22. června se konala v Central Hall Westminster v Londýně debata s názvem “Odhalení cenzurně-průmyslového komplexu.” Russell Brand moderoval rozhovor nezávislých novinářů Matta Taibbiho a Michaela Shellenbergera. V souvislosti s tím vřele doporučuji rozhovor s Michaelem Shellenbergerem.

Při přípravě na březnové svědectví před Sněmovnou reprezentantů USA pojmenoval nezávislý novinář Michael Shellenberger novou skutečnost, kterou především s dalším nezávislým novinářem Mattem Taibbim během posledních měsíců popisovali: Cenzurně-průmyslový komplex. Vybírám z pasáží dokumentu, který Michael Shellenberger předložil, když svědčil před výborem pro energetiku a obchod v Kongresu USA.

“Amerika se s původním vojensko-průmyslovým komplexem seznámila 17. ledna 1961 v projevu prezidenta Dwighta Eisenhowera na rozloučenou. Bývalý velitel spojeneckých sil v Evropě za druhé světové války varoval před něčím “novým v americké zkušenosti”: před propojenou sítí finančníků, mimovládních organizací a oficiálních byrokratických orgánů, které byly organizovány kolem permanentní zbrojní výroby a které dohromady disponovaly větší mocí než králové, prezidenti a další podobné titulární autority.”

Dále z webu censorshipindustrialcomplex-dot-org:

“Soubory Twitter nám umožnily nahlédnout do způsobů, jakými vládní agentury, občanská společnost a technologické společnosti spolupracují na cenzuře uživatelů sociálních médií. Nyní se klíčové státy pokoušejí tuto koordinaci výslovně zakotvit v zákoně. Dohromady tyto zákony potlačí disent, kriminalizují projevy a vytvoří nepřekonatelný globální systém cenzury.”

“Vlády po celém světě mají v plánu přijmout rozsáhlé právní předpisy, které potlačí svobodu projevu na internetu. Pod záminkou prevence “škod” a vyvození odpovědnosti velkých technologických společností zavádí několik zemí rozsáhlý cenzurní rámec. Ačkoli úřady tvrdí, že jejich cílem je pouze chránit nás před “dezinformacemi”, vágní definice a mezery v zákoně vytvoří prostor pro široké uplatnění, přesah a zneužití.”

Například v Irsku mohou být nyní občané uvězněni za držení materiálů, o nichž úředníci rozhodnou, že jsou “nenávistné”. Podle zákona RESTRICT Act v USA může mít vláda brzy pravomoc sledovat internetové aktivity všech Američanů, které považuje za bezpečnostní riziko.

V Kanadě může nyní státní agentura filtrovat a manipulovat s tím, co mohou Kanaďané vidět online (pozn. aktuálně kvůli vládním zásahům končí zpravodajský obsah na FB a Instagramu). Austrálii může jediný vládní úředník přinutit společnosti provozující sociální média, aby odstranily příspěvky.

Britští zákonodárci pohrozili uvězněním manažerů sociálních médií, kteří dostatečně necenzurují obsah, a Brazílie zavedla jedny z nejpřísnějších trestů pro platformy, které neodstraní “falešné zprávy”.

Podle zákona Evropské unie o digitálních službách musí velké technologické společnosti sdílet svá data s “prověřenými výzkumníky” z neziskových organizací a akademické obce, čímž přenechávají moderování obsahu nevládním organizacím a jejich státním pobočkám: “Článek 40 odst. 4 DSA vyžaduje, aby velké technologické společnosti poskytly přístup k údajům předem prověřeným výzkumným pracovníkům za účelem provádění výzkumu, který přispívá k odhalování, identifikaci a pochopení systémových rizik v EU a k posouzení přiměřenosti, účinnosti a dopadů opatření ke zmírnění rizik.” Velké technologické společnosti “musí vyvinout úsilí” k zabránění šíření nelegálního obsahu a dezinformací.

Shellenberger: “Muskova koupě Twitteru byla zlomovým bodem v boji za svobodu projevu. Do té doby jsme nechápali, jak významný je cenzurní aparát a jaký je jeho dosah. Nechápali jsme, že americká vláda přímo nabádá Twitter k cenzuře. V důsledku zveřejnění Twitter files bude mnoho skupin cenzurního průmyslového komplexu vyřazeno z financování a doufejme, že i zlikvidováno. Ačkoli Muskovo převzetí Twitteru bylo důležité, je na nás, občanech svobodného světa, abychom se dožadovali svých práv na svobodu projevu. Je dezorientující a překvapivé, že se o to musíme zasazovat. Bohužel existuje mnoho našich spoluobčanů, kteří by rádi viděli své politické oponenty více cenzurované. Proti tomu musíme bojovat.”