Musk je investor, ne anděl. Přesto je jeho rozhodnutí koupit sociální síť dobrou zprávou.

V záplavě všech možných špatných zpráv od války na Ukrajině po vlnu zdražování přišla také jedna zpráva dobrá. Nejbohatší muž světa a zakladatel firmy Tesla Elon Musk ovládl sociální síť Twitter, stáhne ji z trhu a učiní z ní firmu privátní, tedy veřejně neobchodovatelnou.

Dobrou zprávou jsou hlavně důvody, proč Elon Musk takto činí. Musk se sám označuje za „fundamentalistu prvního dodatku“ americké ústavy, resp. fundamentalistu svobody slova a projevu. Jako podnikatel má Musk nepochybně s Twitterem zájem především obchodní, ale můžeme mu věřit, že jeho motivace získat tuto vlivnou sociální síť kvůli svobodě slova je silná.

Svobody na velkých sociálních sítích americké provenience v posledních letech rychle ubývá. Každý slyšel o vypnutí účtu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. To je ale jen vrcholek ledovce. Vypínány jsou účty desetitisíců lidí, a to nejen podporovatelů Trumpa, ale všech možných lidí, jejichž názory nejsou dostatečně pokrokové.

Veřejné náměstí současnosti

Sociální sítě se staly „frontovou linií“, skrze kterou zapustila kořeny „kultura rušení“ pod taktovkou uvědomělých progresivistů. Sítě založené na algoritmech a umělé inteligenci využívají paradoxně ohledně cenzury velmi primitivní nástroje blízké prvobytně pospolné společnosti. Cenzura s inteligencí tupého strojového překladu je doplňována „ručními zásahy“ armády levné pracovní síly odněkud z Bangalore a všechno to hlídají různí služební „profesoři morálky“ z univerzit, kteří si potřebují přivydělat v etických komisích na Facebooku či jinde. Člověk „označený“ či „zrušený“ si pochopitelně může stěžovat tak leda v lampárně na nádraží.

Trump byl to nejviditelnější, nemusíte tvrdit, že volby byly ukradené, ale napomenut a zrušen můžete být, třeba když píšete, že je normální a správné se při volbách prokazovat průkazem identity, když kritizujete násilí spojené s akcemi BLM, když kritizujete v souvislosti s pandemií epidemiology, kteří jsou zrovna ve státním kurzu apod. Těsně před převzetím od Elona Muska zrovna Twitter oznámil politiku cenzury názorů ve věci oteplování a změny klimatu.

S tím je podle všeho konec. Zastánci nové cenzury říkali, že sociální sítě jsou soukromé firmy a jako takové si prý mohou cenzurovat a zakazovat, co se jim zlíbí. Pravidla jsou soukromá. Nový majitel Twitteru s tím nesouhlasí a ve svém tiskovém prohlášení vysloveně označil Twitter za „veřejné náměstí současnosti“, tedy prostředí, kde platí americká ústava a svoboda slova a tisku.

Je to logické. Když otcové zakladatelé sepisovali americkou ústavu, existovali už tiskárny a knihtisk. Hlavní výměna názorů probíhala ale ještě na náměstích a v městských parcích, jejichž centrem byl zpravidla altánek zvaný gazebo. Tady se vedly politické řeči, výměny názorů, kampaně. Teprve později vznikla masově šířená tištěná média. Svobodu a pluralitu je logicky třeba chránit především a právě v té oblasti, která zrovna nejvíce dominuje: byly to noviny, rádio, pak televize, dnes jednoznačně dominují a vše ovládají sociální sítě, většina lidí si dnes dokonce bere informace pouze z nich.

Většina zakladatelů, majitelů a šéfů technologických a internetových platforem bývali libertariáni, jakým je dosud Musk. Vše se změnilo v době, kdy americké elity začaly mobilizovat proti druhé volbě Trumpa prezidentem a po vítězství demokratů ve volbách a následně ve volbách prezidentských v roce 2020 začalo sociálním sítím hrozit rozdělení v rámci antimonopolní politiky podobně jako před více než sto lety americkým železnicím a ocelárnám. Bývalí libertariáni začali jít na ruku vládnoucím progresivistům, nebo rovnou převlékli kabáty, aby oddálili nucené rozdělení, což se jim podařilo. Kapitálový trh už také není garantem svobody, v HR odděleních velkých finančních fondů, bank a korporací vládne sešněrovaný duch upjaté politické korektnosti, který se tam přelil z univerzit.

Návykové jako drogy

Uvidíme, co Muskův vliv udělá, ale další sítě jako Facebook se dostanou pod tlak, aby alespoň do určité míry uvolnily cenzuru také, protože jejich kontroly a restrikce přestanou být atraktivní. Přirozeností člověka (snad) je, že svoboda je lákavější než buzerace a chomout.

Každopádně Musk slibuje omezit (nikoli zcela zrušit) moderaci obsahu, chce zveřejnit algoritmy a zcela znemožnit anonymitu. 

To je ale jedna stránka mince. Potíž se sítěmi a Twitterem ale také je, že jsou návykové jako drogy, podporují zuřivost, netoleranci, lynčování, polarizaci a tribalizaci společnosti. Místo živých bytostí máme davy závislých, vzteklých a naprogramovaných mankurtů. Všechny tyto nepěkné jevy jsou bohužel ale také jedním z pilířů komerčního úspěchu. Co s tím udělá Musk, uvidíme. Je ale přece jen pouze investor, ne anděl. Pěstování tribalizace a nenávisti k odlišným názorům v rámci ozvěnových komor a filtrovaných bublin se asi nezbavíme, ale alespoň ten prostor bude o poznání svobodnější.

“Tento článek byl se souhlasem autora převzat z Lidových novin.”