Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za prosinec.

Co jsme dělali my v SOSP

Pár dnů před Vánoci schválila Poslanecká sněmovna přílepky k zákonu o ukrajinských uprchlících. Jeden z nich zavádí velmi vágně definovaný trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“ s tresty až 15 let vězení. Důvodová zpráva navíc konkretizuje, že trestný čin má postihovat i šíření dezinformací a mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě. Nejvyšší soud označil návrh za problematický kvůli nejasnému vymezení pojmů. Podle ústavního právníka Zdeňka Koudelky „Trestná je i příprava. Již sběr zpráv bude trestný, dojdou-li tajní k závěru, že zesměšnění Fialy je útok na ústavní funkci, tedy ústavní zřízení. Trestná bude i činnost našich občanů v jiných státech, jež nic takového netrestají. Ale až se vrátíte, tajní si vás podají.“ Erik Best píše o návratu ČR k „kontrašpionážnímu státu“, Daniel Kaiser spekuluje, že za přílepkem stojí BIS, podobně Pavel Šik. Pokud přílepek projde, ohrozí svobodu projevu politiků, novinářů i analytiků a může znamenat konec polistopadových svobod.

Frakce Evropských konzervativců (ECR) v Evropském parlamentu, jejíž členem je i ODS, pozvala Michaela Shellenbergera, aby varoval před hrozbou nařízení Digital Services Act (DSA) pro svobodu projevu. Zatímco ODS na evropské úrovni řeší rizika DSA, v české sněmovně podporují  implementaci DSA ve formě Zákona o digitální ekonomice. Česká média si této schizofrenie nevšímají. „Kdykoli se daří pravicovým populistům, tvrdí, že platformy musejí být regulovány. Kdykoli uspějí kandidáti mainstreamu, nikdo nic neříká,“ upozorňuje Shellenberger. K situaci v Rumunsku dodává: „Máme nevládky financované americkou vládou, které zasahují do voleb, obviňují druhé a dělají totéž.“ Podle Shellenbergera nevládní organizace jednají organizovaně, jako při vojenských operacích, a jejich vedení často přichází ze zpravodajských služeb. Jeho slova o intervencích zpravodajských služeb a cenzurních zásazích v USA, Německu a Rumunsku zazněla i během debaty s europoslanci.

Řada vzdělaných lidí uvěřila účelové lži, že za absurdní regulací videoobsahu a záměru evidovat české youtubery může Vadim Petrov s Ladislavem Jaklem, dva ze třinácti členů RRTV. A protože byl Vadim předsedou naší poroty, neváhají s tím spojit i nás v SOSP, jako bychom se přes noc stali cenzory a souhlasili s absurdní regulaci podle zákona, který vznikl transpozicí směrnice EU. Petrov jen upozornil na záměr povinné registrace, čímž umožnil vznik odporu ze strany influencerů, kteří by se o návrhu jinak nedozvěděli. Jan Hrdlička z Echo24 ve svém článku vytvořil dojem, že hájíme Petrova pro jeho názory na regulaci. Omyl. Hájíme ho, přestože se naše názory na regulaci liší. Problém nespočívá v RRTV, ale v přijímání nepromyšlené legislativy z EU.  Na náš popud uspořádal VOX TV debatu Vadima Petrova s Michalem Půrem. Výsledky hlasování o přijetí směrnice ve sněmovně 13.07.2022 a v Senátu 10.08.2022.

Ministryně Langšádlová i další se při přesvědčování o potřebnosti „Stratcomu“ odkazovali na úspěšný vzor ve Velké Británii, a tak jsme zapátrali. Stratcom ve smyslu strategické komunikace odkazuje spíše na americké zdroje a kořeny českého Stratkomu tak možná vyrůstají z požadavku NATO nebo ze 77. brigády britské armády a její Rapid Response Unit, která měla bojovat s dezinformacemi v oblasti covidu a vzhledem k podezření z cenzury a sledování občanů raději skončila. Podle autora Vlastimila Veselého má pojem strategická komunikace postupně nahradit již značně nepopulární „boj s dezinformacemi”, který si lidé oprávněně spojují s cenzurou. I v unijním nařízení DSA slovo dezinformace už nenajdete, protože bylo nahrazeno rafinovanými pojmy jako “systémové riziko” nebo “narušení občanského diskursu”.

„To byla ta chvíle, kdy se měla mainstreamová a veřejnoprávní média ozývat a upozorňovat na to, že nezákonný obsah, jako je dětská pornografie, výzvy k násilí nebo třeba šíření drog, byl trestný již před přijetím DSA. Že žádnou novou legislativu nepotřebujeme, protože ji už pro tyto případy vytvořenou máme. Že nebezpečí DSA spočívá v nově zaváděných pojmech, jako jsou ‚systémová rizika‘, ‚občanský diskurz‘ nebo ‚důvěryhodný oznamovatel‘. […] Média se měla ozvat, ale neudělala to, přes hlasitý potlesk Bruselu nejspíš neslyšela varovné zvony.[…] A vymlčela i další schválené evropské nařízení ‚o svobodě médií‘ (EMFA). […]Problematická část aktu EMFA spočívá v tom, že stát a Evropská komise použije politické neziskovky, aby se vypořádaly s nepohodlnými názory a postaraly se o odříznutí nepohodlných webů od inzerce,“ píše pro Deník TO Natálie Vachatová.

Dění v ČR

Angelika Bazalová odhalila dalšího člena Foltýnova Stratkomu – Ivana Manolova, spoluzakladatele spolku NELEŽ, který spolupracoval s kontroverzní Global Disinformation Index (GDI). „GDI manipuluje inzertní trh a přes americkou vládu a politické neziskovky jako National Endowment for Democracy cílí na znemožnění financování konzervativních médií. […] Na černé listině GDI skončila média jako Daily Wire nebo NY Post.“ Tyto praktiky financované vládou USA vyvolaly pobouření a právní vyšetřování. Bývalý ministr Bartoš zadal metodiku, podle níž měly být dezinformační weby odstřiženy od státní inzerce, přičemž spolek NELEŽ nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky měly být vodítkem pro určování, který web je dezinformační. Vypadá to, že jdeme opačným směrem než USA, kdy americká sněmovna schválila zákon, který mj. zakazuje státní správě využívat nevládky jako NewsGuard nebo GDI pro rozdílný přístup k médiím.

„Stav, kdy externí moderátorka pořadu na ČT je současně placena za komunikaci od Úřadu vlády, je podle pamětníků z Kavčích hor naprosté sci-fi, o kterém nikdo nečekal, že může nastat. Díky vazbám Marie Koldinské na Otakara Foltýna se v diskusních pořadech objevuje coby ctihodný expert diskusních pořadů jeho bratr, odsouzený za mučení, vydírání a žhářství,“ píše Angelika Bazalová „Po roce 1989 se o vlivu armádních struktur na média nemluvilo. Po začátku války na Ukrajině však na obrazovkách přibylo lidí v uniformách. V roce 2022 začal v pořadu 168 hodin vystupovat plukovník Foltýn, který se později stal šéfem Vojenské policie a nyní působí jako koordinátor strategické komunikace vlády.“ Zjištění, že docentka Marie Koldinská je zaměstnankyní Stratkomu, staví Foltýnovo vystupování v ČT do znepokojivého světla. Úřad vlády tají jména pracovníků odboru.

V čele Stratkomu je místo civilistky major ve výslužbě. Opravdu mají strategickou komunikaci státu vést současní a bývalí vojáci a zástupci silových složek? Není to spíš typické pro režimy, kde vládne vojenská junta? Propagandistický odbor plk. Foltýna se navíc stává výsměchem deklarovanému spoření státu a svou nešikovnou komunikací dále zhoršuje vládní obraz mezi veřejností. „Nedávno ustavený Stratkom smazal několik příspěvků na sociálních sítích, které v rámci své činnosti publikoval.[…] Mzdové náklady za měsíc září činily 808 633 Kč, z toho 240 000 Kč připadá na vedoucí zaměstnance,“ uvádí vláda. Vedoucí zaměstnanci berou plat zhruba 80 tisíc a 14 referentů v průměru 40 tisíc korun měsíčně.

„Dodnes není jasné, odkud se seznam, podle něhož byly weby blokovány, vzal. „Prvotní pokyn dávalo Vojenské zpravodajství a na něj navazovaly dopisy Ministerstva vnitra a Ministerstva průmyslu a obchodu. Kdo přesně ty konkrétní weby vybral ale nevíme. Dá se předpokládat, že vodítkem mohly být i seznamy od NELEŽ či Konspiratori.sk.“ V souvislosti s Ivanem Manolovem stojí za zmínku Global Engagement Center (GEC). Podle Elona Muska jde o „nejhoršího vládního pachatele cenzury a mediální manipulace“, který údajně financováním soukromých organizací jako NewsGuard a GDI zastřeně provozuje cenzuru. V Kongresu právě probíhá boj o existenci GEC, které má financování pouze do 23. 12. 2024.

Stěžovatel, šéfredaktor magazínu Legalizace, byl shledán vinným ze šíření toxikomanie za publikaci článků propagujících konopí a THC. Soud mu nejprve uložil podmíněný trest, krajský soud jej zmírnil na pokutu 100 000 Kč. Ústavní soud rozsudky zrušil, protože porušily stěžovatelovo právo na svobodu projevu zaručené Listinou. Ústavní soud uvedl, že projevy související s problematikou konopí přispívají do veřejné debaty. Upozornil, že některé články, jako kritika kriminalizace growshopů a osvětové texty o účincích THC, nelze trestat, protože se týkají veřejného zájmu. Vítáme rozhodnutí Ústavního soudu a připomínáme naše prohlášení z listopadu 2021 k odsouzení pražského politika Roberta Veverky za vydávání časopisu Legalizace.

Těsně před červnovými eurovolbami odvysílala ČT diskusní pořad Superdebata ČT, kam pozvala tři zástupce volebního subjektu SPOLU, zatímco ostatní strany měly jen jednoho zástupce. „A další subjekty, kterým průzkumy dávaly šance na vstup do europarlamentu, neměly žádného zástupce. ČT vysvětlila, že šlo o diskusi pro předsedy stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, což nedává smysl, protože řada z nich v eurovolbách ani nekandidovala,“ komentuje Aleš Borovan. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) konstatovala, že ČT zvýhodnila SPOLU, a tím porušila zákon. „Každý koncesionář se nyní logicky může ptát, proč platit za médium, kde se porušuje zákon a zvýhodňuje jedna část politického spektra.“ Naplnila se tak kritika, že ČT diskriminačním výběrem hostů ovlivnila volby.

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce na ČT se věnoval svobodě slova v demokratické společnosti. Diskutovalo se o tom, co smí zaznít ve veřejném prostoru, ve škole nebo na sociálních sítích. Výběr hostů byl podle očekávání jednostranný. Hosty byli Věra Jourová a Ivan Bartoš, spojovaní s prosazováním cenzury, progresivistický ústavní soudce Jiří Přibáň, novinář Karel Hvížďala, spisovatelka Radka Denemarková a slovenská novinářka Laura Kellö Kalinská. Na obránce svobody slova prostor nezbyl. Gymnazisté z publika kladli předem připravené otázky. Pořady Václava Moravce dlouhodobě nesplňují kritéria veřejnoprávní služby.

Legislativa stále více připomíná nástroj politických agend. „V 90. letech byla jiná atmosféra, státní zastupitelství a policii by nikoho nestíhalo za názor. Války na naší planetě byly vždycky a někdo mohl mít názor třeba na válku na Blízkém východě takový nebo onaký, ale dneska se z toho dělá problém… Havel, Klaus ani Zeman nezneužívali moc k prosazování jednoho povinného narativu,“ uvedl Zdeněk Koudelka. „Vypnutí protivládních webů v únoru 2022 bylo jasné zneužití moci, prováděné vojenským zpravodajstvím. To připomíná politiku vojenských diktatur. Že se to dělo ve střední Evropě, je hrůzné. […] Tady nebyly zpochybněny konkrétní texty, že by se řeklo, že tento text vadí, tento vymažte, stáhněte z internetu. Tady vypnuli celé weby.  To připomíná cenzuru nacistů po roce 1939, kdy se neomezovaly články, ale zakazovaly celé tiskoviny.“.

Prof. JUDr. Ivo Telec ve videu vysvětluje některé aspekty v kauze regulace videoobsahu a evidence youtuberů, v níž někteří publicisté stále šíří nepravdivé informace. Udělala chybu RRTV, nebo si jen média včas nevšimla absurdní směrnice EU, kterou poslanci transponovali do českého práva? Proč ministr Baxa navrhuje změnu zákona a jaký to bude, nebo nebude mít dopad?

„Blog iDNES stáhnul z hlavní strany článek Markéty Šichtařové s odůvodněním, že odporuje kodexu blogera. ‚Bloger nesmí zveřejňovat informace nepravdivé, polopravdivé, neúplné nebo takové, jejichž pravdivost si nemohl dostatečně ověřit, zvláště pokud by mohly poškodit jiné osoby nebo skupiny osob, vyvolávat nebo eskalovat nenávistné nálady vůči jednotlivcům nebo skupinám osob či paniku,‘“ . Patrik Banga také stáhl článek Josefa Zbořila „Otakar Foltýn a „sekurokratická“ utopie: Jinotajemník jinotajné policie STRATKOM má plán!“. Nejvíce stížností na mazání nepohodlného obsahu evidujeme právě na Seznam a iDnes. Jsou to soukromá média, takže o cenzuru nejde. Ale ve hře jsou etická pravidla, nedodržování vlastního kodexu. Pokud to nebere do úvahy NFNŽ při hodnocení médií, musejí se ozývat čtenáři, veřejnost.

„Také máte pocit, že čísla, která budovatelé Dobra používají k podpoře svých tvrzení, jsou vycucaná z prstu? Čím překvapivější jsou, tím pravděpodobnější je, že jsou zfixlovaná. […] Existuje 99% vědecký konsenzus, že klimatickou změnu způsobují emise CO2 vypouštěné člověkem. […] Uzákonění stejnopohlavních manželství přinese ekonomický přínos 37 miliard. […] Studie ukazují, že firmy s více ženami ve vedení mají vyšší zisky. […] Všechny tři výroky naplňují definici dezinformace. Kde jsou fact-checkeři? Proč nevydali upozornění? A jak by reagovali na opačné výroky: ‚Existuje jen 1 % vědců, kteří spojují klimatické změny s emisemi CO2,‘ ‚Uzákonění stejnopohlavních manželství způsobí ekonomickou ztrátu 40 miliard‘ nebo ‚Firmy s více ženami ve vedení dosahují nižších zisků‘?,“ táže se Kateřina Lhotská.

„Bohužel je to podobné jako za komunistů v 70. a 80. letech. V těch letech také nebyly nějaké vyloženě oficiální blacklisty, […] ale všichni věděli, že pokud tě nezvou hrát nebo obsazovat, je to kvůli tvým názorům, které nekonvenují vládnoucímu systému,“ píše Vadim Petrov. „Je potřeba posilovat ty, kdo mají odvahu říct svůj názor, hledat pravdu, zorientovat se a nezoufat si. V Americe většina společnosti ukázala, že chce změnu, když zvolila Donalda Trumpa. To je velká naděje, že změna je možná. […] V naší společnosti je mnoho lidí volajících po otevření společnosti. Věřím, že když se to podařilo za oceánem, přichází naděje na posun i u nás. Jako jednotlivci mnoho nezmůžeme, ale ve společnosti je obrovská síla, která může věci změnit k lepšímu.“

Dění v Evropě

Kampaň vítěze 1. kola rumunských prezidentských voleb na TikToku neplatilo Rusko, ale Národně liberální strana (PNL). Daňový úřad zjistil, že platby influencerům a příprava hashtagu a partitur šly přes místní agenturu, jejíž zakladatel je poradcem prezidenta. Tajné služby původně ukazovaly na oligarchu údajně napojeného na Rusko, ale o PNL se nezmínily. Výsledkem je ostuda pro komplex zahrnující tajné služby a evropské pátrače po ruském vlivu. „Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování TikToku a jeho vazeb na Rusy. Rumunsko není ani zdaleka první případ svého druhu, […] (skandál Russiagate s obviněním Trumpa) byl první velký debakl těchto odborníků. Od té doby ruská stopa, která žádnou ruskou stopou nebyla, střídala jedna druhou,” píše Daniel Kaiser.

„To, že se nějaká zahraniční mocnost v Rumunsku ‚vměšovala‘ do voleb prostřednictvím TikToku, je zatím fabulace založená na konspiračních teoriích. A i kdyby se tak dělo, tak to samozřejmě je něco, co by normální stát měl v pohodě ustát a vůbec se tím nezabývat. Pokud platí svoboda slova, platí pro každého. […] Jakmile mu někdo něco zablokuje nebo zakáže a znemožní mu přístup k části informací, tak to prostě není svoboda. […] Tvrzení, že výsledek voleb v Rumunsku byl ovlivněn existencí 25 tisíc účtů, je naprosto absurdní. Ale ono to zatím vypadá, že těch 25 tisíc účtů byly dost pravděpodobně normální účty. […] A tedy jestli si někdo myslí, že každá politická strana nemá vlastní ‚trollí farmu‘, nekupuje si lajky a nezneužívá to, tak je blázen,“ komentuje Daniel Vávra příspěvek Pavla Šika.

Evropský parlament se opět pokusil o cenzuru nepohodlných názorů prostřednictvím zřízení zvláštního výboru pro evropský štít pro demokracii.Vhodnější název by byla „komise pro neunijní činnost“ podle vzoru nechvalně známé komise McCarthyho v USA, mezi jejíž oběti patřili např. Chaplin, Einstein, Buňuel, Oppenheimer nebo Voskovec. EU na jedné straně brání zahraničnímu vměšování, a na straně druhé se vměšuje do volebních procesů v Gruzii a Rumunsku, kde nerespektuje výsledky voleb a podporuje aktivity proti demokraticky zvoleným subjektům. Kdo z našich europoslanců cenzurní snahy podporuje? Dlouhodobě Kolář (tentokrát nepřítomen), Farský, Gregorová, Nerudová, Niedermayer a poslední dobou i Zdechovský. Tedy STAN, Top09 a Piráti. Nově KDU-ČSL.

Řediteli Free Speech Union, našeho britského partnera, Toby Youngovi, byl udělen šlechtický titul a tak zasedne ve Sněmovně lordů. Blahopřejeme! Připomínáme jeho stále aktuálnější projev na naší tiskové konferenci, kde jsme v březnu společně otevírali nominace na ceny SOSP za svobodu projevu.

Dění v USA a jinde ve světě

Cenzurní chobotnice financovaná státem ještě úplně neumírá, ale odstřižení tohoto chapadla bylo důležité, protože financovalo několik chapadel menších, na státě už nezávislých, např. Newsguard (obdoba Nelež nebo mediálního ratingu NFNŽ). „Americká vládní agentura zaměřená na sledování zahraničních dezinformací ukončila svou činnost. Ministerstvo zahraničí USA potvrdilo, že činnost Global Engagement Center (GEC) byla ukončena poté, co Kongres neprodloužil jeho financování. […] GEC mělo roční rozpočet 61 mil. USD a zaměstnávalo přibližně 120 lidí. Ministerstvo zahraničí poprvé po osmi letech nebude mít specializované oddělení pro sledování a boj proti dezinformacím vedeným zahraničními rivaly. […] GEC čelilo dlouhodobé kritice republikánských zákonodárců, kteří jej obviňovali z cenzury a sledování Američanů.”

Marc Andreessen, zakladatel Netscape, v rozhovoru kritizoval působení vlády USA v oblasti cenzury. Podle něj technologické firmy nebyly ochotnými účastníky cenzury, ale byly „donuceny“ vládou Joea Bidena pomocí výhrůžek, financování a zákulisního ovlivňování, což podle něj představuje přímé potlačování svobody projevu. Andreessen označil nevládní organizace za „cenzurní nájemné zabijáky“, protože jsou často financované vládou, a tedy fungují jako její prodloužená ruka. „Podle Andreessena jsou systémy sociálního kreditu už i realitou Západu. Upozornil na to, že na rozdíl od Číny jsou tyto systémy skryté za soukromými firmami a službami, jako je bankovnictví a pojišťovnictví. […] Regulace podporují dominanci hrstky technologických firem ovládajících internet.“

Mike Benz, ředitel Nadace pro svobodu online, v podcastu Joea Rogana kritizoval „cenzurně-průmyslový komplex“ na internetu, který dle něj slouží zahraničněpolitickému establishmentu USA. Tvrdí, že vláda, média, akademická sféra a technologické společnosti spolupracují na boji proti tzv. dezinformacím, aby zabránily demokratické většině měnit politické záměry elit. „Demokracie byla redefinována z konsenzu lidí na konsenzus institucí, tedy neziskovek, Pentagonu, ministerstva zahraničí, médií a akademické sféry. Což vyústilo v absurdní označení voleb za nebezpečné pro demokracii, protože dovolují populistům zvrátit konsenzus institucí.“ Benz popisuje změnu ospravedlnění cenzury z boje proti komunismu na boj proti populismu a obviňuje organizace jako National Endowment for Democracy z napomáhání zahraničním vládám přijímat cenzorské zákony.

Plán DOGE (Department of Government Efficiency), komise pro omezení nekontrolovatelných státních institucí, přezdívaných „deep state“ (skrytá moc) zahrnuje: „Zřízení Komise pro pravdu a usmíření, která odtajní veškeré dokumenty, jež se vztahují k cenzuře a špehování amerických občanů. Přebudování zpravodajských služeb tak, aby již nikdy nemohly cílit na konzervativní občany, křesťany nebo na politickou opozici. Ustavení nezávislého kontrolního mechanismu s cílem zabránit, aby zpravodajské agentury špehovaly vlastní občany.“ DOGE plánuje revidovat financování neziskovek, které za státní peníze byly pověřeny cenzurou. Americké zpravodajské služby byly léta zneužívány proti vlastním občanům. Je pravděpodobné, že to dělaly i evropské služby, které vůči nim fungovaly a fungují prakticky jako jejich podřízené složky.

Připomeňme si principy, které vysvětlujeme od našeho vzniku. „Může soukromá firma jako FB mazat libovolně příspěvky? Podle anglosaské praxe existuje rozdíl mezi vydavatelem, zprostředkovatelem a firmami, které mají charakter tzv.  ‚veřejného přepravce‘. […] Sociální sítě pouze zpřístupňují obsah třetích stran. Zákon to zohlednil tak, že paragraf 230, který je v USA nechvalně proslulý, zbavil sociální sítě odpovědnosti za to, co zveřejní, s výjimkou kriminálního obsahu. ‚Poskytovatel nebo uživatel počítačové služby nesmí být považován za vydavatele.‘ […] V aktuálním právním pojetí patří do kategorie veřejný přepravce telekomunikační, doručovací nebo přepravní firmy. Nemají žádnou odpovědnost za to, co přepravují nebo šíří. Telefonní společnost není odpovědná za to, co někdo říká do telefonu. Ale bez ohledu na to, že jsou soukromé, nesmí diskriminovat.“