Na našich kanálech sociálních sítí prakticky každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. A jednou za měsíc na webu publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za předchozí měsíc. Dnes páté pokračování s výběrem za říjen.

U nás v SOSP

Naše několikaměsíční snaha dosáhnout projednání Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích v některém z výborů Poslanecké sněmovny (PSP) byla korunována úspěchem. Děkujeme všem, kteří jste ji podepsali nebo ji šířili a propagovali. První krok se podařil – na půdě sněmovny Parlamentu ČR se bude 6.12. od 14h konat veřejné slyšení k problematice omezování svobody projevu na digitálních platformách za účasti poslanců, zástupců Úřadu vlády a dotčených ministerstev. Registrujte se včas!

Mnohokrát jsme už varovali před unijní legislativou Digital Services Act (DSA). kterou zatím podporuje i česká vláda. Přeložili jsme pro vás, jak se na DSA dívají někteří američtí publicisté. “Zatímco v prvním případě se může, ale nemusí, jednat o tajnou dohodu, v druhém případě jde zjevně o něco mnohem víc než o pouhou tajnou dohodu. Jde o výslovnou politiku a právo EU, které přímo podřizuje digitální platformy cenzurní agendě Komise a vyžaduje od nich, aby ji pod hrozbou zničujících pokut prováděly. Všimněte si, že DSA dává Komisi „výlučné“ a v podstatě diktátorské pravomoci určovat, zda se dodržují předpisy, a uplatňovat sankce. Pro digitální platformy je Komise soudcem, porotou i katem.”

Nikomu by neměla uniknout reakce evropského komisaře Bretona na vlastnické převzetí Twitteru Elonem Muskem, propuštění několika vedoucích pracovníků a na jeho záměr uvolnit cenzurní politiku firmy. Tvít komisaře Bretona, který stojí za nejnovějšími regulacemi digitálních platforem v EU, říká jasně: „V Evropě bude pták létat podle našich evropských pravidel“. Smysl výhrůžky komisaře je jasný. Pokud byste dali Američanům původní svobodu slova, my tady v EU cenzuru nadále chceme. Je to jasná odpověď všem, kteří nám argumentují, že platformy jsou soukromé korporace a mohou si dělat, co chtějí. Ne, nemohou. Pragmaticky se podřizují politickému tlaku a drastickým pokutám na úrovni 6 % z obratu. Tak to vyžaduje nově schválený DSA. Budeme o něm diskutovat ve sněmovně na veřejném slyšení 6. 12., tak přijďte.

V souvislosti se zveřejněním pracovního návrhu zákona, který má umožnit blokovat „dezinformační“ obsah na internetu, jsme získali reakce tří významných představitelů ODS. Všichni potvrdili, že tento návrh zákona z dílny Rakušanova Ministerstva vnitra nemá strana k dispozici, nijak se na něm nepodílí a nepovažuje tuto aktivitu za vítanou. V každém případě je s podivem, že se ty strany pětikoalice, které nepovažují vznik této legislativy vážně ohrožující svobodu projevu za dobrý nápad (možná i KDU-ČSL), proti tomu jasně veřejně nevymezí. Oprávněná kritika ze strany odborné veřejnosti a lidskoprávních organizací tak dopadne i na ně.

Chceme se s vámi podělit o zkušenosti s poptávkami na reprezentativní průzkum názorů českých občanů na svobodu projevu, míru (auto)cenzury ve společnosti apod. Máme na to vyhrazené nemalé peníze a proto jsme začali s agenturami, které mají v mainstreamových médiích největší renomé. Poprvé jsme poptali agentury sdružené v profesním sdružení SIMAR asi před rokem, úvodem září jsme je oslovili podruhé a poptávka už neměla časové určení. Zajímalo nás, kdy by jim na to vycházely volné kapacity. Ukazuje se však, že kapacity na takový průzkum nemají vůbec nebo že zadání je mimo profil jejich služeb. Proto se obracíme na vás, zda nemáte tip na důvěryhodné agentury, které bychom měli oslovit. Děkujeme za každý konkrétní kontakt.

Tři díly rozhovoru Martiny Kociánové se spoluzakladatelem SOSP, Vlastimilem Veselým, pro Radio Universum. „Svoboda projevu je přece možnost oponovat, např. v rámci vědy, vědeckého výzkumu, mít možnost se kriticky postavit k nějaké teorii, strhat ji a zkusit jinou. Bez toho není pokroku a naše civilizace ztratí konkurenceschopnost… Někteří vyhrožují vyhazovy pod tlakem médií, politických neziskovek nebo nadřízených, aniž by sami byli pravověrnými příznivci umlčování. A je třeba jim ukázat, že pak tedy budou čelit i tlaku z druhé strany, že je docela dost známých a vlivných lidí, kteří preferují svobodu slova a rovnost před zákonem… Když budou policisté trávit čas surfováním na Facebooku, a hledat, kdo napsal něco nepatřičného, když budou honit čarodějnice, které šíří údajné dezinformace, tak nebudou mít čas řešit bezpečnost na našich ulicích a vyšetřovat opravdu reálné zločiny.“

Náš pravicově konzervativní předseda vlády se právě vyjádřil k tématu svobody slova a jeho myšlenkové pochody začínají překonávat slavný projev Miloše Jakeše a další soudruhy, kteří dokázali v jedné větě popřít vše, co v ní vzývali, a zcela obracet význam slov. V jednom souvětí dokázal vyslovit tyto dvě teze, které se vzájemně vyvracejí: „My musíme chránit za každou cenu… svobodu slova, projevu, všechny atributy, které ke svobodné společnosti patří… na druhé straně lidé mají PRÁVO na to, aby informace byly KORIGOVÁNY.“ Petr Fiala se domnívá, že to, aby nám někdo (on) cenzuroval informace, není zakázané naší ústavou (je), ale naopak, je to NAŠE PRÁVO! Nelze bojovat proti totalitě totalitními prostředky. Nelze bojovat s putinovskou propagandou putinovskou cenzurou.

Ve vztahu ke svým zákazníkům, daleko slabším než ony samy, hrají zároveň roli prokurátora, soudce, zákonodárce (protože svoje obchodní podmínky mění jednostranně samy), exekutora zabavujícího peníze i kata, který ukončuje existenci provinilých účtů. Na neutrální arbitráž můžete zapomenout… Soukromá cenzura může být snadno iniciována státem. Stačí, aby někdo z ministerstva (pravdy? lásky?) zavolal do firmy, jako je PayPal, a zdvořile je požádal, aby si došlápli na ty či ony „nepřátele státu… I kdyby se ale stát držel stranou celé záležitosti – což nebude –, pořád je tu ještě otázka oligopolu a velké tržní síly. Člověk jistě může žít bez PayPalu, stejně jako bez elektřiny nebo střechy nad hlavou. Ale civilizace se přece nemůže spokojit s holým přežitím. Jejím smyslem je svoje občany chránit před zvůlí nepřátel a umožnit jim důstojný život. A někteří ti nepřátelé nepřicházejí zvenčí, ale zevnitř.

Stanislav Bernard, člen poradního sboru SOSP a náš významný podporovatel: “Evropa proto rychle ztrácí konkurenceschopnost. Naprosté minority lidí pracují na tom, aby ovládly celou společnost. Cenzuru z vládních míst už máme i u nás. Ministr vnitra Rakušan vymýšlí cenzurní zákony. Proč přihlíží premiér Fiala?… A každý, kdo to veřejně pojmenuje, je okamžitě označen za nepřítele, či dokonce rusofila, který pomáhá „druhé straně“. Zařadí si vás do škatulky a hodí vás na druhou stranu jen proto, že máte na něco jiný názor. Je v tom absence pokory, slušnosti a úcty k druhému pohledu. To je chování nemocných lidí. A ke všemu pracuje jako vrchní evropský cenzor v Bruselu česká eurokomisařka Věra Jourová.”

Dění v ČR

Na Ministerstvu vnitra vznikl Krizový informační tým (KRIT), který varuje před radikalizací části pracovníků veřejného sektoru. Tady jsou 3 doporučení KRIT. 1. Anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě. Včasná identifikace osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu. 2. Vytvořit a zlepšit interní komunikační kanály, které umožní obousměrnou komunikaci po vertikální ose. 3. Aktivně a empaticky sbírat kritické podněty a důsledně se vyhýbat bagatelizujícím reakcím. Monitorovat anonymizovaně, ale osoby včas identifikovat. Také na vás dýchl duch normalizačních dob?

Jako by měl tým generála Pavla rychlou linku nebo zadní vrátka na cenzory do FB. A tentokrát to bude obtížné balit do výmluv na boj s “proruskými dezinformátory”, protože autorem smazaného obsahu je historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Facebook zablokoval příspěvek historika Petra Blažka, ve kterém se vyjadřoval k novým informacím o minulosti Petra Pavla, generála ve výslužbě a kandidáta na prezidenta. „V příspěvku nebylo jediné vulgární slovo, byly tam pouze citáty, odkaz na článek a moje hodnocení jejich věrohodnosti podle archivních pramenů.“ Po medializaci celé kauzy byl obsah navrácen. To je jistě dobře, ale je nepřijatelné, aby se cenzurní zásahy braly zpět jen pro vyvolené a po intervenci vlivných někde v zákulisí. Tento proces musí být transparentní a dostupný každému, kdo byl cenzurou postižen. Právě o to se dlouhodobě snažíme.

Pravicoví politici Jan Zahradil, Luboš Zálom nebo Matěj Gregor, lékař Lukáš Pollert, úspěšný youtuber Tomáš Lukavec, šéfredaktor Marek Stoniš, režisér Jan Tománek, Konzervativci, Hnutí pro život – to je jen pár příkladů Twitter profilů, který si dovoluje Pirát vystupující pod jménem Jiří Větvička (podle našich čtenářů prý skutečným jménem Michal Limberk) uvádět ve svém seznamu jako proruské dezinformátory. “Veřejná debata se dále – až na čestné výjimky – vulgarizuje a dala by se smrsknout do jednoduchého dialogu: Nesouhlasíš s námi? Souhlasíš s Putinem! Ne, nepodporuji Putina, ale pouze si dovoluji nesouhlasit s vámi. Má se smysl těmto urážkám bránit a vysvětlovat, že se nezakládají na jakémkoliv reálném základě?”

Opakovaně jsme citovali z přednášky Jacoba Mchangamy, dánského právníka a lidskoprávního advokáta, který v Praze křtil překlad své knihy Svoboda projevu: Od Sokrata po sociální sítě vydaný Institutem H21. Jaký podíl z cenzurovaných příspěvků na sociálních sítích skutečně porušuje zákon demokratické evropské země? Podle analýzy dánského týmu to není v jejich zemi ani půl procenta. To odpovídá i našemu sběru cenzurních zásahů, které nám poškození uživatelé posílají. Jinými slovy FB maže 200x více uživatelského obsahu, než by musel podle platných zákonů.

“V dnešní době lze bohužel zaznamenat snahy označit za dezinformaci vše, co nekonvenuje s mainstreamovým názorem. Za dezinformace se také považují i dezinterpretace nebo prosté lži a výmysly… Proti dezinformacím fakticky účinná obrana neexistuje, zejména u těch profesionálně vytvořených. Často jsou snahy o jejich identifikaci ve skutečnosti snahou o cenzuru. Základní metodou proti dezinformacím je kritické myšlení, resp. používání zdravého selského rozumu, kontrola původu informace nebo třeba porovnání informace s naší zkušeností…Snahy o vytvoření speciálních zákonů a institucí na rozpoznání a omezování dezinformací jsou jen důsledkem nedůvěryhodnosti politiků a institucí a nedostatku vymáhání práva.”

Dění v Evropě

“Turecký parlament schválil zákon, který umožní trestat novináře nebo uživatele sociálních sítí až tříletým odnětím svobody za šíření dezinformací. S novým zákonem mohou být nyní pronásledováni všichni kritici vlády – “opozice, nevládní organizace, sdružení právníků, novináři i běžní občané”. Nejvíce je kritizován článek 29, který stanoví tresty odnětí svobody v rozmezí 1-3 let za “šíření nepravdivých nebo zavádějících informací o vnitřní a vnější bezpečnosti země”, jakož i za zprávy, “které by mohly poškodit veřejné zdraví, narušit veřejný pořádek a šířit strach nebo paniku mezi obyvatelstvem.” Jako by se Rakušanovo ministerstvo inspirovala u diktátora Erdogana.

Slovenská veřejnoprávní televize i rozhlas již nebudou zvát k tématu války na Ukrajině nikoho, kdo se nevyjadřuje v souladu s názory vlády. Na blacklistu bude např. český bezpečnostní expert Andor Šándor a cenzurován bude i názor, že rakety sestřelené protivzdušnou obranou mohou mít za následek civilní oběti. Pravděpodobně jde o jedno z nejpřísnějších cenzurních opatření v Evropě k tomuto tématu.

“44 % Němců považuje svobodu slova za ohroženou, což je nejvyšší hodnota od roku 1953. Z možných důvodů pro pokles důvěry zmiňují Precht a Welzer na prvním místě podezřelou homogenizaci názorů a stanovisek v otázkách, v nichž občané zastávají – aspoň podle průzkumů – pestré názory.” I my v SOSP bychom rádi nechali změřit, jaký podíl dospělé populace u nás považuje svobodu projevu za ohroženou a do jaké míry lidé věří médiím. Doporučujeme knihu zmíněných autorů “Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový.”

Málokdo ví, že první tresty za tzv. “projevy nenávisti” pocházejí z doby Sovětského svazu. Mezitím se vágně definovaná nenávist dostala do legislativ západních států a je zneužívaná k cenzuře nebo dokonce i ke kriminalizaci nejčastěji v souvislosti s tématy islámu, migrace, LGBT, genderové ideologie apod. Zdá se, že policie nyní bude čelit politickému tlaku ministra Rakušana na to, aby ji aplikovala na verbální projevy týkající se Ukrajiny. Přitom podobné a ostřejší vyjádření namířené vůči konkrétním osobám nebo jiným národnostem či zemím zůstávají nepovšimnuty.

Dění v USA a jinde ve světě

Na webu Intercept vyšla alarmující reportáž obsahující řadu znepokojivých dokumentů o vyvíjející se cenzuře sociálních sítí, na níž provozovatelé spolupracují se státními orgány. O nebezpečném potenciálu vyplývajícím z toho, že orgány ustavené v uplynulém dvacetiletí pro informační boj s islámským terorismem se nyní přeorientovávají na „domácí terorismus“. Jsou tam i dokumenty o tom, že vláda spolu se sociálními sítěmi má snahu „formovat“ diskusi o významných politických událostech, a to i v předstihu. Jde o nehorázné ohrožení svobody. Podrobněji referuje Pavel Šik. 

PayPal zavádí nová pravidla, která mu dávají více cenzurních pravomocí a možnost zbavit příjmů ty, kteří nedodržují jeho pravidla vyjadřování. Od listopadu přidá do svých zásad omezení, která přesahují rámec nezákonných činností a podvodů a zasahují do svobody projevu. Některá pak byla pod tlakem uživatelů a médií zmírněna.

Google se ocitá pod palbou obvinění, že jeho algoritmy zaujatě podhodnocují konzervativní obsah. Republikánský národní výbor podal žalobu za údajné směrování e-mailů z předvolebních kampaní do spamu. “Republikáni již dlouho obviňují technologické giganty ze zaujatosti vůči konzervativním názorům a z potlačování svobody slova… Republikáni na začátku tohoto roku představili návrh zákona, který by vyžadoval, aby technologické platformy sdílely informace o tom, jak fungují jejich techniky filtrování, a aby bylo nezákonné zařazovat e-maily z volební kampaně do spamu, pokud o to uživatelé nepožádají.”

Salman Rushdie má následkem útoku vážně poškozenou ruku a oslepl na jedno oko. Připomeňme si slova libyjského zástupce z Organizace islámské spolupráce na Valném shromáždění OSN v roce 1989, kdy byla vydána fatva odsuzující Rushdieho k smrti. Ještě více by nás mělo zamrazit, když si uvědomíme, že se mezitím podařilo těmto lidem dostat slova o subjektivně vnímaných pocitech a nenávisti do zákonů demokratických zemí včetně ČR a významně tak na Západě omezit svobodu projevu. “Někteří lidé se v souvislosti s vydáním Satanských veršů odvolávali na právo na svobodu myšlení a projevu, ale nebrali v úvahu pocity milionů muslimů. Svoboda názoru a projevu nebyla absolutní svobodou existující ve vakuu… Článek 20 odst. 2 [Mezinárodního paktu o občanských a politických právech] uváděl, že “jakákoli propagace národnostní, rasové nebo náboženské nenávisti, která představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí, je zákonem zakázána.”

“Advokáti dvou lékařů podali federální žalobu na Lékařskou radu státu Kalifornie a generálního prokurátora kvůli novému zákonu, jehož cílem je postihovat lékaře za šíření „dezinformací“ nebo „zavádějících informací“ týkajících se onemocnění covid-19… Ústava umožňuje americkému lidu určit, co je podle něj pravda, pouze na svobodném a otevřeném trhu myšlenek mohou lidé vidět a pochopit své možnosti. Když přijde vláda a řekne: ,Budeme mít jednu oficiální pravdu‘ nebo ,Budeme ordinovat jeden vědecký konsenzus‘, je to v zásadním rozporu s 200 lety americké historie. Určitě je na tom něco velmi orwellovského.“

Dr. Peter McCullough je známý americký kardiolog a epidemiolog, který má na svém účtu přes 1000 recenzovaných článků. Jako jeden z prvních začal v USA léčit covid v rámci přednemocniční péče. Twitter mu zrušil profil s více než 500 tisíci followery. Se srovnatelným počtem followerů zrušil Twitter dříve profil i dalšímu úspěšnému vědci, Dr. Robertu Malonemu. průkopníku mRNA vakcín. Oba kritizovali plošné očkování proti C19.