Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za prosinec.
Co jsme dělali my v SOSP
Ke Dni lidských práv jsme se otevřeným dopisem, který podepsalo více než 50 osobností veřejného života, obrátili na premiéra Petra Fialu a vyzvali ho, aby se jasně postavil za svobodu projevu a odmítl politizaci Ministerstva vnitra a cenzurní snahy schované za boj proti údajným dezinformacím. Aby nedopustil vznik legislativy, která by dávala vládě bianco šek na filtrování nepohodlných informací nebo umožňovala Evropské komisi zasahovat do ústavně chráněné svobody projevu českých občanů. A požádali jej, aby ujistil občany, že nemusejí říkat něco jiného doma, a něco jiného na veřejnosti. Následně k dopisu připojilo své podpisy více než 3 000 občanů. Připojit se může každý na výše zmíněném odkazu.
Ve vánoční anketě NAPŘÍČ padla opět otázka Co podle vás nyní nejvíce ohrožuje svobodu projevu v České republice? Ve speciálním vydání odpovídali emeritní arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka, prezident Václav Klaus, prezident Miloš Zeman, moderátorka a koncertní pěvkyně Martina Kociánová, předseda České společnosti přátel Izraele Zbyněk Passer a režisér Igor Chaun.
Novinář Aleš Borovan, který se často věnuje tématu internetu a médií, se již po několikáté setkal s blokacemi na sociálních sítích. Nově se jeho zkušenost s blokacemi rozšířila o blogovou platformu, kterou provozuje Seznam.cz, a to za to, že pojmenoval fakta. Rozhovor s ním přinesla Gabriela Sedláčková: Bloger, který neprošel ideologickými filtry.
K organizovaným nájezdům, falešnému nahlašování profilů na sociálních sítích a k přímým cenzurním výzvám se otevřeně hlásí skupina anonymů, kteří si říkají NAFO. Vyzvali jsme je, ať se nám ozve jejich mluvčí, abychom mohli zprostředkovat např. rozhovor o jejich postojích k západní demokracii a svobodě slova. Skupina fanatických anonymních aktivistů však mezi svými členy nemá nikoho, kdo má právo a odpovědnost za ně mluvit. Západním hodnotám, mezi něž patří v první řadě pluralitní demokracie a svoboda slova, dělají svými cenzurními snahami (a někteří dokonce výhrůžkami násilím) medvědí službu.
Dění v ČR
Platforma YouTube smazala několik záznamů ze semináře o C19, který se konal v Poslanecké sněmovně. Jedním z nich byl záznam přednášky MUDr. Čížka, v níž fakticky dokládal existenci devíti „dezinformací“ o očkování proti C19 a „koronavirových opatřeních“ ze strany Ministerstva zdravotnictví. MUDr. Čížek se odmítl se smazáním smířit a obrátil se dopisem na ředitelku české pobočky Google, paní Taťánu le Moigne. Google po další kontrole zjistil, že obsah neporušuje jejich pokyny, video následně zpřístupnila. „Mnohé projekty hlásí přechod z YouTube na jiné platformy z důvodu blokování a mazání nahraných videí. Několik projektů bylo kompletně smazáno a některé byly po apelu na vedení české pobočky Google obnoveny jako například Goscha TV Igora Chauna nebo Rádio Universum Martiny Kociánové.“ To vše vyvolává otázku, zda může Google nadále cenzurovat obsah, „který neporušuje zákony ČR a navíc je pořádán demokraticky zvolenými zástupci na půdě Parlamentu.
Ještě máme v živé paměti, jak skupina senátorů kolem Tomáše Goláně a Hany Marvanové odvolala záštitu nad seminářem o svobodě slova a kádrovala jeho vystupující. Veškeré náklady musela proto hradit senátorka Daniela Kovářová sama, zatímco jiné akce s jednostranným vyzněním bez oponentů běžně platí Senát. Nyní byl v Senátu zakázán seminář na téma „Pravdivé informace jako jediná cesta z doby covidové“, který bez problémů proběhl ve sněmovně, a opět je u toho Tomáš Goláň. „Většina členů Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu opakovaně nepovolila pořádání semináře, na němž by pozvaní experti uskutečnili kritickou retrospektivu období tzv. ‚koronavirové krize¨‘ a vládních opatření včetně zhodnocení efektivity nákupu mRNA vakcín proti covid-19… Pořádání semináře navrhla senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Mezi navrhovanými řečníky byli právníci, lékaři, ministr zdravotnictví, předseda lékařské komory „a další osobnosti, které se tématem zabývají“. Podívejte se, kdo hlasoval pro zákaz.
„Zneužívání § 405 pro kriminalizaci nepohodlných názorů je závažný problém. Dokonce natolik, že znamená v důsledku tichou změnu režimu. Nejen de facto, ale i de iure. Svoboda slova už zůstala pouze větou na papíře kdesi v Ústavě, překrytou zcela obecnými paragrafy, jejichž účelové ohýbání je předem schváleno z nejvyšších míst. Postižitelnost různých vyjádření pak určuje toliko libovůle státních zástupců a subjektivní pocity soudců. Zatímco za banální výroky hrozí některým občanům až několik let za mřížemi, starostu městské části Řeporyje si za daleko agresivnější rétoriku odmítá Rakušanova policie byť jen předvolat. […] Letargie společnosti je obdivuhodná. Nastoupila vláda, která zatím zvládla popřít prakticky všechna svá předvolební vyjádření, zavedla cenzuru, roztočila kola inflace, víří válečnými tamtamy a v kriminalizaci občanů začíná dohánět normalizační poměry obdivuhodnou rychlostí. A neděje se nic. Občan si zvykl. Za zavádění totality nenese odpovědnost nikdy nikdo. Ta vzniká hloupostí, naivitou, vypočítavostí a apatií ve společnosti, která si ji nechá dobrovolně naordinovat,“ píše Libor Tarda pro měsíčník TO.
Institut SYRI, o jehož pochybném výzkumu konspirací a dezinformací jsme už referovali, má do roku 2025 čerpat od MŠMT přes 563 mil. Kč. Čím dál více to vypadá, že na provládní politickou propagandu, v níž věda je pouze zástěrkou pro politické útoky na opozici. Má například zkoumat „oslabení podpory populismu ČR“ a jako obranný mechanismus společnosti výzkumníci SYRI vnímají boj s dezinformacemi, kterému také věnují nejvíce času. „Publikované materiály se vztahují např. k válce na Ukrajině a životu ukrajinských uprchlíků v Česku, nerovnosti mezi muži a ženami, genderovým otázkám, médiím, radikalizaci společnosti, vlivu dezinformací nebo boji proti populismu. […] Dva a půl milionu voličů hlasovalo pro Andreje Babiše, a to není málo. A spousta lidí k volbám vůbec nepřišla. Vítězství Petra Pavla bylo jednoznačné, ale jde jen o jeden z kroků. […] Normální volby by vypadaly tak, že by tam člověk jako Andrej Babiš vůbec nebyl a voliči by si mohli v klidu vybírat, který z kandidátů je jim nejbližší.“
„Čtvrtina lidí šíří dezinformace, uvádí studie, Studie přináší také zajímavý postřeh k dezinformacím: 24 % uvedlo, že v posledních třech měsících alespoň jednou prostřednictvím e-mailu, Facebooku nebo jiné sociální sítě sdílelo informace, které velká média, a to i ta veřejnoprávní, údajně záměrně zamlčela a oni je našli až v médiích alternativních.“ Mainstream se nám snaží podsunout, že vše, o čem sami nepíšou, ale píše se o tom na „alternativě“, je automaticky dezinformace. Všechna palčivá témata a jejich rizika, o nichž nepíše mainstream, protože si jede jen jednu ideologickou linku, jsou podle nich dezinformace.
„Vláda, která chce zavést autoritativní režim a popřít i jiná práva člověka, nejprve postihuje svobodu projevu. Protože když zavře hubu reptalům, tím snáze zruší jiná práva za uniformního přitakávání vládě poplatných medií. […] proti svobodě projevu zapojila i státní zastupitelství a policejní aparát… V poslední době je Nejvyšší státní zastupitelství aktivní při postihu hesel na demonstracích. Naše státní zastupitelství chrání vládní narativ o různých zahraničněpolitických tématech i za cenu trestněprávního omezení svobody slova a vytváření novodobých politických vězňů. Pokud je totiž někdo trestán za projev souvisící s politikou, je politickým vězněm, i když vláda bude tvrdit, že u nás političtí vězni nejsou. Bude to stejná lež jako za Husáka. […] Vláda Petra Fialy vědomě okrajuje svobodu slova, přičemž k tomu zneužila Vojenské zpravodajství a používá pracovněprávní postih vůči názorovým oponentům, který byl užíván totalitním režimem před listopadem 1989. Je na nás občanech, zda si to necháme líbit,“ píše Zdeněk Koudelka ve svém blogu.
„Exministryně spravedlnosti uvedla, že se jí nelíbí, že tento rok české soudy soudily několik občanů za jejich názory, za to, co říkali a co si mysleli, nebo za to, že si v době rusko-ukrajinského konfliktu na sebe vzali svatojiřské stuhy. ‚Sama jsem to kritizovala. Panu Střížovi jsem mnohdy přes bývalé kolegy vzkázala, že by měl být opatrnější v těch doporučeních, já bych takhle nepostupovala,‘ […] Nenapadlo by mě, že se budu třicet let po revoluci ptát nejvyššího státního zástupce na to, kolik máme politických vězňů. Je to smutné a určitě to nebudí naděje do budoucna,“ píše Natálie Brožovská.
„Společenským problémem už dávno nejsou ani tolik dezinformace samy jako přehnaná a přeplacená pozornost, která se jim věnuje. A součástí toho problému jsou pak ony překrásné, bohatě dotované konference o ďáblu, kde se však zapomene říct, že se bavíme o zlu imaginárním. […] Pokud by bylo dezinformací vše, co za ni prohlašují lidé jako Zdeněk Hel, pak je to problém rozsahem velký, protože dezinformace by byla prakticky všechno (vzhledem k míře nelibosti, kterou v nich svět a jejich spoluobčané budí). […] Naši budovatelé ‚společenské odolnosti‘ jsou dávno sami společenský jev hodný studia. Ostudný jev – dalo by se na nich nastudovat, jak hloupě skáčou akademici po penězích za politicky vykolíkované pseudoproblémy,“ píše Mainstream o dezinformacích.
„Není však možné si nevšimnout, že spolu s ostatními svobodami dostává svoboda u nás v poslední době celkem na frak a začíná jí ubývat, i když je to salámovou metodou a mnoho lidí si toho možná ani nevšimne. Možná je to ani nezajímá. Je to prováděno sofistikovanější formou. Skutečně tu svobodu podle mého názoru postupně ztrácíme. […] Lidé skutečně se bojí vyslovovat své názory. Důvod je ten, že každý, kdo má odlišný názor, který není v souladu s tím nástrojem mainstreamovým, s tím jakoby většinovým, tak je svým způsobem ostrakizován a nálepkován. Je označován přinejmenším za dezoláta, ruského švába, nácka a přinejhorším může být trestán za šíření poplašné zprávy nebo za popírání genocidy apod.,“ z rozhovoru právníka Radka Suchého s Karolinou Stonjekovou o svobodě slova.
Ladislav Henek píše ministru vnitra Vítu Rakušanovi: „Svoboda slova u nás stále je. Vy ji však ohrožujete. A bránit svobodu slova musíme hned, tedy dokud ještě žije, ne až o ni přijdeme. Zánik svobody slova, nebo třebas ‚jen‘ její dramatické zúžení by bylo reálnou popravou skutečné demokracie. Tudíž tak, jako se ohrožený člověk musí bránit dříve, než je popraven, pak i demokraté jsou povinni bránit svobodu slova dříve, než nás o ni připravíte. […] Lidé se mnohdy dohadují, zda to, co děláte proti svobodě slova, činíte z nevědomosti, z ideologické zaslepenosti nebo vědomě se zlým úmyslem. Musím říct, že to nevím. Můžu jen věřit, že je to ta první možnost. Pokud bych se měl rozhodnout, jestli mít vládu bez (svobodných) novin nebo noviny bez vlády, neváhal bych ani na chvíli a dal přednost tomu druhému…‘“.
„Museli by (lidé z politických neziskovek) si shánět peníze, nemohli by být na školách, nemohli by školit bezpečnostní složky z lidských práv – např. mám na mysli bezpečnostní složky, které se účastní práce s migranty – nemohli by dělat celou řadu věcí, o kterých jsme mluvili. […] Pokud se rozhodnou k nějakému frontálnímu útoku, tak najednou spolu dokážou velmi operativně spolupracovat: Něco dělají politické neziskovky, něco dělají spříznění představitelé různých orgánů veřejné správy, někde se toho účastní politici, a když si to pak dáte dohromady, tak vidíte, že je to dobře orchestrováno, a jde to jedním směrem. […] Při omezování svobody projevu pod záminkou ‚boje s dezinformacemi‘ to funguje úplně stejně. Platformy spolupracují s mainstreamovými médii, ‚neziskovkami‘ v roli ‚factcheckerů‘ nebo mediálních hodnotitelů (např. NFNŽ). Vládní úředníci vypisující tučné granty a univerzitní pracoviště vyzkoumají, co je třeba. Jsou v tom propojeni stále ti stejní lidé, u nás např. Václav Moravec vystupující dokonce v několika rolích,“ říká v rozhovoru pro rádio Universum Robert Kotzian.
Dalším cenzurním tématem, kde se odlišné názory označují za dezinformace, se stává, jak jsme již mnohokrát varovali, klima. Politická nezisková organizace Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se sama staví do role arbitra, který chce určovat, co je pravda. Na základě toho pak označuje klimaskeptiky za dezinformátory. „Popírání změn klimatu je globální fenomén, děje se v celém západním světě. Vzniklo v 90. letech v USA jako reakce na vyjednávání o snižování spotřeby fosilních paliv. Do Evropy se dostalo se zpožděním, ve větší míře se rozšířilo až po roce 2000. U nás bylo v tomto směru zásadní prezidentství Václava Klause, který tyto dezinformace dostal do širšího povědomí,“ řekl analytik politické neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky.
„Proti novodobé totalitní manýře cancel culture se obtížně brání, protože je decentralizovaná. […] Na vlastní kůži teď nejnovější import západních hodnot zakusil profesor Drulák. Biskupské Gymnázium v Českých Budějovicích ho nejprve pozvalo s tím, aby studentům přednesl jiný úhel pohledu na mezinárodní politiku, zaleklo se ale povyku, který iniciovala jedna ze studentek a dále zesílil jeden z učitelů… Dalším případem cancel culture, která zašla ještě dál, je odvolání děkana Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Miroslava Ševčíka. […] Nad tím, co se stane, pokud se česká společnost tomuhle jednání nepostaví, není třeba složitě přemýšlet. Stačí se podívat do západní Evropy nebo Spojených států. Pokud jde o problém migrace, odstrašující případ patrně zabral a zdá se, že u nás už panuje víceméně shoda na tom, že je nutné ji přísně regulovat. Možná by nebylo na škodu nalézt shodu také na tom, že si v Česku chceme zachovat svobodnou diskuzi,“ píše Petr Jemelka pro měsíčník TO.
Dění v Evropě
Léta voláme po tom, aby zákonodárci donutili platformy k dodržování našich zákonů, kam patří i ústavou chráněná svoboda slova. Mezitím česká vláda odevzdala svoje pravomoci Evropské komisi, která nutí platformy jít opačným směrem – k cenzuře pod záminkou boje s nenávistí, dezinformacemi a „riziky pro občanský diskurz“. Všimněte si, jak tyto vágní pojmy míchají s „ilegálním obsahem“ a „násilím“. EU zahájila formální řízení s americkou službou X/Twitter. Podezírá ji z porušení povinností v boji proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím podle nového zákona DSA, čímž se stále častěji potvrzuje, že hlavním motorem online cenzury je dnes Evropská komise a jmenovitě komisaři Breton a Jourová. Jako záminku si vybrali smutné události, které se staly v Izraeli 7. října. Podle novodobých cenzorů by asi bylo lépe, kdybychom se nedozvěděli, co se tam stalo.
„Dánský parlament odhlasoval zákon, podle nějž se stane trestným činem ‚nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejných místech‘. Za takový skutek budou hrozit až dva roky odnětí svobody. Teoreticky je nová norma nábožensky neutrální, prakticky jde o ústupek islámu. Tato norma totiž vznikla jako reakce na veřejné pálení koránu, které se v severských zemích během posledních let konalo opakovaně. […] Potvrdila se tím, mimo jiné, teorie Nassima Nicholase Taleba, že nejagresivnější a nejmíň tolerantní menšina má tendenci vyhrávat, protože unavená, lhostejná nebo vystrašená většina tváří v tvář neustálým požadavkům, výhrůžkám a řevu nakonec raději couvne, aby měla takzvaně klid. […] Přijít o svobodu ‚skrze zbabělost a ústupkářství není o moc lepší. Možná dokonce horší, protože to ukazuje na vnitřní slabost, která ani nepotřebuje vnější ohrožení k tomu, aby rozhlodávala samotné útroby civilizace.‘“
Dění v USA a jinde ve světě
Matt Taibbi a Michael Shellenberger vypovídají před podvýborem Sněmovny reprezentantů o Twitter Files. O nejvíc šokujících nálezech, např. o bývalých pracovnících FBI, kteří spolupracovali s Aspen Institutem, korporátními médii a sociálními sítěmi, aby předem zpochybnili příběh o notebooku Huntera Bidena. O tisícovkách účtů, které se cenzurovaly. Video s českými titulky zde.
„Dva americké zpravodajské weby zažalovaly Centrum pro globální angažovanost spadající pod ministerstvo zahraničí za financování ‚cenzurních podniků‘ a tvoření černých listin. […] Na tuto žalobu navázala konzervativní médaí, The Federalist a Daily Wire, když zažalovala agenturu Global Engagement Center spadající pod americké ministerstvo zahraničí, která se údajně věnuje potírání ‚zahraniční státní a nestátní propagandy‘. Žaloba obou deníků uvádí, že ministerstvo zahraničí sponzorovalo Newsguard a britský Global Disinformation Index (GDI) jako ‚cenzurní podniky‘ zaměřené na domácí projevy. […] Žaloba také popisuje využívání agentury jako mechanismu pro přelévání peněz různým organizacím, které se zabývají cenzurou v zastoupení. Jednou z těchto skupin je také NewsGuard, která nedávno uvedla, že cílem jejích služeb ‚hodnocení důvěryhodnosti‘ založených na předplatném je ‚systémově odbourávat zdroje škodlivých dezinformací‘.“ Jsme přesvědčeni, že jednou dojde na žaloby i u nás. Členem GDI je například i spolek Nelež a slovenští Konšpirátori.sk.
Organizace OSN pro výchovu, kulturu a vědu (UNESCO) „představila plán na regulaci sociálních médií a online komunikace a na potlačení toho, co označuje za ‚falešné informace‘ a ‚konspirační teorie‘. […] Ve své zprávě nastínila řadu „konkrétních opatření, která musí zavést všechny zúčastněné strany: vlády, regulační orgány, občanská společnost i samotné platformy“. Cílem je zavést globální politiky prostřednictvím institucí, jako jsou vlády a podniky, a prostřednictvím nich zastavit šíření různých forem projevů a zároveň prosazovat cíle, jako je „kulturní rozmanitost“ a „rovnost pohlaví“. Účelem je vytvořit „internet důvěry“ tím, že se zaměří na to, co agentura nazývá „dezinformacemi“, „nenávistnými projevy“ a „konspiračními teoriemi“. „Tento měsíc vydal výbor pro soudnictví Sněmovny reprezentantů USA zprávu, v níž kritizuje ‚pseudovědu dezinformací‘. Cílem je umlčet ústavou chráněné politické projevy, většinou konzervativců. Pseudověda dezinformací nyní není – tak jako vždy – ničím jiným než politickou lstí, která je nejčastěji zaměřena na komunity a jednotlivce zastávající názory, jež jsou v rozporu s převládajícími narativy.‘“
Viceprezidentka USA Kamala Harrisová na klimatickém summitu COP28 v Dubaji prohlásila, že svět musí „bojovat“ proti těm, kteří brzdí akce k ochraně klimatu. „Po celém světě jsou lidé, kteří se snaží zpomalit nebo zastavit náš pokrok. Lídři, kteří popírají klimatickou vědu, zdržují klimatickou akci a šíří dezinformace.“ Harrisová tak nepřímo potvrdila to, co říkáme už dlouho. Boj s údajným „dezinformacemi“ neleží v bezpečnostním ohrožení z Ruska, ale ve snaze elit cenzurovat oponenty, aby nemohli zpochybňovat lži, které se snaží aktivisté nebo politici šířit ve veřejném prostoru. Ať už jde o masovou ilegální migraci, brexit, podvody v korespondenčních volbách, účinnost a bezpečnost C19 vakcín nebo momentálně o klimatické náboženství.
„Na jaře 2020 Většina vlád na světě tu uzavírala své obyvatelstvo, rozvracela ekonomiky a ustálené tradice práv a svobod, zatímco falešní vědci ovládli rozhlasové vlny a denně nás každou hodinu zasypávali šílenými vzkazy o dodržování nařízení. […] Šlo o záměrné vytváření narativu a ortodoxie, které byly prosazovány na nejvyšších vládních úrovních. Důkazů o tom přibývá každým týdnem. Vláda tyto praktiky nemůže dělat napřímo, a tak ve velkém outsourcuje kontroly veřejného mínění na organizace třetích stran, které nemají k vládě přímý vztah jako univerzity, neziskové organizace a společnosti působící v oblasti sociálních médií. […] Cyber Threat Intelligence League (CTIL) je organizace založená v roce 2018 za účelem monitorování a moderování internetu. Vytvářela narativy a kromě spolupráce se sociálními médii a mainstreamovými médii se věnovala i tomu, aby překřičela disidenty a ponížila je a vytvářela zdání mainstreamového konsenzu. Tyto snahy CTIL začaly ve velkém v roce 2018 s cílem zabránit zvolení Donalda Trumpa.“
Mezi cenzurní jestřáby západního světa patří podle nás Skotsko, Irsko, Nový Zéland a na prvním místě Kanada. „Od září probíhá soud s lídry Konvoje svobody (série protestů a blokád proti očkovacím a dalším nařízením v zimě roku 2022). Obžaloba jim chce podsunout zločinné spiknutí. Je dojemné slyšet ministryni financí říkat, ovšemže v jiné souvislosti, že právo na protest je pro demokracii zásadní, přičemž sama nechala zmrazit stovky bankovních účtů příznivců konvoje. Od roku 2018 bylo takto ‚debankováno‘ přes osm set Kanaďanů.“
Odpovědět