Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za červen.
Co jsme dělali my v SOSP
Michael Shellenberger přednášel v Praze na akci pořádané SOSP ve spolupráci s Cecílií Jílkovou na téma cenzurních praktik sociálních sítí. Zmínil se, jak jej šokovalo školení Aspen Institutu pro zaměstnance Twitteru a novináře, které poskytovalo návod, co dělat, kdyby se škodlivý materiál (z notebooku Huntera Bidena) objevil. „Již několik měsíců před událostí měla notebook k dispozici FBI… krátce po zveřejnění zprávy NY Post se 51 úředníků z amerických tajných služeb (aktivních i vysloužilých) podepsalo pod dopis, který vrhal na zprávu deníku podezření, že by mohlo jít o ruskou dezinformační aktivitu s cílem zasahování do voleb.“ Během svého pobytu v Praze poskytl Michael Shellenberger několik rozhovorů a sešel se s prezidentem Václavem Klausem. „Svět by dnes vypadal poměrně jinak, kdyby před volbami nedošlo k blokování svobodné diskuse pod záminkou bránění ‚ruské propagandě‘ ze strany médií hlavního proudu, sociálních sítí a tajných služeb‘,“ píše Seznam.
Dostupné jsou již fotografie a videozáznamy všech tří panelů z naší květnové konference Přežije svoboda slova boj s dezinformacemi? Debaty pokračují v komentářích. Sešlo se téměř 150 účastníků včetně poslanců, europoslanců, senátorů, zástupců parlamentních i neparlamentních stran, právníků, novinářů a publicistů. Podařilo se nám vytvořit prostor pro celodenní debatu lidí různých názorů a pro spolupráci těch, kterým leží na srdci ubývající svoboda projevu v České republice.
V květnu jsme se obrátili s 5 otázkami ke svobodě slova na zástupce 10 politických stran a hnutí, které měly podle průzkumů největší šanci uspět v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Jejich odpovědi v plném znění jsme postupně publikovali v 5 dílech shrnutí. Závěrem přinášíme podrobnou analýzu, kde se zaměřujeme na některé odpovědi a porovnáváme je s reálným chováním strany, hnutí či koalice a s tím, jak zástupci subjektů hlasovali v Evropském parlamentu.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se ve videorozhovoru na Epoch Times (od času 37:55) dopustil několika lží a podle Vlastimila Veselého mj. ukázal, že nerozumí podstatě unijního nařízení Digital Services Act (DSA). „Lživě prohlásil, že jsme spolu diskutovali o unijní legislativě. Na pravou míru je třeba uvést, že ‚DSA je nástroj, který členské státy mohou využít a nemusí‘. DSA je od 17.2. plně platný ve všech členských zemích EU a musí být implementován do národní legislativy. U nás to bude Zákonem o digitální ekonomice… Nikdy jsme v SOSP netvrdili, že je svoboda slova neomezená nebo že bychom o něco takového usilovali. Přímé výhrůžky násilím jsou rozhodně za hranicí svobody slova a vždy jsme opakovali, že jsou nepřijatelné. To však platí i podle českých zákonů. Na to netřeba DSA a DSA se tímto ani nezabývá.“
Dění v ČR
Otakar Foltýn, vládní koordinátor pro „strategickou komunikaci, boj s dezinformacemi“: „chce koordinovat hodnotovou komunikaci v pěti základních oblastech: členství v EU, členství v NATO, český zájem na tom, aby se Ukrajina ubránila před ruskou agresí, taky mír. […] A za páté, základní ústavní hodnoty. […] Až budu mít tým a systém, postaráme se, aby např. členství v NATO bylo komunikováno pokud možno stejnými narativy – jak z ministerstva obrany, tak z Úřadu vlády a z ministerstva zahraničí. Ta komunikace by měla být zjednodušená, srozumitelná, sjednocená. […] Pojďme si říct, že máme věřit svým institucím, policii, armádě, justici. […] …tady stojíte proti obrovské mašinerii, která od VŘSR maká na tom, aby vymazlila svou schopnost hybridního působení. Což vy můžete ustát, jen když budete věřit tomu, co vám říkají vaše tajné služby. […] Rozdíl oproti Rusku, kde všichni všem lžou permanentně, je v tom, že náš systém chyby zveřejňuje a eliminuje.“ Doufejme, že prioritou bude i svoboda projevu jako ústavní hodnota a ti, kteří mají odlišný názor na EU nebo válku na Ukrajině, se nemusejí bát cenzury ani zastrašování.
„Začít novou vládní strategickou komunikaci slovy, že kdokoliv si myslí něco jiného než pan plukovník, je kolaborant, spíše připomíná vojenské prostředí, kde se plní rozkazy, než demokratickou diskusi v parlamentní demokracii. […] Rychlost a razance, jakou nás vláda Petra Fialy vrací k předlistopadovým komunistickým heslům i praktikám, je varovná. Už zase platí, že ‚kdo nejde s námi, jde proti nám‘. Bojím se, že stejně jak tento slavný výrok kdysi vážně myslel Klement Gottwald, dnes uvažují i Foltýn s Fialou a Rakušanem a celá jejich pětikoaliční národní fronta. […] Tento druh argumentace, který použil plk. Foltýn, patří mezi tzv. argumentační fauly a jmenuje se slippery slope. To asi vypovídá o všem. Je to stejně nekorektní argumentace, jakou používá více členů této vlády, když říkají, že ti, kteří s nimi nesouhlasí, jsou ruští trolové nebo dezoláti.“
„Snaha progresivistických politiků a aktivistů zneužívat válku na Ukrajině k postupné likvidaci svobody slova je až příliš zřejmá. Všichni tito likvidátoři se ohánějí ‚západními hodnotami‘, ale když se jich zeptáte, co tím konkrétně myslí, jsou v koncích a často přejdou k urážkám, k dehonestaci. […] Nade všemi západními demokratickými hodnotami ční svoboda slova. Ta je uplatňována dokonce i v časech války. Nikoli jen války dvou cizích zemí, ale dokonce i tehdy, když se války účastní přímo vlastní země. […] Dokážete si představit, že za války ve Vietnamu – v níž byly USA přímým účastníkem bojů – by byly zavřeny noviny, jež by odmítly šířit vládní bojovou propagandu? To je naprosto absurdní,“ říká Ladislav Henek. Podobné to bylo už v předchozí válce v Indočíně, kterou vedla Francie, a dalším příkladem je válka o Falklandy, v jejímž průběhu si i tehdejší britská premiérka Thatcherová stěžovala na nedostatek vlastenectví části novinářů, přesto žádné médium nezavřela ani neomezila.
„V pondělí 24. června proběhla pod záštitou dvou poslanců ODS Pavla Žáčka a Evy Decroix konference ‚Strategická komunikace státu a občanská společnost. Hodnoty ve společnosti – otázka státu a/nebo společnosti?‘ Konference byla o propagandě – tedy cílené komunikaci státu. Respektive této vládní garnitury, protože doufám, že každá další vláda toto malé Fialovo ministerstvo propagandy zruší. […] ‚Strategická komunikace by měla být vytvořena, vedena a podporována vládou, ale pro její úspěch musí být nadstranická a nesmí se týkat témat, která jsou předmětem souboje mezi opozicí a koalicí. Neměly by to být kampaně za přijímané zákony. Pochopení a přijetí ze strany opozice je v tomto případě klíčové. Strategická komunikace totiž není prováděna za vládní koalici, ale za stát jako celek. Úloha vládního koordinátora bude naprosto nezastupitelná a nebude jednoduchá, zejména pří hledání konsenzu a pochopení. Problém spočívá nejen mezi politiky, ale i mezi odborníky a veřejností, kdy každý vychází ze své vlastní zkušenosti a není shoda na definici nebo přístupu k pojmům a hodnotám státu,‘“ prohlásil na ni například Pavel Žáček. Obracíme se na ODS a ptáme se veřejně – proč nebyly pozvány další neziskové organizace, které brání demokratické hodnoty, ale jsou oponenty těchto přístupů státní propagandy? My vždy oponenty na naše konference zveme. Proč se tak nechová druhá strana?
„Téměř polovina Čechů je názoru, že informační válka vedená Ruskem po začátku invaze na Ukrajinu je pouze záminkou západních vlád, aby mohly omezovat svobodu slova a nepohodlná média v jednotlivých státech, ukázal průzkum Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO), který zkoumal názory občanů V4. Podobně na věc pohlížejí také Maďaři nebo Slováci.“ Není divu. Čím více budou tlačit na pilu, tím větší bude odpor proti cenzurním snahám pod záminkou „boje s dezinformacemi“ a „strategickou komunikací“, což de facto znamená státní propagandu. „Mezinárodní konsorcium CEDMO koordinuje Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, za kterou jej řídí jako člen strategického výboru Václav Moravec‘, moderátor ČT. […] Ověřování faktů má v projektu na starost kromě francouzské agentury AFP také český projekt Demagog.“
Demagog.cz ve svém příspěvku na X píše, že „vědecká komunita jednoznačně potvrzuje vliv lidských emisí na změny klimatu.“ Jedná se o další potvrzení toho, že mnohým factcheckerům nejde o pravdu, ale o prosazování jim blízkého politického názoru. Tato manipulace Demagoga může vést k tomu, že platformy budou mazat a blokovat za názor, že lidé nemají zásadní vliv na oteplování, a kritika Green Dealu se stane dalším předmětem cenzury. Mnohde už je. Tento factchecking Demagoga navíc obsahuje hrubou chybu výrokové logiky. Opakem tvrzení, že „Lidská činnost nemá na oteplování planety žádný vliv“ rozhodně není tvrzení, že „Lidé mají zásadní vliv na globální oteplování“. Factchecking se stává rafinovanou hrou se slovíčky a nástrojem politického boje.
Dezolát, extremista, populista, antivaxer, chcimír, Putinovův šváb, antiklimatista, rasista či transfob. „Takto zákeřně se uplatňuje neformální cenzura na všechna základní témata: migraci, klima, pandemii, EU, transgender, agresi Ruska na Ukrajinu. […] A tak se vyjevilo, že to jsou stoupenci progresivismu, kdo zastávají neudržitelné názory v podobě souboru radikálních dogmat. Tím vším způsobili velké škody a ztráty, přičemž destabilizovali Evropu a celý demokratický Západ. […] V zájmu udržení si výsadních pozic potřebují rozdělovat společnost na ‚my‘ a ‚oni‘. Bez toho nejsou schopni existovat. Není divu, že názorová různorodost je bytostně ohrožuje. Nechtějí vyváženou diskusi. Zvou si do tzv. debat stále stejný okruh lidí z mediálního a politického mainstreamu, spřízněné zástupce z akademické sféry a neziskových organizací a k nim doplní exemplární příklad ‘nesympaťáka’, aby vynikla převaha rádoby dobra nad zlem.“
Opakovaně varujeme před již schváleným EU nařízením European Media Freedom Act, které bere ČR pravomoc regulovat mediální trh a zavádí odlišné přístupy platforem k médiím podle toho, jak budou subjektivně ohodnoceny a rozděleny vybranými neziskovými organizacemi. Tuto roli v zahraničí hraje např. Newsguard nebo Global Disinformation Index (jeho členem je u nás spolek Nelež), v jehož radách sedí bývalí pracovníci vlád a zpravodajských služeb. V USA se proti nim již zvedá odpor a americký Kongres nedávno schválil zákon, který zakazuje ministerstvu obrany umisťovat reklamu zaměřenou na nábor vojáků do médií využívajících GDI, NewsGuard nebo „jakýkoli podobný subjekt“. Kdo by mohl hrát jejich roli u nás? Právě procenzurní spolek Nelež nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky? Kdo jej vlastně financuje? Konečně rozkryto.
„V pondělí 24. června proběhla pod záštitou dvou poslanců ODS Pavla Žáčka a Evy Decroix konference ‚Strategická komunikace státu a občanská společnost. Hodnoty ve společnosti – otázka státu a/nebo společnosti?‘ Konference byla o propagandě – tedy cílené komunikaci státu. Respektive této vládní garnitury, protože doufám, že každá další vláda toto malé Fialovo ministerstvo propagandy zruší. […] ‚Strategická komunikace by měla být vytvořena, vedena a podporována vládou, ale pro její úspěch musí být nadstranická a nesmí se týkat témat, která jsou předmětem souboje mezi opozicí a koalicí. Neměly by to být kampaně za přijímané zákony. Pochopení a přijetí ze strany opozice je v tomto případě klíčové. Strategická komunikace totiž není prováděna za vládní koalici, ale za stát jako celek. Úloha vládního koordinátora bude naprosto nezastupitelná a nebude jednoduchá, zejména pří hledání konsenzu a pochopení. Problém spočívá nejen mezi politiky, ale i mezi odborníky a veřejností, kdy každý vychází ze své vlastní zkušenosti a není shoda na definici nebo přístupu k pojmům a hodnotám státu,‘“ prohlásil na ni například Pavel Žáček. Obracíme se na ODS a ptáme se veřejně – proč nebyly pozvány další neziskové organizace, které brání demokratické hodnoty, ale jsou oponenty těchto přístupů státní propagandy? My vždy oponenty na naše konference zveme. Proč se tak nechová druhá strana?
„Práci nechtějí dát manželce pana profesora, která nikdy nikde veřejně nevystupovala. A všechen ten tlak se rodině Turánkových podepisuje nejen na psychickém, ale i fyzickém zdraví. Přitom prof. Turánek ve svých vystoupeních nedělal nic jiného, než sdílel poznatky z oboru, kterému se věnuje 40 let, a nabízel se k diskuzi s odborníky, kteří v době profesorova vědeckého bádání stěží ‚tahali vakcinačního kačera‘, leč v posledních letech horlivě propagovali jediné možné řešení epidemiologické situace. […] Rozhovor, který ukazuje, že myslet si, že práskačské, normalizační a totalitní praktiky zůstaly před rokem 89, je velmi naivní přístup. Opět se zde větší či menší měrou komplikuje život těm, kdo nechtějí tančit s většinou. Nemlčme o tom, vynášejme tyto příběhy na světlo a nenechme si líbit vytváření seznamů a ostrakizaci za postoje místo věcné vědecké a společenské diskuze.“
Dění v Evropě
„YouTube, Facebook, či TikTok počúvajú slovenskú neziskovku Globsec, ktorá im hovorí, čo majú zo svojej siete odstrániť. Vyjadrila sa tak analytička organizácie. Globsec sa podľa nej pravidelne online stretáva s predstaviteľmi veľkých platforiem. […] keď my, ako neziskové organizácie, vidíme nejaký obsah, ktorý je naozaj toxický a nemal by byť na platformách, tak ich môžeme priamo reportovať tým platformám a máme taký spoločný dokument, kde oni nám garantujú, že sa na to budú pozerať. […]veľké sociálne siete Globsec počúvajú najmä vďaka Európskej komisii. Naznačila, že Globsec sa snažil cenzurovať obsah na sociálnych sieťach aj v minulosti, no bez úspechu. […]Podľa výročnej správy boli v roku 2023 „partnermi a donormi“ napr. kanadská vláda, Európska komisia, slovenské ministerstvá financií, obrany, zahraničia, hospodárstva či investícií, taiwanská vláda, NATO alebo ministerstvo zahraničných vecí Veľkej Británie. Okrem toho Globsec finančne podporili Nadácia otvorenej spoločnosti, National Endowment for Democracy, čo je vládna organizácia USA, či Google, Amazon alebo Palantir.”
Doporučujeme k přečtení dokument MCC Brussels o nenávisti unijních struktur ke svobodě slova. „Balíček zákonů, nařízení a dohod mezi institucemi EU a Big Tech představuje pokus unijních elit určit, co 448 milionů Evropanů může nebo nemůže říkat online. Plánují se další rozsáhlé předpisy na omezení online projevu zdůvodňované potřebou chránit evropskou demokracii před nenávistnými projevy a dezinformacemi. […] Křehká technokratická oligarchie EU se obává otevřené a nepředvídatelné debaty, která může vyvolat zásadní otázky o jejich právu vládnout a o legitimitě bruselské politiky v klíčových otázkách od zelené dohody po masovou migraci. Tento strach zesílil před volbami do Evropského parlamentu, které přinesly nárůst podpory národních stran odmítající centralizovanou kontrolu EU. […]Je třeba rázně čelit zlomyslným a nenávistným předsudkům elity EU, že obyčejní lidé jsou příliš nevzdělaní, hloupí a náchylní ke snadné manipulaci ze strany demagogů. […] Nejlepší obranou demokracie je vždy svoboda slova.“
Rusko zablokovalo na svém území více než 80 médií z EU – jako odvetné opatření poté, co Rada EU v květnu nechala na území EU zablokovat ruská média RIA Novosti, Izvestija a Rossijskaja gazeta. Mezi zablokovanými weby jsou také dva české – Česká televize a Seznam Zprávy. Ze slovenských pak SME a Denník N. Mezi dalšími jsou např. německé Der Spiegel a Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italské La Stampa a La Repubblica, francouzské Le Monde a Libération a weby s celounijní působností Politico či EUobserver.
„Zdá se, že jsme svědky toho, jak politici establishmentu ozbrojují vládní zpravodajské agentury, aby zasahovaly do evropských voleb s aktivní účastí německých nevládních organizací a mediálních firem. […] Musíme se bránit tomuto zneužívání moci. Vyžádal jsem si rozhovory se všemi klíčovými osobami zapojenými do tohoto zjevného skandálu, včetně ministrů vlády, zpravodajských služeb a novinářů, kteří šíří obvinění. Můj kolega Alex Gutentag a já pojedeme během několika příštích týdnů do Berlína, Prahy a dalších měst, abychom prozkoumali, co se děje. […] Především bychom se měli poučit z hoaxu Russiagate, který začal v roce 2016. Vládní zpravodajské agentury, média a představitelé establishmentu, kteří tento podvod propagovali, zradili důvěru veřejnosti a zdá se, že ji znovu zrazují. Nesmíme jim to dovolit.“ „Vlády po celém světě se snaží cenzurovat internet, a to nejen pro své vlastní občany, ale pro všechny… Koncem dubna australská vláda požádala, aby platformy odstranily video s útokem islamisty na biskupa v Sydney, a to nejen v Austrálii, ale všude. Všechny platformy včetně FB a Google vyhověly požadavku s výjimkou X Elona Muska, který dal případ k soudu. Senátor z Austrálie dokonce vyzval k uvěznění Muska. Muskově principiální obraně svobody projevu se dostalo před několika dny zadostiučinění, když australský soud rozhodl v Muskův prospěch a nejvyšší australský cenzor, ‚komisař pro elektronickou bezpečnost‘, svoji žalobu stáhl,“ píše Michael Shellenberger.
Dění v USA a jinde ve světě
Julian Assange si „vybral najsilnejšieho nepriateľa – superveľmoc, ktorú sa máloktorý investigatívny novinár opovážil vyšetrovať, kritizovať a prinášať dôkazy o tom, ako pri uplatňovaní vojenskej a politickej moci prekračuje zákon. Zverejnil celý rad ‚únikov‘ tajných dokumentov, ktoré dokazovali rozsiahlu korupciu v zahraničnej službe USA, vojenské operácie namierené proti civilistom, kupovanie či vydieranie spojencov. Na druhej strane však robil hrubé chyby. […] Zverejnením zoznamov spolupracovníkov CIA alebo strategických objektov v zahraničí ohrozil životy tisícov ľudí a ich rodín. […] V každom prípade platí, že ľudia ako Assange by nemali byť definitívne umlčaní. […] Viaceré z únikov cez WikiLeaks sa ukázali ako užitočné. Pomáhali a pomáhajú predchádzať útokom bezpečnostných služieb proti civilistom. […] Niektoré diplomatické depeše sú dokonca s odstupom času cennými informáciami o príčinách vojny na Ukrajine. Bývalý šéf CIA Burns už v roku 2007 z Moskvy, kde bol vtedy veľvyslancom, varoval pred plánmi rozširovať NATO o Ukrajinu.“
Projektu, který se podobá českému CEDMO Václava Moravce, právě zastavili financování na americké Stanford University. „Stanfordská internetová observatoř (SIO), která pro americkou vládu vedla snahy o masovou cenzuru, propustila své vedoucí pracovníky Renée DiRestu a Alexe Stamose… Oznámení přišlo poté, co DiResta vydala knihu, která šíří dezinformace o svých kriticích, včetně mě,” okomentoval rozhodnutí investigativní novinář Michael Shellenberger. „Se svými kolegy v posledních 18 měsících dokumentoval snahy o masovou cenzuru, které vedla SIO pro americkou vládu. Podle Public News byla SIO tou hlavní z celkem 4 skupin, které jménem ministerstva vnitřní bezpečnosti v letech 2020-21 obhajovaly cenzuru.“
Odpovědět