Již delší dobu se na nás obracejí dříve narození čtenáři se vzpomínkami na dobu totality, kdy komunistická vláda bojovala proti ideodiverzním centrálám, štvavým vysílačkám a neustále hledala vnitřního nepřítele. V souvislosti s přípravou cenzurní legislativy ministrem Rakušanem jsme oslovili signatáře Charty 77 – osobnosti, které se nebály perzekuce státní mocí ani za doby StB – a položili jim tři stejné otázky. Pokračujeme 10. dílem s publicistou Otto Černým.

Vlastimil Veselý

Co pro vás znamená svoboda projevu a kde jsou podle vás její hranice, pokud nějaké má?

Svoboda projevů znamená, že mohu volně vyjádřit svůj názor na jakékoliv dané společenské téma, aniž bych byl za tento projev postižitelný. Rámec určuje zákon v případě vzniklé újmy třetí osobě. Svoboda projevu je nedílná součást demokratické společnosti.

Jak se díváte na současné snahy umlčovat odlišné názory a diskriminovat, případně kriminalizovat, jejich nositele pod záminkou „boje proti dezinformacím“? Lze chystaná opatření české vlády srovnávat s dobou normalizace nebo je to za vlasy přitažené podobenství?

Pro mě osobně je nepřijatelné, aby mi někdo určoval, které moje názory na danou věc nebo tématiku jsou vhodné k šíření na veřejnosti a které nikoliv. Aby je někdo klasifikoval jako dezinformace, eufemismus pro lež, jen z pohledu vládnoucího establishmentu, který momentálně razí jiný názor. V minulosti existoval Úřad pro tisk a informace, který měl právě tu úlohu ohlídat, aby se v médiích či jinak neobjevovaly informace nepříjemné pro vládnoucí ideologii. Jakýkoliv úřad, který dnešní establishment má v úmyslu zřídit a který má tok informací korigovat, není tedy nic jiného než obdoba špatně skrývané cenzury v minulém režimu.

Má stát bránit šíření nepravdivých informací jinak než pravdivým informováním občanů? Kdo má určovat, co je pravdivá a nepravdivá informace?

Občan má mít přístup ke všem informačním tokům doma nebo ze zahraničí, aby si utvořil svůj vlastní názor na určitou problematiku. Není úlohou státu, aby za normální situace informace nějak upravoval, případně potlačoval nebo naopak preferoval jiné. Je výhradní právo každého občana si svůj názor svobodně tvořit.