Začátkem prosince diskutovali v Debatním klubu Daniel Vávra (Stop-cenzure.cz), Jan Cemper (Manipulatori.cz) a Stanislav Blaha (Outsidermedia.cz) na téma svoboda slova, cenzura, odpovědnost, hoax, migrace a prezidentské volby v USA. Celý záznam má 3:18 hod.
V prvním díle souhrnu podzimní cenzury na sociálních sítích jsme se věnovali především zásahům proti svobodě slova před americkými prezidentskými volbami. Ani po nich cenzurní orgie nepolevily. Globální platformy zasáhly proti dlouhé řadě příspěvků, které např. upozorňovaly na zvýšené riziko podvodu při korespondenční volbě. Došlo i k rušení účtů osob z prezidentova týmu.
Na první díl výběru z nejzajímavějších komentářů, které signatáři dobrovolně připojují ke svým podpisům, navazujeme druhým dílem. Jak je vidět, mnozí berou současnou situaci všeprostupující (auto)cenzury a kádrování jako vážnou hrozbu demokracii.
Když jsme na našem webu zřizovali blog, mysleli jsme si, že naše přehledové texty z jara občas rozšíříme o příspěvek popisující nějaký výraznější případ zásahu do svobody slova, kterého se dopustí Facebook, Twitter nebo Google. Ani v pesimistickém scénáři jsme si nedokázali představit, co vše se na podzim odehraje a jak se cenzura stane prakticky každodenním tématem dění na Západě....
Počet podpisů na naší petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích se už blíží dvaceti tisícům (a další pětina čeká na odkliknutí potvrzovacího mailu), ale vzhledem k situaci s karanténou musíme trochu přehodnotit plány nejbližších týdnů. Místo setkání s poslanci, kde bychom už diskutovali první návrhy řešení, se proto věnujeme spíš sběru zahraničních zkušeností, které by mohly být u...
Někteří na svých profilech také cenzurují a to nám prý nevadí. I my sami to občas děláme. Svoboda slova se zneužívá k šíření lží a nenávisti. A globální platformy jsou soukromé firmy a proto si mohou dělat, co chtějí. Nemůžeme prý omezovat jejich podnikání. To jsou asi nejčastější námitky proti naší petici STOP CENZUŘE, se kterými se v diskusích setkáváme....
Asi před týdnem jsem se na zdi Andreje Ruščáka zapojil do diskuse o cenzuře a elfech a jeden z nich, Vít Kučík, se k nám připojil. Krátce poté jsem našel v Lidovkách jeho rozsáhlý text Studená válka 2.0, kde rozvíjí své teorie o „kouzlech hybridních triků“ („sympatizanti Ruska… vůbec nemusejí být sympatizanti Ruska, dokonce mohou mít k Rusku velmi negativní...
7. září jsme zveřejnili petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích s názvem Zastavme nové formy cenzury, kterou dosud podepsalo více než 10 tisíc lidí, a obrátili jsme se na poslance všech politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se třemi požadavky:
Petice záměrně nenavrhuje jedno konkrétní legislativní řešení. Na ně se názory různí a my zatím nechceme žádné z nich upřednostňovat. Vyzýváme k poctivé diskusi nad všemi náměty a po tom, aby z debaty nebyl nikdo vylučován. To téma je pro zachování demokracie zásadní a potřebuje zástupce levice i pravice, konzervativců i liberálů. Naše požadavky směřují k vytvoření podmínek pro
Globální platformy s disproporční tržní silou Sociálními sítěmi s dominantním postavením na svých trzích myslíme především Facebook (2,7 mld uživatelů ve světě, přes 5 mil. v ČR, hodnota 140 mld usd, vlastní také Instagram s 2,4 mil. uživatelů v ČR) Twitter (přes 300 mil. uživatelů ve světě, přes 400 tis. v ČR, hodnota 4,5 mld usd). Speciálním případem je firma...
Formy cenzurních zásahů Na rozdíl od samotných uživatelů, kteří si sami spravují své skupiny a kanály (lze je chápat jako nástěnky, které má její autor pod kontrolou a určuje, např. komu budou viditelné které příspěvky), se neočekává (a nebylo to dříve zvykem), že bude provozovatel platformy zasahovat do obsahu.
Nejznámější příklady ze zahraničí Zásahy do uživatelského obsahu se nejčastěji týkají příspěvků s tématy např. migrace, islámu, aspektů genderu nebo rasy, brexitu, role Evropské unie, Blízkého východu, legality držení zbraní, koronavirové pandemie apod. Známé jsou příklady, kdy je aplikován dvojí metr, tj. srovnatelné jevy jsou posuzovány odlišně – např. Židé vs. Palestinci. Na jedné straně se maže historická fotka Hitlera...
Po výzvě 153 intelektuálů z anglicky mluvícího světa v Harper’s se proti politické korektnosti a (auto)cenzuře postavila také skupina intelektuálů z Německa, Švýcarska a Rakouska. Vyzývá ke svobodné diskusi a k odporu proti tomu, aby rostoucí tlak falešné morálky nutil organizátory a vydavatele rušit nebo odsuzovat chystaná představení a publikace.