Překlad části rozhovoru s Toby Youngem, zakladatelem a ředitelem britské The Free Speech Union, o obratu elit proti naší nejcennější svobodě. Původně publikováno ve Spiked. Celý videorozhovor jako součást epizody The Brendan O’Neill Show. Překlad Zuzana Poláchová.

Ještě relativně nedávno byla svoboda slova chápána jako základní západní hodnota. Možnost říkat své názory bez cenzury ze strany státu byla pro naše pojetí života v liberální demokracii klíčová. Dnes se však státní cenzura rozšiřuje a nabývá nových forem. Ve Spojeném království se vláda chystá autoritářským zákonem o online bezpečnosti výrazně omezit to, co se smí a nesmí říkat na sociálních sítích – navazuje tak na již velmi rozsáhlé zákony o nenávistných projevech. V USA jsme se díky převzetí Twitteru Elonem Muskem dozvěděli o šokující míře zásahů FBI do moderování online obsahu v posledních letech – tedy o státní cenzuře zadními vrátky. U mnoha elitních liberálů však tento alarmující vývoj vyvolal sotva pokrčení ramen. A co hůř, někteří této cenzuře aktivně fandí a odsuzují bojovníky za svobodu slova jako hrozbu pro demokracii. Kdy liberálové ztratili víru ve svobodu?

Jak optimisticky vnímáte svobodu slova v roce 2023?

Jsem velmi mírně optimistický. Myslím, že rok 2020 byl pro svobodu projevu obzvlášť špatný kvůli kombinaci hnutí Black Lives Matter a pandemie. Ve Free Speech Union jsme strávili hodně času obhajobou lidí, kteří zpochybňovali ortodoxii BLM nebo Covidu. To přetrvávalo i v roce 2021, ale v roce 2022 se mraky začaly trochu rozestupovat.

Došlo k boji proti „trans Talibanu“ a bylo oznámeno, že klinika Tavistock bude uzavřena. Ale genderově kritické feministky jsou samozřejmě stále umlčovány nalevo i napravo. Nedávno jsme se dočkali zrušení promítání filmu Adult Human Female v Edinburghu. Ale obecně se mi zdá, že aktivisté pro trans práva jsou na ústupu.

Proběhl tu ovšem i vývoj, který nebyl tak dobrý. PayPal a další platební platformy cenzurují lidi za to, že říkají legální názory, které neschvalují. Free Speech Union se stala obětí, když nám PayPal v září zrušil účet. PayPal ho nakonec obnovil, ale spoustě lidí účty zrušil a již neobnovil. Proti tomu se budeme snažit bojovat.

Zákon o online bezpečnosti se nakonec vrátil do parlamentu, ale tato verze nebyla tak špatná jako některé dřívější. Zmizelo ustanovení, které mělo zakázat “legální, ale škodlivé” projevy na internetu, ale rozhodně nejsme z nejhoršího venku. Mezitím byl ve Sněmovně lordů vykastrován návrh zákona o svobodě projevu ve vysokoškolském vzdělávání. Přesto si myslím, že tento návrh bude mít ještě dopad a zdá se, že bude schválen začátkem tohoto roku.

Celkově vzato rok 2022 nebyl špatný. Očekávám, že v roce 2023 bude situace o něco lepší. Opravdu velkým zdrojem optimismu je koupě Twitteru Elonem Muskem. Tato platforma byla dlouho využívána jak k šíření „woke“ propagandy, tak k prosazování ideologické konformity s progresivistickými dogmaty. Takže teď, když ji převzal Elon Musk, si myslím, že by Twitter mohl být v roce 2023 spíše zdrojem dobra než zla.

Odhalení z Twitter Files jasně ukázala, že státní cenzura se deleguje na soukromé subjekty. Jak velký je tento outsourcing cenzury problém a jak ho vyřešit?

Stal se z toho skutečný problém. Měl jsem podezření, že existuje určitá míra tajných dohod mezi bezpečnostními službami, jako je FBI, a vedoucími pracovníky Twitteru s cílem „stínově blokovat“ lidi, ale přesto jsem byl šokován, když jsem se ve Twitter Files dočetl o rozsahu těchto dohod. Zejména mě překvapila ochota různých vedoucích pracovníků Twitteru plnit příkazy složek jako FBI a potlačovat informace, které by mohly poškodit volební vyhlídky Joe Bidena v roce 2020. Mám podezření, že něco podobného se v posledních dvou nebo třech letech dělo i v Británii, což možná časem vyjde najevo.

Příznačné je, že když se tyto různé státní orgány – ať už jde o britské Ministerstvo pro digitalizaci, kulturu, média a sport, proti-dezinformační jednotky nebo FBI – opřou do korporací provozujících sociální sítě, aby odstranily obsah, nehrozí jim pokutami ani trestním stíháním. K tomu by ovšem mohlo dojít v rámci nového regulačního režimu zavedeného zákonem o bezpečnosti na internetu ve Spojeném království, ale většinou tyto orgány pouze žádají firmy provozující sociální média, aby obsah odstranily. Znepokojivé je, že to tyto korporace nepovažují za problém. Nebojí se, že by je někdo viděl, jak plní příkazy státních orgánů nebo politických stran.

Dokonce i mainstreamová média si myslí, že je to v pořádku, pokud obecně souhlasí s tím, o co je žádají. To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč Elon Musk chtěl zveřejnit Twitter Files přímo na Twitteru a ne je poskytnout novináři z Washington Post nebo New York Times. Nejen že chtěl propagovat svou vlastní platformu jako zpravodajského média, ale musel také vědět, že by se příběhu nedostalo patřičné pozornosti ze strany hlavního proudu tradičních médií. A skutečně, média je z velké části ignorovala, včetně naší BBC. Představte si, že by na počátku 70. let musel Deep Throat (informátor o skandálu Watergate, pozn. překl.) oslovit spíše nadšence do amatérského rádia než reportéry Washington Post, aby informoval o jednom z největších politických skandálů minulého století.

Co podle vás vysvětluje tento nezájem o odhalení Twitter Files?

Ještě před deseti až patnácti lety většina lidí sdílela přesvědčení soudce Nejvyššího soudu Louise Brandeise. Ve slavném případu Nejvyššího soudu ve 20. letech minulého století Brandeis řekl, že nejlepším lékem na špatné projevy není tyto potlačovat, ale povzbuzovat lidi, aby je vyvraceli ve veřejném prostoru lepšími projevy. To se proslavilo jako doktrína protiprojevu. Byla jedním z pilířů svobody projevu na celém Západě.

Nyní převládá názor, že v zájmu ochrany demokracie a toho, aby nedocházelo ke zkreslování výsledků voleb, je třeba misinformace a dezinformace na digitálních platformách potlačovat. Nově se objevuje názor, že demokracie závisí na potlačování špatného projevu.

Částečně za to může i reakce establishmentu na výsledky voleb, které nedopadly podle představ elit. Vysvětlení, proč Trump vyhrál prezidentské volby v roce 2016 nebo proč v referendu o EU triumfoval Brexit, spočívá podle nich v tom, že obyčejným lidem byly podávány dezinformace nebo byli nějakým způsobem klamáni.

Takže tato cenzura je částečně způsobena jakousi panikou elit. Je to reakce na vzestup populismu. A způsob, jakým se elity snaží obnovit svou autoritu, je kontrola toku informací.