bányaiové.

Návrh na změnu znění ministrem Pavlem Blažkem

Již den poté, co Senát návrh novely o pár hlasů nezamítl a umožnil tak jeho podpis prezidentem, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) avizoval, že navrhne změnu znění problematického paragrafu. Nová verze (sken textu zde) však podle senátora Canova “zachovává negativa schválené verze” a je pro něj “nadále nepřijatelná”. Podobně mluví i další senátoři. „Pokud je cílem trestně stíhat v ČR Ursulu von der Leyenovou nebo Franze Timmermanse, kteří ohrožují bezpečnost EU a jsou si nepochybně vědomi, že z toho profitují cizí moci, pak je to napsáno dobře,“ sdělil senátor Zdeněk Hraba  „Pokud je však cílem něco jiného, stále mi tam chybí přesnější vymezení.“

Podle poslance Patrika Nachera (ANO) potvrzuje návrh změny ministrem Blažkem fakt, že proces schvalování původní verze nebyl správný, „Každá změna trestního zákoníku je významnou změnou a má být projednávána standardním legislativním procesem, nikoliv přílepkem k nesouvisejícímu zákonu.“ Ke schválenému návrhu zákona se vyjádřil i předseda opozičního hnutí ANO, Andrej Babiš, pro iDNES.cz. “Začalo to vypínáním webů, pak přišlo na řadu dotování těch správných médií. Nyní ale Fialova vláda přišla s nejbrutálnějším útokem na svobodu slova a demokracii od listopadu 1989 … A pokud se dostaneme zpátky do vlády, … bude mezi prvními zákony, které hned zrušíme.“

Co tedy Parlament ČR schválil a prezident podepsal

§ 318a Činnost pro cizí moc

(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán
a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc,
b) ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky, nebo
c) občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu uvedeném v písmenu a) vykonává mimo území České republiky činnost pro cizí moc.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(5) Příprava je trestná.

Doporučení SOSP k právní úpravě “neoprávněné činnosti pro cizí moc”

SOSP doporučuje následující

• Novelu, která přílepek obsahuje, zamítnout Ústavním soudem, neboť se jedná o podvodný pokus novelizovat zákon, který s tématem vůbec nesouvisí. Podle předchozích verdiktů Ústavního soudu je protiústavní.
• Paragraf řešit samostatně v novele trestního zákoníku včetně projednání v Legislativní radě vlády a v ústavně-právních výborech obou komor Parlamentu. Obejití těchto institutů v případě novely trestního zákoníku je trestuhodné.
• Ve formulaci upřesnit, že se jedná o postih zpravodajské (!) činnosti pro cizí moc, např. o sledování osob zpravodajskými prostředky. Důvodová zpráva musí obsahovat jasné vysvětlení, na které případy tento trestný čin má nebo nemá být aplikován.
• Ještě před standardním projednáváním právní úpravy zahájit veřejnou debatu o tom, jak se má Česká republika bránit proti zahraničním vlivům a např. politickým intervencím ze strany nevládních organizací, které jsou významně financovány ze zahraničí. Vhodnou inspirací může být legislativa používaná v USA, Izraeli, Maďarsku apod.

Z těchto důvodů

• Právní úprava nesmí zasahovat do veřejně vyjadřovaných legálních projevů a názorů, které jsou chráněny čl. 17 Listiny základních práv a svobod.
• Formulace skutkové podstaty je příliš obecná a umožnila by stíhání “na objednávku” každého, jehož názory jsou nepohodlné. To lze snadno zneužít proti politické i občanské opozici. Návrh jasně nedefinuje, co přesně znamená „činnost pro cizí moc“. V krajních případech si lze představit, že paragraf bude aplikován na novináře, publicisty nebo aktivisty, kteří kritizují vládní agendu a své výstupy medializují např. ve spolupráci se zahraničními partnery nebo ambasádami.
• K postihu jednání proti České republice již existují jiné právní nástroje. Mnohé aktivity, které chce daný paragraf postihovat, jsou již trestné podle jiných ustanovení trestního zákoníku – např. § 309 Vlastizrada, § 310 Rozvracení republiky, § 314 Sabotáž, § 316 Vyzvědačství, § 317 Ohrožení utajované informace, ve stavu ohrožení státu a ve válečném stavu se pak paleta těchto skutků rozšiřuje.
• Vzhledem ke gumovosti paragrafu mohou osoby obviněné (nikoli ještě odsouzené) čelit vážným problémům i bez prokázání viny – např. narušení jejich pověsti.
• Jako “činnost pro cizí moc” nelze vykládat šíření informací “pouze” vyhovujících cizí moci, přičemž v kontextu měnících se mezinárodních vztahů se předmětem šíření informací může k vyvolání rozkolu ve společnosti stát v podstatě libovolné téma. V praxi přitom může dojít k situaci, kdy někdo bude šířit toliko své vlastní názory s upřímným obdivem k představiteli cizího státu, avšak bez koordinace s cizí mocí. V takové situaci by se mělo jednat o stále ještě ústavně chráněný škodlivý projev, který by neměl být trestněprávně postihován. Převzato od Institutu H21.
• Novela má nabýt účinnosti ihned po vyhlášení, což je v rozporu s legislativními pravidly vlády. Adresátům tak zásadní změny neposkytuje dostatečnou dobu na seznámení s novou právní úpravou.

Pokud by stížnost u Ústavního soudu neuspěla nebo by Parlamentem nově přijatá právní úprava schválený paragraf nezrušila, podali bychom stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.