Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za leden.

Co jsme dělali my v SOSP

V polovině ledna se Vlastimil Veselý za SOSP zúčastnil debaty v redakci Echo24 na téma chystané legislativy proti dezinformacím a záměru vlády dotovat média a politické neziskovky s tehdy ještě vládním zmocněncem Michalem Klímou (Úřad vlády), Adamem Růžičkou (Institut H21) a Bobem Kartousem (Čeští elfové). Akci moderoval domácí Ondřej Šmigol. „My neříkáme, jak má vypadat definice dezinformace,” řekl na úvod Michal Klíma, a přesto na základě tohoto nedefinovaného pojmu chce vláda navrhovat represivní legislativu, která by kriminalizovala občany a omezovala svobodu slova. Podle jakého klíče chtěl Úřad vlády dotovat neziskovky a média a proč by takovou dotaci nemohl dostat SOSP, kdyby se o ni chtěli ucházet, si můžete přečíst zde.

Daniel Vávra debatoval s Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) k tématu cenzury a dezinformací na CNN Prima NEWS, kterou moderoval Michal Pur. Konkrétních příkladů společensky nebezpečných dezinformací, kvůli nimž by mělo smysl omezit svobodu slova a každý rok platit v době krize 150 mil. Kč vládě loajálním médiím a politickým neziskovkám, jsme se nedočkali.

Leden byl ve znamení prezidentských voleb, obeslali jsme proto všechny prezidentské kandidáty s otázkami Co pro vás znamená svoboda projevu a kde jsou podle vás její hranice, pokud nějaké má? Jak se díváte na současný trend umlčování odlišných názorů a diskriminace, někdy i kriminalizace, jejich nositelů pod záminkou „boje proti dezinformacím“? Chcete tomu nějak bránit? Petr Pavel nám ani po opakovaných urgencích neodpověděl, odpovědi od Andreje Babiše, Jaroslava Bašty, Karla Diviše, Petra Fischera, Karla Janečka či Tomáše Zimy naleznete na našich stránkách.

Koncem roku jsme oslovili signatáře Charty 77 – osobnosti, které se nebály perzekuce státní mocí ani za doby StB. Vznikl tak projekt Svoboda očima chartistů, v rámci něhož jsme vyzpovídali 10 osobností. Jak na dotazy týkající se svobody projevu, snahy o umlčování nepohodlných názorů pod záminkou „boje proti dezinformacím“ a problematice nepravdivých informací odpovídali Zbyněk Petráček, Alexandr Vondra, Jan Macháček, Václav Vlk, John Bok, Lenka Procházková, Jefim Fištejn, Jaroslav Bašta, Jan Schneider nebo Otto Černý?

Dění v ČR

Akt o digitálních službách (DSA) je bezpochyby nejzásadnější regulací, která se dotkne digitálních platforem. Zajímavý rozhovor s Martinem Husovcem z London School of Economics and Political Science přinesla e15. Podle něho DSA přinese uživatelům možnost se proti neoprávněnému smazání příspěvku odvolat: „Na hybridní hrozby nebo nenávistné projevy v češtině nebude dávat českým výzkumníkům peníze německá grantová agentura, ale zájem by měl mít český stát,“ která vyznívá jako apel na to, aby stát outsourcoval cenzuru na placené provládní neziskovky. Znepokojivé je i následující prohlášení „Důvěryhodní oznamovatelé mají být institucionalizovaní hráči, kteří mají poskytovat kvalitní přístup k nahlašování, a jejich hlášení má mít tím pádem prioritu. Je to motivace různých držitelů práv, aby jimi pověřené firmy na podchycování nelegálního obsahu dělaly svou práci důkladněji. Stejně tak neziskovky, které případně nahlašují nenávistné projevy…“

Na českém ministerstvu vnitra několik měsíců vznikal v koordinaci s Úřadem vlády „Akční plán pro boj s dezinformacemi“. Měl se zavést nový trestný čin, úmyslné šíření dezinformací, měla se dotovat nezávislá média, která se na potíraní dezinformací budou podílet, vláda si chtěla za tím účelem platit neziskové organizace. Stát také zvažuje vytvoření zákonného nástroje pro vypínání serverů, které budou označeny jako hrozba pro národní bezpečnost. S akčním plánem se již pravděpodobně nepočítá, některé hrozby však nadále přetrvávají.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo výsledky práce Krizového informačního týmu (KRIT). Materiály, které měly sloužit ministerstvu, vládě a jednotlivým resortům ke zlepšení komunikace s veřejností, ale obsahují i postupy, které mohou evokovat předlistopadovou éru. KRIT například doporučuje „anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě“ a „včasnou identifikaci osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu“. V doporučení dokumentu „Válka & energetická krize“ ze  září 2022 toto téma týmem KRIT označeno za silnou komunikační hrozbu. dezinformace údajně pronikly i do „seriózních/důvěryhodných médií/kanálů“ nebo toto téma aktivně zneužívají „příslušníci radikálně-populistické části politického spektra.“ „Je třeba intenzivně komunikovat: odhalovat manipulativní techniky nepřítele a debunkovat, provést tzv. naming and shaming (pojmenovat a zostudit),“ uvádí se v doporučení, o němž informuje echo.24.

Ministr vnitra V. Rakušan při pokusu o vysvětlení pojmu dezinformace uvedl dva příklady, které se dají označit jako lživé. Dlouhodobě proto varujeme před schválením návrhu zákona o „dezinformacích“. Do tohoto vágního pojmu nevnesl světlo ani tehdejší zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma. Pojem „dezinformace“ tak stále čeká na svou jasnou definici.

K 27. lednu 2023 policie stíhala 88 lidí za schvalování ruské invaze na Ukrajinu a 54 lidí si vyslechlo obvinění, informuje iRozhlas. Nesmí se vyjadřovat souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu, akceptovat je či podporovat nebo v této souvislosti vyjadřovat podporu nebo vychvalovat čelné představitele Ruské federace. V opačném případě hrozí trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku. V případě prokázání viny hrozí takovým lidem trest vězení. A to v prvním případě až na rok, ve druhém pak na šest měsíců až tři roky.

Bylo zveřejněno vyjádření k usnesení Městského soudu v Praze o žalobě proti Ministerstvu obrany ve věci blokace dezinformačních webů, kterou podal Institut H21 s Otevřenou společností za únorové zablokování některých webů. K věci doporučujeme video rozhovor Michala Klímy, tehdejšího vládního zmocněnce pro dezinformace, a Adama Růžičky, ředitele Institutu H21.

Michal Klíma, politolog z Metropolitní univerzity Praha, vydal článek „Doba covidová, utopie a dezinfománie“ v Lidových novinách. Jak doba covidová ovlivnila demokracii? Píše o nastupující nové ideologii dobra a přirovnává ji ke komunismu. „Ano, obě ideologie operují vědou. Vyhlašují boj domácímu a vnějšímu nepříteli. Požadují absolutní podřízení jedince obecnému blahu. Chtějí vytvořit nového člověka – uvědomělého a hygienického. Přitom ale stát bobtná ve své represivní a dozorčí funkci, posiluje policii, armádu, zpravodajské služby. Prostor pro svobodu se zužuje,“ poznamenává.

Novou mluvčí Hradu se stala Markéta Řeháková, bývalá bezpečnostní analytička Semantic Visions, firmy Františka Vrabela, jednoho z nejvýznamnějších strůjců dezinfománie v ČR.

Dění v Evropě

Evropská komisařka Věra Jourová přišla s návrhem nařízení EU, které má zásadně regulovat média v členských zemích, přičemž se zvláštním zaměřením proti zemím, jako je Maďarsko a Polsko. Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků omezuje vlastníky médií a vytváří mediální regulační orgán na evropské úrovni s velkými pravomocemi. Proti tomu protestují Maďarsko, Polsko, Německo a Rakousko, podle nichž Brusel porušuje subsidiaritu. Podle německých vydavatelů jde o faktické zrušení redakční suverenity vydavatelů, což znamená zničení svobody tisku.

Toby Young, zakladatel a ředitel britské The Free Speech Union (FSU, česky Unie pro svobodu projevu), poskytl rozhovor o obratu elit proti naší svobodě. Rozebírá v něm nové formy cenzury a chystané zákony o online bezpečnosti, které výrazně omezí, co se smí a nesmí říkat na sociálních sítích. Prozradil, že se boj proti nepohodlným názorům přesunul na další úroveň, to když Paypal a jiné platební platformy začaly rušit účty osobám na základě jejich názorů. Článek stojí za přečtení, přináší více světla do odtajněných složek Twitter Files, o kterých naše média vesměs mlčí. Když vidíme, jak zásadně Twitter zasahoval do voleb v USA, musíme si nutně položit otázku, zda stejně, tedy na objednávku vládních činitelů, nemohl postupovat i v jiných zemích.

Naši britští partneři z Free Speech Union informují o mecenáši, který se jako největší sponzor Durham University rozhodl na protest proti woke aktivismu na této škole sponzoring zastavit a dar 400 tisíc liber věnovat místo toho FSU, aby mohla na škole bránit omezování svobody projevu a snahám o cancel culture vůči studentům a vyučujícím.

Dění v USA a jinde ve světě

Investigativní novinář Matt Taibbi i v lednu odhaloval detaily kauzy Twitter Files. Tentokrát zveřejnil informace o tom, jak se Twitter dostal pod vliv amerických zpravodajských služeb. Twitter v roce 2017 informoval Senát o 22 zřejmě ruských účtů s dalšími 179 s vazbou na ně. Demokratickému senátorovi Marku Warnerovi, dlouholetému členovi výboru pro zpravodajské služby, to nestačilo. Twitter manuálně a zcela přezkoumal 2 500 účtů, z nichž jako podezřelé shledal 32 z nich. Pouze 17 z nich bylo spojeno s Ruskem, přičemž pouze 2 z nich měly významné výdaje, z nichž jeden je Russia Today, zbývající výdaje byly pod 10 tisíci dolary. Twitter neustál tlak médií a dohodl se na tom, že bude vyřazovat veškerý obsah, který mu zpravodajská komunita uloží k odstranění.

Z USA přišel i další střípek v kauze Twitter Files – zveřejněné interní komunikace zaměstnanců Twitteru. Z té vyplynulo, že ani hashtagy, které se na Twitteru virálně šířily a o nichž demokratičtí zákonodárci a jim nakloněné velké mediální domy tvrdili, že jsou šířeny ruskými boty a trolly, aby zvětšovaly rozdělenost národa, nepocházely od „ruských botů“, nýbrž převážně od Američanů a šířily se přirozeně. Twitter to věděl, ale tvrzení záměrně nezpochybňoval.

Google spustil novou iniciativu nazvanou „Informační intervence“. Jde o plán obalený v myšlence ochrany před dezinformacemi a škodlivými výrazy – a způsob, jak toho dosáhnout, jak kontrolovat ještě více, co můžeme vidět a říkat online.

Koalice otevřených kritiků a skeptiků mainstreamového narativu o C19 podala antimonopolní žalobu na některé z největších světových zpravodajských organizací a obvinila je ze spolupráce na potlačení nesouhlasných názorů. Žaloba je namířena proti Washington Post, BBC, Associated Press a Reuters, jež jsou všechny členy „Trusted News Initiative (TNI)“, iniciativy, která se definuje jako „průmyslové partnerství“ vytvořené v roce 2020 mezi zavedenými mediálními giganty a velkými technologickými společnostmi. V žalobě se tvrdí, že členové TNI spolupracují na cenzuře toho, co sami odsoudili jako „dezinformace“. Jde například o zprávy o tom, že nový koronavirus může pocházet z laboratoře ve Wu-chanu, že vakcíny proti covidu-19 nezabraňují infekci a že očkované osoby mohou stále přenášet covid na ostatní.

Podle článku v The Washington Post Facebook nově vyřadil ze seznamu nebezpečných osob a organizací ukrajinskou krajně pravicovou vojenskou skupinu pluk Azov. Tato změna umožní členům pluku zakládat účty na Facebooku a Instagramu a zveřejňovat obsah bez obav, že bude odstraněn, pokud nebude porušovat pravidla společnosti týkající se obsahu. Tento krok také umožní ostatním uživatelům výslovně chválit a podporovat činnost skupiny. Nejvíce pozoruhodná na této zprávě je samotná existence „seznamu nebezpečných osob a organizací“, který je neveřejný.

Do pozornosti amerických médií se nechvalně dostala Česká republika, když se Věra Jourová v Davosu v debatě Světového ekonomického fóra (WEF) nechala slyšet, že v USA budou také brzy – po vzoru EU – kriminalizovat verbální projevy nenávisti, tzv. hate speech. Oponenti ji pohotově odpověděli slovy „Ne, dokud bude platit první dodatek ústavy“.