Ačkoli nám to média dovedně skrývají, tyto volby mohou rozhodnout o tom, zda si ještě udržíme svobodu veřejně diskutovat citlivá témata. Vzpomínáte na slavný Formanův film Lid vs. Larry Flynt? Dvouminutová ukázka z něj (český překlad najdete níže) asi nejlépe vysvětluje, o co se v SOSP snažíme.

Když šel v 90. letech film do kin, zdálo se, že jeho smysl všichni po desetiletích totality velmi dobře chápeme. Dnes jako bychom na to zapomínali a pod záminkou štědře živeného boje s „dezinformacemi“, které si ovšem vykládá každý jinak, o svobodu slova přicházíme. Jakkoli hloupé názory, které se nám nelíbí nebo kterými dokonce pohrdáme, si totiž svobodu projevu také zaslouží. Jinak se může stát, že se někdo brzy pokusí umlčet i vaše názory, protože se jimi bude cítit dotčený nebo je označí za fake news či nenávistné a sociální sítě (mocnější než vlády) vás bez ptaní a možnosti odvolání smažou.

Ve filmu o Flyntovi a Hustleru se testují hranice svobody slova obscenitou. Kdyby ho Forman točil dnes a viděl, jak si globální platformy přivlastňují právo rozhodovat o tom, co ještě je možné veřejně debatovat a co už ne, vsadím se, že by se zápletka zaměřila na souboj o to, kdo bude mít privilegium definovat nenávist, pravdu a lež. Nejen pro sebe, ale za nás ostatní. Za naši svobodu slova platíme tím, že musíme tolerovat nepříjemné, mylné a nebezpečné názory. Jestliže někomu dovolíme, aby nás před nimi izoloval zákazy, postihy a nuceným umlčováním autorů, říkáme si o zánik demokracie coby veřejné diskuse.

A tak vás chci poprosit, abyste nevolili strany, které pod záminkou jakési „ochrany před dezinformacemi“ chtějí rozhodovat o pravdě za nás a svázat celou společnost do cenzurních pout. Ti starší z nás ve střední a východní Evropě už zažili, jak to vypadá. Nedopusťme, abychom to museli prožít znovu jen proto, že v západní části světa tuto smutnou zkušenost neměli. O víkendu rozhodujeme o tom, zda chceme žít ve svobodné zemi, kde si dokážeme posoudit informace sami, a nebo potřebujeme někoho, aby je filtroval za nás.

Dámy a pánové, vážená poroto, dnes jste si vyslechli už dost a já to nehodlám procházet znovu. Ale vy teď musíte odejít, abyste se poradili a rozhodli. A než tak učiníte, rád bych zdůraznil jednu věc.

Nesnažím se vás přesvědčit, aby se vám líbilo to, co Larry Flynt dělá. Mně se také nelíbí, co dělá. Ale líbí se mi, že žiji v zemi, ve které o tom já i vy můžeme rozhodovat sami. Líbí se mi, že žiji v zemi, ve které si mohu časopis Hustler koupit a číst, pokud chci, anebo ho hodit do koše, pokud usoudím, že tam patří. Anebo svůj názor vyjádřím tím, že si ho vůbec nekoupím. Líbí se mi, že je to mým právem, vážím si toho. A vy byste si toho měli vážit také, opravdu. Neboť žijeme ve svobodné zemi. Víte, opakujeme tu frázi stále dokola a přitom zapomínáme, co znamená, takže opakuji – žijeme ve svobodné zemi. To je silná myšlenka a skvělý způsob života.

Ale ta svoboda má svoji cenu. Někdy musíme tolerovat věci, které se nám zrovna nelíbí. Až se půjdete radit, myslete si o Larry Flyntovi a časopisu Hustler cokoli chcete. Ale položte si otázku, jestli o tom chcete rozhodovat i za nás ostatní. Protože tu svobodu, které si všichni užíváme, máte nyní ve svých rukou. A pokud začneme stavět zdi proti tomu, co některým připadá obscénní, může se stát, že se jednoho dne probudíme a zdi budou stát i tam, kde by je nikdo z nás nečekal. A my přes ně nic neuvidíme, ani s nimi nic nezmůžeme. A to není svoboda. To opravdu není svoboda. Takže buďte opatrní.

Děkuji za překlad Zuzaně Poláchové