Globální platformy s disproporční tržní silou
Sociálními sítěmi s dominantním postavením na svých trzích myslíme především
- Facebook (2,7 mld uživatelů ve světě, přes 5 mil. v ČR, hodnota 140 mld usd, vlastní také Instagram s 2,4 mil. uživatelů v ČR)
- Twitter (přes 300 mil. uživatelů ve světě, přes 400 tis. v ČR, hodnota 4,5 mld usd).
Speciálním případem je firma Alphabet (hodnota 1000 mld USD), která provozuje sociální síť YouTube (1,8 mld uživatelů ve světě, 5,7 mil. v ČR) na sdílení videí, největší světový internetový vyhledávač Google (přes 1 mld uživatelů ve světě, 90% tržní podíl, pouze v Rusku, Číně a ČR existuje významný lokální konkurent, u nás Seznam) a mnoho dalších populárních služeb s disproporční tržní silou (např. Gmail, Chrome, Maps nebo Gsuite). Google není sociální sítí, ale výsledky vyhledávání bývají také předmětem cenzurního zásahu. Proto má někdy smysl mluvit souhrnně o globálních platformách pro digitální obsah vytvářený uživateli.
Odhaduje se, že Google u nás ročně utrží kolem 6 mld Kč. Dle účetní závěrky v roce 2019 firma státu odvedla 9,6 mil. Kč (0,16 % hrubých tržeb).
Jen za druhý kvartál 2020 zasáhl Facebook proti 22,5 milionu příspěvků, což je skoro desetinásobek ve srovnání s jarem 2018. Dále zablokoval také 3,3 milionu příspěvků na Instagramu.
Proč se jimi zabývat a co je v sázce
Podle definice je cenzurou “kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, veřejnými proslovy, dopisy apod. Je prováděna státem, případně stát přenáší její výkon na spřízněné subjekty.”
Vzhledem k tomu, že globální platformy čím dál více zasahují do politické soutěže a čím dál ochotněji vyhovují tlakům některých států na cenzuru (Čína, Vietnam, Brazílie, Německo, Francie), je potřebné, aby vláda ČR zajistila ústavní právo na svobodu projevu i na těchto de facto monopolních veřejných fórech.
Hlavní důvody k tomu jsou tyto
- Svoboda projevu je základní podmínkou demokracie
- Globální platformy zneužívají prakticky monopolního postavení pro šíření informací ovlivňujících politickou soutěž
- Firmy provozující tyto platformy mají sídlo v zahraničí, v ČR platí oproti jiným směšně malé daně a přitom získávají větší míru vlivu ve veřejném prostoru než komunikační kanály státu
- Vlivové skupiny neúspěšné v politické soutěži prosazují stále agresivněji svoje názory umlčováním svých oponentů s pomocí globálních platforem
- Policejní složky jsou zahlcovány kontrolou obsahu na sociálních sítích a vyšetřováním hromadných oznámení na údajné verbální trestné činy. Nestíhají se pak věnovat jiným formám kriminality s větším dopadem v reálném světě.
- Umlčování hlasů jedné části společnosti může vést k přesunu nespokojenců na jiné sítě, což povede k další fragmentaci společnosti a většímu uzavření do vzájemně izolovaných bublin.
Odpovědět