Před necelým měsícem jsme se obrátili na zástupce deseti politických stran a hnutí, které měly podle průzkumů největší šanci uspět v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, s pěti otázkami. Všem jsme nechali více než tři týdny na to, aby nám zaslali svoje odpovědi s tím, že je v plném znění zveřejníme. První díl, druhý díl.

Pro připomenutí si můžete přečíst odpovědi jednotlivých stran na naše otázky před posledními parlamentními volbami a porovnat si je s realitou.

Otázka č.3: Jsou dezinformace v EU významným problémem? Budete usilovat o nějakou legislativní úpravu, příp. jakou?

Třetí otázka se týká tématu, které je nejčastěji spojeno s cenzurou a omezováním svobody slova – s „bojem proti dezinformacím“. Odpovědi ukazují v plné nahotě rozdíl v chápání problému mezi jednotlivými kandidujícími subjekty. Publikujeme je v pořadí, v jakém jsme je obdrželi, a každé otázce věnujeme postupně jeden díl.

SPD – Trikolora

Problém je neuchopitelnost pojmu a spornost ohledně toho, co je dezinformace. Obáváme se, že institut „důvěryhodných oznamovatelů“ bude prodlouženou rukou nové levice a nástrojem politického boje. Názor nebo argument nemá být předmětem výkladu. Chtěli bychom proto z nařízení o digitálních službách institut „důvěryhodných oznamovatelů“ vypustit.

Garanti: Petr Mach (SPD, lídr kandidátky), Zuzana Majerová (předsedkyně Trikolory, kandidátka č.3)

ANO

V dnešním digitálním světě je možnost šířit dezinformace snazší než kdy jindy. S rozvojem umělé inteligence a vytvářením takzvaných deepfakes je tento problém ještě hlubší, jelikož je stále obtížnější samotné dezinformace rozpoznat.

EU tak vytvořila Centra EU pro boj proti dezinformacím, která fungují ve všech členských státech EU. ČR, Slovensko a Polsko spadají pod Středoevropskou observatoř digitálních médií, která sídlí v ČR a je vedena Univerzitou Karlovou. Cílem těchto center je mimo jiné zvyšovat mediální gramotnost ve společnosti, což považuji za jeden z nejúčinnějších nástrojů v boji proti dezinformacím.

Zároveň EU iniciovala vznik evropského Kodexu zásad boje proti dezinformacím. Jedná se o první nástroj svého druhu, jehož prostřednictvím se hlavní online platformy, subjekty v reklamním průmyslu a další aktéři v tomto odvětví dohodli na samoregulačních normách pro boj proti dezinformacím. Mezi signatáře kodexu patří například společnosti Google, Meta, TikTok, Adobe, či Microsoft. Nyní je důležité dohlédnout na dodržování těchto zásad a nevytvářet další regulace, které v konečném důsledku nepomohou v boji proti dezinformacím, a naopak mohou zasahovat do práva svobody projevu.

Garant: Ondřej Knotek (europoslanec ANO, kandidát č.3)

PRO

Nejsou, respektive snahy o jejich „podchycení“, „rozpoznání“ či určení, co je dezinformace a co není, jsou větším nebezpečím pro demokracii i svobodu slova než dezinformace samy o sobě.

Garant: Marek Zeman (místopředseda PRO, kandidát č.4)

Stačilo!

Větším problémem je cenzura, která se bojem proti dezinformacím maskuje. Za dezinformace se často považují pouze odlišné, nepohodlné názory. Budeme usilovat o zrušení či alespoň upravení legislativy, která prosazuje cenzuru a budeme se zasazovat o co největší transparentnost financování politických reklam. Jsme přesvědčeni, že nejlepším nástrojem proti skutečným dezinformacím není cenzura, ale otevřená diskuse, názorová pluralita a také transparentnost toho, jak jsou financovány politické neziskovky a aktivisté. Zejména jde-li o financování ze strany zahraniční velmoci, nebo velkého byznysu majícího zájem na aktuální agendě, ať už zbraňové, farmaceutické, klimatické či jiné.

Garanti: Ondřej Dostál (nezávislý kandidát č.2 za SD-SN), Roman Roun (mluvčí KSČM)

Svobodní

Problém představuje především nesmyslný boj s nimi. To, co se nazývá dnes dezinformací, vždy bylo a je přirozenou součástí demokracie. Zdravá demokratická a svobodná společnost si s nepřesnými či nepravdivými informacemi dokáže bez potíží poradit, má-li dostatek zdrojů, z nichž může informace čerpat. Budeme usilovat o zastavení masivního toku peněz do nesmyslného boje proti dezinformacím, který nyní slouží spíše k potlačení nevhodných názorů. Do této kategorie spadá i podpora politických neziskových organizací, které nám filtrují informace a rozhodují o tom, co můžeme, a co nemůžeme číst, a ke kterým informacím smíme či nesmíme mít přístup.

Garant: Libor Vondráček (předseda strany a lídr kandidátky)

SPOLU

Nejprve je potřeba si dezinformace definovat. Ano, dezinformace existují a do jejich šíření jsou zapojeni i cizí státní aktéři, například ruské zpravodajské služby, proti čemuž je samozřejmě nutné bojovat. Pak tu ale máme spoustu věcí označovaných za “dezinformační narativ” a podobně, kdy je zřejmé, že se toto označení používá jen jako zbraň proti politickým oponentům. Standardní definicí dezinformace je, že je to lež, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí. Když dám příklad, ukázková dezinformace je, když vezmu přelidněný vlak z Indie, přifotošopuji jej na nádraží v Chlumci nad Cidlinou a budu tvrdit, že to jsou migranti proudící do Česka. To má být označeno jako lež a původce by měl nést zodpovědnost. Jenže většinou to tak jednoduché není, a je potřeba k tomu přistupovat mimořádně obezřetně. Stávající česká legislativa mi připadá dostačující.

Garanti: Alexandr Vondra (místopředseda ODS a lídr kandidátky), Luděk Niedermayer (europoslanec a kandidát č.3 za Top09) a Tomáš Zdechovský (europoslanec a kandidát č.4 za KDU-ČSL).

Přísaha – Motoristé sobě

Dezinformace nejsou významným problémem ve společnosti. Jsou za významný problém pouze vydávány – za účelem omezování svobody projevu a pokusu o názorovou unifikaci. Jediná účinná forma obrany společnosti proti tzv. dezinformacím je vzdělání. Cesta regulace a omezování je cestou do nesvobody. Není možné trestně postihovat lidi za názor, i kdyby byl mimořádně hloupý. S výjimkou již popsaných trestných činů (viz předchozí odpověď).

Garanti: Petr Macinka (předseda strany Motoristé sobě) a Antonín Staněk (Přísaha, kandidát č.3)

Představitelé Pirátů (lídr kandidátky Marcel Kolaja), STAN (vedení strany, lídr kandidátky Danuše Nerudová, kandidát č.2 Jan Farský, jen kandidátka č.3 Petra Korlaar omluvena z časových důvodů) a SocDem (předseda strany Michal Šmarda a lídr kandidátky Lubomír Zaorálek) neodpověděli ani po urgenci.