Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za únor.
Co jsme dělali my v SOSP
Digital Services Act (DSA) je nařízení Evropského parlamentu (EP) o jednotném trhu digitálních služeb. Plné účinnosti nabude 17.2., kdy má být dokončena právní implementace v členských zemích. Na jedné straně zavede jednotná pravidla pro řešení problémů, jako jsou podvody při elektronickém obchodování, kybernetické hrozby nebo omezování hospodářské soutěže, na straně druhé vytvoří hrozby pro svobodu slova pod záminkou potírání nenávistných projevů a dezinformací. Z českých europoslanců hlasovali proti pouze David (SPD) a Blaško, přičemž Vondra, Zahradil, Vrecionová, Tošenovský (všichni ODS) a Konečná (KSČM) se zdrželi. Ostatní nesou za schválení DSA spoluodpovědnost. Zatímco v americkém Kongresu – díky skandálu Twitter Files – grilují úředníky, kteří se podíleli na politické objednávce cenzury na sítích, v EU má DSA tyto nekalé praktiky naopak posvětit. Největší pasti DSA pro svobodu slova včetně pohledu právníků prof. Ivo Telce a Jana Hořeňovského.
Pod záminkou „boje s nenávistí“ odhlasoval v lednu Evropský parlament za významné podpory českých koaličních poslanců návrh nové legislativy rozšiřující seznam trestných činů EU o nenávistné verbální projevy. Vedle DSA a návrhu Media Freedom Act se jedná o další útok na svobodu projevu ze strany Evropské komise. Podstatou návrhu je zařadit verbální projevy tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy mezinárodního charakteru a odebrat pravomoc ČR takové projevy vymezit. Stávající seznam trestných činů z nenávisti založených na barvě pleti, náboženství a etnickém nebo národním původu se má doplnit o ty založené na věku, zdravotním hendikepu, genderové identitě (!) a sexuální orientaci.
Daniel Vávra a Gabriela Sedláčková byli pozvaní studenty SPSŠ na Smíchově, aby pohovořili v rámci studentského projektu „Polemika“ o svobodě slova. V krásném prostoru NEXTZONE bylo narváno až po strop a v publiku usedli krom studentů také někteří učitelé. Ačkoliv měli studenti (včetně oboru vývoje her) možnost pokládat na závěr i dotazy k vývoji počítačových her, většina otázek se stále týkala svobody projevu. V publiku rozhodně nebyli jen ti, co s námi plně souhlasili, ale takto přece vypadá svobodná diskuse.
Přinášíme další případ úspěšného soudního sporu s digitální platformou, tentokrát německé politické strany proti službě Facebook. Facebook před volbami nechal neoprávněně zablokovat celý profil politické strany, jelikož shledal nenávistným sdílený článek, kde byli lidé žijící ve cvikovské čtvrti označeni za „sociálně a finančně opuštěné“. Strana se obrátila na soud a ten vyhodnotil možnost vyjádření politických názorů a politickou diskusi na sociálních sítích během politických voleb jako klíčovou. Nedávno schválený Digital Services Act nabízí nově Komisi právní nástroje k omezování svobody slova pod záminkou odstranění obsahu, který by „narušoval občanský diskurs“ nebo přinášel „systémová rizika“. Proto je tak důležité, aby měli všichni kandidáti a kandidující strany rovné podmínky v soutěži o hlasy potenciálních voličů.
Ačkoli se v protestních akcích zemědělců nijak neangažujeme, považujeme za nepřijatelné, aby vládní politici vylučovali opozici nebo své kritiky z veřejné debaty a snažili se je delegitimizovat falešnými nálepkami a podsouváním proruské orientace. Odpor velké části občanů ke Green Dealu nemá nic společného s Ruskem. Protesty zemědělců probíhají po celé Evropě a zatím jsme nezaznamenali, že by si jiné vlády dovolily protestující urážet označováním za pátou kolonu Ruska nebo za dezinformační scénu. Z tohoto důvodu jsme opět vyzvali premiéra, ostatní členy vlády a europoslance Zdechovského, aby buď jasně definovali pojmy jako dezinformace, dezinformátor a dezinformační scéna, anebo přestali tyto vágní pojmy zneužívat proti svým kritikům a politické opozici.
Dění v ČR
Často u sociálních sítí narážíme na argument, že se jedná o soukromý subjekt, tudíž si na nich může dělat, co uzná za vhodné. Přinášíme pohled právníků Zvolského a Drachovského, kteří danou věc vysvětlují: „Protože sociální sítě pomáhají utvářet veřejné mínění, musí se řídit zejména obecnými hodnotovými rozhodnutími společnosti a zohledňovat základní práva svých smluvních partnerů (vč. práva na svobodu projevu). […] Řada ustanovení smluvních podmínek sociálních sítí by u soudu neobstála. Sociální sítě nesmí svými podmínkami používání a jejich výkladem popírat své vlastní rozhodnutí být sociální sítí a komunikační platformou otevřenou všem. […]Sociální sítě mj. nesmějí svými podmínkami popírat svou deklarovanou povahu otevřených komunikačních platforem. Musí také zajistit, aby uživatelé mohli svá práva uplatňovat a aby se mohli bránit, pokud sociální sítě jejich práva nerespektují.“
Brzy má být schválen migrační pakt, včetně mechanismu de facto povinných relokací, a ČR se hodlá při hlasování zdržet, zatímco Polsko, Maďarsko a Slovensko (možná i další) avizují hlasování proti. Pokud chtějí média a politici vést seriózní debatu o hrozbě dezinformací, je třeba začít diskutovat konkrétní příklady a jejich dopady na společnost. Začít bychom mohli s tvrzením ministra Rakušana o tom, že migrační pakt neobsahuje žádný mechanismus relokačních kvót. Není to záměrně nepravdivá informace s významným společenským dopadem a ve prospěch zahraničního aktéra? Podrobné vysvětlení obsahu migračního paktu Robertem Kotzianem zde.
„Pojmy dezinformace, misinformace a malinformace byly použity hlavně jako klacek proti kritické části občanské společnosti. […] Celá kampaň není nic jiného než skryté prosazování monopolu jedné pravdy. A tak pod prapory ideologie dobra dochází k potlačení názorového pluralismu jako ústředního principu demokracie. […] Jde o rádoby vědecký způsob odhalování nepřátel. Namísto jedné skupiny obyvatelstva typu buržoazie či Židů se lidu předhazuje […] masa dezinformátorů. Kdo si ale osobuje právo vydávat cejch nepřítele? Dnes jsou to samozvané fact-checkingové spolky. […] Spasitelská ideologie progresivismu selhává, neboť zastává krajní přístup k migraci, islámu, covidu, Evropské unii, mnohopohlaví, transgenderu. […] Svým moralistním populismem, radikalismem a elitářstvím plodí chybná řešen.í […] Šíří netoleranci. Štěpí společnost. Čím dříve prozřeme a zbavíme se výhonků invazivního mccarthismu, tím dříve odblokujeme demokracii,“ píše ve svém příspěvku Michal Klíma.
Na populárním poli honu na dezinformace se objevila nová politická neziskovka, jejíž agendu pomáhá šířit Český rozhlas. „Při hledání, kdo je analytička Veronika Víchová a co je to Centrum pro informovanou společnost, každý najde, že ‚centrum‘ je teprve loni v létě vzniklá nevládní organizace, která o sobě dala vědět poprvé po slovenských parlamentních volbách. […] Někteří zaměstnanci se sem přesunuli z think-tanku Jakuba Jandy Evropské hodnoty poté, co ‚hodnoty‘ přišly o část sponzorů. O financování Centra pro informovanou společnost lze dle transparentního účtu říct zatím jen tolik, že ho půlmilionem korun podpořil známý podnikatel Jan Barta, desetitisícovými částkami dvě německé politické nadace, jedna napojená na CDU, druhá na bavorskou CSU, a že ostatní dary jsou nevýznamné, přičemž žádné nejsou od občanů,“ říká Matěj Stropnický v rozhovoru Jak se vyrábí analytička dezinformací.
Dění v Evropě
Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že odsouzení rakouské občanky za to, že označila proroka Mohameda za pedofila, neporušilo její svobodu slova. Podle ESLP rakouské soudy pečlivě vyvážily stěžovatelovo „právo na svobodu projevu s právem ostatních na ochranu jejich náboženského cítění a sloužily legitimnímu cíli zachování náboženského míru v Rakousku.“ Žena v roce 2009 uspořádala dva semináře s názvem „Základní informace o islámu,“ během nichž přirovnala Mohamedovo manželství s 6letou dívkou Ajšou k pedofilii. Rakouský soud později ženu odsoudil za znevažování náboženství a udělil jí pokutu 480 eur.
Britská The Free Speech Union (FSU) ohlásila jeden z největších cenzurních skandálů v zemi. Fotbalová Premier League má zpravodajské oddělení, které slídí po profilech fanoušků na sociálních sítích. A když uživatel napíše např., že osobám bez penisu se říká ženy, dostane od klubu za „projev nenávisti“ 3letý zákaz vstupu na stadion. Stalo se v Newcastle. FSU vytvořila online nástroj pro jednoduché zaslání dotazu, zda váš klub na vás nevede složku jako kdysi naše StB. Doporučujeme si pustit video uvnitř článku s takto postiženým fanouškem.
Skandál s trestáním fotbalových fanoušků za jejich názory na genderovou ideologii má obdobu i v Německu. Fotbalový klub Bayer Leverkusen dostal od Německého fotbalového svazu pokutu 18 000 eur za to, že jeho fanoušci drželi transparent s nápisem „Existuje mnoho hudebních žánrů, ale jen dvě pohlaví“. Klub s pokutou souhlasil a omluvil se. Evropský parlament přitom nedávno odhlasoval přísnější hate speech legislativu, která má členským zemím sebrat pravomoc definovat, co je zločin z nenávisti.
Tucker Carlson zveřejnil rozhovor s Mikem Benzem, bývalým americkým diplomatem a současným ředitelem nadace Foundation for Freedom Online, o kořenech a struktuře cenzurního průmyslu. Nyní s českými titulky. Posledních 5 minut (od času 58:53) se rozhovor týká státních cenzurních tlaků na Muskovu síť X ze strany Washingtonu i EU přes legislativu DSA a možného ovlivňování nadcházejících voleb v USA i EU. Poslechněte si, kdo stojí za ratingovou službou NewsGuard (obdoba ratingu NFNŽ), jaká je role Aspen Institutu a jak dlouho už jsou platformy vydírány vládami, aby cenzurovaly podle jejich narativů.
Dění v USA a jinde ve světě
Robert F. Kennedy Jr. vyhrál předběžné soudní rozhodnutí proti Bílému domu a dalším federálním agenturám, které žaloval za vládní cenzuru jeho kritických výroků k vakcínám. Federální soudce rozhodl, že vláda „se vtírá do soukromých záležitostí sociálních sítí a stírá hranici mezi veřejnou a soukromou sférou.“ Podle soudce Kennedy poskytl podstatné důkazy, že Bidenova vláda donutila platformy k potlačení svobody projevu související s Covidem, volbami, cenami plynu, změnou klimatu, pohlavím a potraty. „Je pravděpodobné, že by obžalovaní mohli využít svou moc nad miliony lidí k potlačení alternativních názorů nebo moderování obsahu, se kterým nesouhlasí v nadcházejících celostátních volbách v roce 2024.“
Hrozba cenzury nepřichází jen z EU, ale i ze Světové zdravotnické organizace (WHO). „WHO připravuje vážné ohrožení suverenity jednotlivých zemí i jejich schopnosti řešit epidemie a pandemie s přihlédnutím k lokálním podmínkám, zkušenostem a schopnostem. Připravované jednotné postupy navíc … mohou velice snadno vést k porušení zásad demokratického právního státu, na nichž je postaven i právní řád ČR.“ Jde zejména o snahu o centralizaci omezující (nebo zcela vylučující) rozhodovací pravomoci členských států, legalizaci cenzury, vytváření prostoru pro omezování odborné diskuse a kritiky, potlačení ochrany individuálních lidských práv a svobod na úkor „veřejného blaha“, posílení vlivu anonymních orgánů WHO, které jsou pod silným vlivem soukromého sektoru. „Z pohledu svobody projevu za nejproblematičtější především článek 18 MZP, kde je povinnost států bojovat proti tzv. ‚dezinformacím‘ … Vysoká obecnost a vágnost tohoto ustanovení s sebou přináší určitá rizika zneužití… Otázkou zůstává, jakou má WHO motivaci zasahovat do svobody projevu a řízení dezinformací členských států a jejich občanů.“
„Několik protestujících z kanadského Konvoje svobody (kamionové blokády), kterým byly zmrazeny bankovní účty, nyní žaluje premiéra a ministryni financí o odškodné ve výši 2 milionů dolarů. […] Děje se tak několik týdnů poté, co kanadský soud rozhodl, že vláda nebyla oprávněna použít rozsáhlé policejní, cenzurní a sledovací pravomoci k potlačení protestů, které se původně soustředily na program povinného očkování Covid a s ním spojený očkovací mandát, který nejenže porušoval tělesnou autonomii a svobodu léčení, ale také ohrožoval pracovní místa přibližně 10 % přeshraničních řidičů kamionů, kteří nebyli plně očkováni.“
Harvard zveřejnil nepřekvapivé výsledky průzkumu, který zkoumal politické preference „expertů na dezinformace“. Ze zveřejněného grafu o politickém příklonu tzv. odborníků na dezinformace vyplynulo, že drtivá většina z nich je levicového smýšlení. Dlouhodobě tvrdíme, že žádný factchecker nemůže být zcela nezávislý, protože každý jsme hodnotově orientováni jinak, a na základě toho také jinak posuzujeme shodu politických výroků s realitou.
Odpovědět