Evropská komise (EK) vyzvala velké online firmy, aby přijaly přísnější pravidla pro “zamezení šíření falešných informací” na svých službách. Snahou Komise je, aby se jejím kodexem zásad boje proti dezinformacím, který vypracovala v roce 2018 (a velké digitální firmy jako Google, Facebook, Twitter či Microsoft se jej zavázaly dodržovat), řídili i velcí zadavatelé digitální reklamy, firmy zapojené do online inzerce...
Mnohokrát jsme narazili na problémy ve výstupech práce factcheckerů – ověřovačů informací, jejichž hodnocení považují některá média a globální platformy jako dostatečně spolehlivá, aby na jejich základě snížila viditelnost příspěvku nebo dokonce označila jejího autora za dezinformátora. Tato potenciálně nebezpečná praxe se stává natolik rozšířenou, že považujeme za potřebné ukázat, že i ověřovač pravdy se může mýlit, resp. být ovlivněn...
Podívejte se, co chystá Evropská komise v rámci “boje s dezinformacemi”. Moderovaná diskuse k “Akčnímu plánu pro evropskou demokracii (EDAP)” s eurokomisařkou Věrou Jourovou, zástupci Ministerstva zahraničních věcí SR, Ministerstva kultury SR, Marcelem Kolajou, europoslancem za Piráty, zástupcem firmy Google a dalšími. Diskuse se za naši iniciativu zúčastnil Vlastimil Veselý. Jeho dvě otázky zazní v čase 45:55.
Začátkem prosince diskutovali v Debatním klubu Daniel Vávra (Stop-cenzure.cz), Jan Cemper (Manipulatori.cz) a Stanislav Blaha (Outsidermedia.cz) na téma svoboda slova, cenzura, odpovědnost, hoax, migrace a prezidentské volby v USA. Celý záznam má 3:18 hod.
V prvním díle souhrnu podzimní cenzury na sociálních sítích jsme se věnovali především zásahům proti svobodě slova před americkými prezidentskými volbami. Ani po nich cenzurní orgie nepolevily. Globální platformy zasáhly proti dlouhé řadě příspěvků, které např. upozorňovaly na zvýšené riziko podvodu při korespondenční volbě. Došlo i k rušení účtů osob z prezidentova týmu.
Když jsme na našem webu zřizovali blog, mysleli jsme si, že naše přehledové texty z jara občas rozšíříme o příspěvek popisující nějaký výraznější případ zásahu do svobody slova, kterého se dopustí Facebook, Twitter nebo Google. Ani v pesimistickém scénáři jsme si nedokázali představit, co vše se na podzim odehraje a jak se cenzura stane prakticky každodenním tématem dění na Západě....
Formy cenzurních zásahů Na rozdíl od samotných uživatelů, kteří si sami spravují své skupiny a kanály (lze je chápat jako nástěnky, které má její autor pod kontrolou a určuje, např. komu budou viditelné které příspěvky), se neočekává (a nebylo to dříve zvykem), že bude provozovatel platformy zasahovat do obsahu.
Zpráva od našich západních sousedů: případ fact-checkingu na Facebooku prošel dvěma stupni soudního řízení. Pravicově konzervativní server Tichys Einblick nebyl spokojen s tím, že společnost Correctiv, která v Německu pro Facebook vyhodnocuje pravdivost příspěvků, označila jeden z jejich textů za “částečně nepravdivý”.