Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za březen.
Co jsme dělali my v SOSP
Vlastimil Veselý v novém článku o Evropském akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA) upozorňuje na hlavní pasti. Evropský parlament v březnu schválil EMFA, proti hlasovali pouze 4 čeští europoslanci. Zatímco unijní nařízení DSA umožňuje Evropské komisi omezit svobodu projevu občanů přes digitální platformy, EMFA dává Komisi pravomoc regulovat česká média a pomocí vhodně zvolených „hodnotitelů” odstřihnout ta nepohodlná od inzerce a od většího dosahu na platformách. Česká vláda v obou případech poslušně souhlasila – u DSA to bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu (v rukou STAN) a u EMFA Ministerstvo kultury (v rukou ODS). Další utažení šroubů svobody se tak obešlo – jako obvykle – bez jakékoli veřejné diskuse. Podívejte se, jak hlasovali čeští poslanci Evropského parlamentu.
27.3. jsme otevřeli veřejné nominace na ceny za svobodu projevu. Hlavním cílem je vyzdvihnout příklady odvážných osobností i organizací nebo kolektivů, které se stavějí na podporu svobody slova v ČR a brání umlčování nepohodlných názorů. Nebojíme se ukázat ani na ty, kteří u nás svobodu slova pošlapávají. O udělení cen a anticen rozhodne na podzim porota, v níž jsou mj. členové mediálních rad Vadim Petrov, Pavel Matocha a Angelika Bazalová, ombudsman Stanislav Křeček, profesor práva Ivo Telec, moderátorka Martina Kociánová, herec Marek Vašut, novinář a signatář Charty 77 Zbyněk Petráček a Adam Růžička z Institutu H21. Vyhlášení proběhne koncem roku na společenském večeru. Nominovat své favority je možné na webu www.ZaSvoboduProjevu.cz.
K otevření veřejných nominací na ceny jsme uspořádali tiskovou konferenci, na níž vystoupil také Toby Young, zakladatel a ředitel britské The Free Speech Union, která podobné ceny již uděluje. Promluvil mj. o alarmujícím stavu svobody slova v Británii a nabádal, ať využijeme své imunity z dob normalizace proti totalitním praktikám novodobé cenzury. „Přijel jsem s varováním: pokud jde o svobodu slova, snažte se vyhnout osudu Velké Británie. Za poslední 3 roky se ve více než polovině regionů Anglie a Walesu nepodařilo objasnit ani jedno vloupání. Policie je příliš zaneprázdněna hlídáním našich tweetů,“ sdělil na tiskové konferenci, na záznam se můžete podívat zde.
Zúčastnili jsme se semináře ČTÚ k převádění Digital Services Act do českého právního řádu. Část se týkala certifikace tzv. důvěryhodných oznamovatelů (trusted flaggers, TP), od nichž se očekává nahlašování „problematického“ obsahu. Tuto zásadní změnu právě přináší DSA. Momentem nahlášení obsahu se stává platforma za něj právně odpovědná a musí konat. Certifikace TP je podmíněna výčtem referencí, tedy v jazyce DSA „předchozími oznamovacími aktivitami“, lidově je tomu nejblíže „historií udavačství“. Na semináři padl i dotaz na to, zda se neuvažuje o dotačním titulu, který by ono udavačství financoval.
Vlastimil Veselý a Marian Kechlibar vystoupili v Senátu na semináři o korespondenčním hlasování, který pořádala senátorka Daniela Kovářová. „Rizika korespondenčního hlasování nebo pochybnosti o důvěryhodnosti jimi ovlivněných výsledků voleb patří v USA mezi dvě témata, která byla nejčastěji cenzurována na digitálních platformách a která jsou stále předmětem cenzurních zásahů. Některé skupiny mají zájem, aby ve veřejné debatě zaznívaly jen názory vzdálené hlasování prosazující, zatímco názory oponentní byly z veřejné debaty vyloučeny.”
Dění v ČR
Michael Shellenberger, jeden z autorů Twitter Files, publikoval na svém blogu rozsáhlý článek Cecílie Jílkové, novinářky a dcery disidenta Ludvíka Vaculíka, s názvem „Moje země se vrací do totality“. Článek je obžalobou české vlády, která ve spolupráci s Evropskou komisí a řadou domácích i zahraničních politických neziskovek šlape už třetím rokem po svobodě projevu v ČR.
V kauze blokace 20+ webů na doporučení vlády nepoužívejme dehonestační označení „dezinformační“. Dosud nebylo nijak doloženo, který jejich konkrétní obsah byl nepravdivý nebo jinak závadný a proč. Připomínáme náš předloňský rozhovor s provozovatelem webu Pravý prostor. A jak píše Adam Růžička, pokud „vláda nechala svou výzvou” zablokovat weby a soud říká, že poskytovatel porušil zákon, když „na apel kabinetu” přistoupil, pak vláda předloni v únoru vyzývala k protizákonnému jednání.
Skupiny osob, které organizovanými nájezdy usilují o mazání příspěvků a zablokování profilů na sociálních sítích, jsou od začátku naší činnosti cenzurním fenoménem, který podkopává pluralitní demokracii. Mnoho lidí z toho podezírá „české elfy“, ale ti tuto praxi odmítají. Naopak se k tomu hrdě hlásí partička anonymních aktivistů, která si říká NAFO a která si hraje na klávesnicové válečníky Severoatlantické aliance. Nyní si jednoho z nich vybral britský velvyslanec mezi své „rádce“. Poté, co se Matt Field veřejně angažoval v kampani na redefinici manželství a v hysterickém honu na „dezinformace“, se zdá, jako by se britská ambasáda měnila na aktivistické centrum progresivistů s cílem zasahovat do české politiky.
„Čermákovo řečnění bylo naroubováno právě na tento paragraf. To, k čemu Čermák vyzýval, by vypadalo spíš jako násilné, davové pouliční bouře a útoky na sídla moci („Vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky“). Ne jako terorismus, který musí být z podstaty věci nepředvídatelný a jeho příprava tajná. Zadruhé byl trest docela vysoký. Pro srovnání – jiné verbální trestné činy, jež se mohou schvalování terorismu v určitých případech podobat, nesou sazbu jen šest měsíců až tři léta. […] Kdo veřejně schvaluje spáchaný teroristický trestný čin nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele. – […] Proto je třeba navrhovanou novelu přivítat. Umožní ukládat za takové výlevy jen podmíněné tresty, což dosud při vyšší sazbě nešlo. A dát ke zvážení, zda mají vůbec verbální trestné činy, hlavně ty, jež nespočívají v konkrétních, adresných výzvách, ale ve „schvalování“, vůbec existovat,” komentuje Martin Weiss.
„Výpověď bývalého náměstka ministra zahraničí a velvyslance ve Francii Petra Druláka z Ústavu mezinárodních vztahů je neplatná, rozhodl pražský městský soud. […] Zaměstnavatel bude muset vzít pana profesora zpět a vyplatit mu zpátky mzdu za celé období. […] Je důležité, aby lidé věděli, že má smysl se bránit a nenechat si všechno líbit. […] Petr Drulák v posledních letech působil jako vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů, odkud ale dostal vloni v lednu výpověď. Předcházely tomu dlouhé spory s vedením ústavu týkající se jeho veřejných vyjádření na geopolitická témata.“
Think tank JUSTITIA a Vanderbilt University zpracovaly mezinárodní studii mapující legislativní i exekutivní akty ovlivňující svobodu projevu v letech 2015-22 ve 22 demokratických státech včetně ČR. „Většina (78 %) popsaných případů ukazuje na zpřísnění omezení svobody projevu, přičemž 57 % z nich vyplývá z legislativních opatření. S výjimkou roku 2015 byla v každém roce zaznamenána řada případů směřujících k omezení svobody projevu, přičemž v roce 2022 došlo ke znatelnému nárůstu těchto snah. Nejčastěji uváděnými důvody pro omezení projevu byly národní bezpečnost, vnitřní (společenská) soudržnost a zajištění veřejného pořádku.“
Dění v Evropě
„Konkrétně to znamená, že každý, kdo se na Facebooku nebo Instagramu vyjadřuje radikálně nebo zpochybňuje stát či jeho politiku, je podezřelý z pravicové agitace – a stává se podezřelým případem pro státní bezpečnost, uvádí německý deník Bild v souvislosti s případem školačky, která na TikToku sdílela video vyzdvihující AfD a připsala k němu, že Německo pro ni nepředstavuje jen ‚místo, ale domov‘. Ředitel školy na dívku zavolal státní bezpečnostní službu, tři policisté ji na konci února v důsledku těchto opatření ministryně vnitra odvedli z hodiny chemie. Žákyni bylo doporučeno, aby se napříště takových příspěvků ‚pro svou vlastní ochranu‘ zdržela. Podobně hodlá vláda postupovat i v souvislosti s bojem proti dezinformacím.“
„Dolní komora francouzského parlamentu schválila návrh zákona, který kriminalizuje kritiku léčebných postupů doporučených nebo přímo nařízených státem. […] ‚Heretici‘, kteří by ostatní vyprovokovali ‚k opuštění terapeutického nebo profylaktického lékařského ošetření nebo se ho zdrželi‘, by mohli dostat pokutu až do výše 45 000 eur nebo 3 roky vězení. Zamýšlené normě se už přezdívá Lex Pfizer. Hodnotily by francouzské soudy osobní zkušenosti s poškozením po covidové injekci sdílené na sociálních sítích jako ‚sektářskou provokaci‘? […] Masivní rezignace na tělesnou autonomii vydláždila cestu normě, která má (medicínsky nevzdělaným, ale zcela určitě nezkorumpovatelným) zákonodárcům dovolit činit lékařská rozhodnutí pro celý národ.“
„Stát ve službách jedné strany, vyhazování lidí za nesprávné názory, zákaz propagace fosilních paliv a o poslancích, kteří se bojí veřejně hlasovat. Tak postupuje demokracie v západních zemích.“ V Německu chce spolkový úřad využít živnostenské úřady a další regulační orgány k tomu, aby „nepřátelé Ústavy byli odstraněni ze státní správy”. „Vláda již buduje novou jednotku včasného odhalování dezinformací… Zákon má být změněn tak, aby bylo možné i zmrazit bankovní účty… Podle ministryně by nikdo, kdo věnoval peníze extremistům, neměl zůstat neodhalen.“ „Pokuta je 1,5 milionu dolarů a až dva roky za mřížemi pro každého, kdo nesprávně informuje o rizicích fosilních paliv, pokud je přímo nebo nepřímo ve spojení s ropnými nebo energetickými firmami,“ tak vypadá návrh zákona v kanadském parlamentu s názvem „Zákon o propagaci fosilních paliv”.
Dění v USA a jinde ve světě
Google a ostatní služby META lze považovat za zmanipulované a poplatné woke ideologii a nadržování politice Demokratické strany USA. “Metody, s jejichž pomocí Google a další sociální sítě ovlivňují veřejné mínění, jsou např: blokování e-mailů, cílené volební upomínky, algoritmy s vypínačem, zobrazování jen toho, co má Google rád, kontrola Wikipedie. […] Google se v roce 2023 rozdělil o kontrakt s ministerstvem obrany v hodnotě 9 mld USD s dalšími velkými technologickými firmami a o mnohamiliardový kontrakt se CIA. […] Národní vědecká nadace a ministerstvo obrany financují pro Google různé cenzurní nástroje. […] „Google hned v několika případech poškozoval prezidentské kandidáty a podporoval H. Clintonovou nebo B.Obamu. Vyhledávací algoritmus Googlu pravděpodobně zajistil Clintonové minimálně 2,6 milionu hlasů. Mezi další důkazy patří systematické potlačování negativních a kritických zpráv vůči Bidenovi, nebo skrytí většiny republikánských volebních stránek pro volby do senátu v roce 2022.“
Michael Shellenberger, autor Twitter Files zveřejnil video o cenzurně-průmyslovém komplexu, síti amerických vládních agentur a soukromých akademických a „think-tankových“ organizací, které tajně cenzurují miliony Američanů online. Jeho video průběžně komentuje projev spolupracovnice amerických bezpečnostních služeb, v němž pod vzletnými slovy rozkrývá komplexní plán zavádění cenzury do všech oblastí života. 43 minut s českými titulky. Americká praxe připomíná snahy některých dezinfobijců u nás. Cíle projektu CEDMO a Václava Moravce za desítky milionů korun a důvod, proč Evropská komise nechala schválit DSA legislativu, tak získávají jiný rozměr.
Kdo podle Mika Benze stojí za vznikem Digital Services Act? „Zatímco NewsGuard ověřuje fakta ostatních, má vlastní názory, které chce prosazovat. Existuje mnoho příkladů, kdy se média ocitla v hledáčku NewsGuard za to, že zveřejnila názory, které zpochybňují ortodoxní postoje establishmentu k tématům, jako je změna klimatu, bezpečnost vakcín, lockdowny kvůli c-19, válka na Ukrajině, Světové ekonomické fórum a další. Zdá se, že NewsGuard v těchto otázkách působí jako strážce narativu establishmentu a požaduje, aby tvůrci obsahu dodržovali stanovenou linii. […] Zpravodajské servery se špatným hodnocením od NewsGuard se nejčastěji nacházejí na pravé straně politického spektra […] NewsGuard udělil levicovým médiím v průměru o 22 bodů vyšší skóre než pravicovým. […] Nejvýznamnějším členem poradního sboru je bývalý šéf CIA a NSA, Mezi další poradce patří bývalý generální tajemník NATO, bývalý ministr školství za Obamovy vlády, bývalý mluvčí Clintonova Bílého domu, a první šéf ministerstva vnitřní bezpečnosti za prezidenta George W. Bushe.“
V kanadském parlamentu leží návrh zákona, který hrozí pokutou 1,5 mil. USD a až 2 roky za mřížemi každému, „kdo nesprávně informuje o rizicích fosilních paliv, pokud je přímo nebo nepřímo ve spojení s ropnými nebo energetickými firmami“. Ve francouzském senátu leží návrh zákona, podle něhož by mělo být trestné, „pokud bude někdo nabádat druhého, aby nepodstupoval vědecky ověřenou léčbu… tedy např. zpochybňoval vakcíny.“
Byly doby, kdy se západní internetové služby zakazovaly v Číně, dnes jsou tlaky na zákaz čínského TikToku v USA: „Americká Sněmovna reprezentantů po zrychleném projednání přijala návrh, který minulý týden jednohlasně podpořil výbor pro obchod. […] Sociální síť označuje návrh za protiústavní, podobně jako někteří zákonodárci i experti. Americký prezident Joe Biden o víkendu uvedl, že kdyby mu Kongres návrh poslal, podepsal by jej. Někteří senátoři mají námitky. Proti zákazu je i exprezident Donald Trump. […] Pokud bude zákon schválen, firma ByteDance bude mít 165 dní na to, aby TikTok prodala. V případě, že tak neučiní, bude nelegální ve Spojených státech nabízet a stahovat produkty Tik-Toku.“
Dr. Robert Malony, lékař a biochemik, odborník na mRNA vakcíny, mluví o cenzurním mechanismu amerických bezpečnostních služeb. 25 minut s českými titulky.
Kanadský Zákon o ublížení na internetu (Online Harms Bill, C-63) má za cíl zpřísnit tresty mj. u zločinů z nenávisti, za něž by nově hrozilo i doživotí. „Zákon má však nově umožnit nařídit domácí vězení lidem, u kterých je důvodná obava, že mohou takový čin spáchat. Proti zákonu se ohradila např. spisovatelka M. Atwoodová, která návrh zákona označila za orwellovský. […] Mají vzniknout dva nové úřady. Kancelář digitální bezpečnosti má internetovým firmám a sociálním sítím poskytnout nástroje k monitorování obsahu a pomoci s vytváření kodexu chování uživatelů. Komise pro digitální bezpečnost následně má dohlížet nad dodržováním zavedených pravidel, vyšetřovat stížnosti a mít pravomoc předvolávat k výslechům. […] Jak poznamenává psycholog Jordan Peterson „Kanada by se měla zamyslet, zda léčba zločinů z nenávisti není horší než samotná nemoc.“
Odpovědět