Dopis, který 26. srpna zaslal Mark Zuckerberg, šéf firmy Meta a většinový vlastník sítě Facebook, právnímu výboru americké Sněmovny reprezentantů, znamená podobný průlom v odhalení cenzury digitálních platforem ze strany americké vlády jako předchozí skandál Twitter Files. Ze všech ohlasů v českých médiích stojí nejvíce za pozornost ten od Daniela Kaisera v Echo24. Z jeho článku vybírám 5 důležitých zmínek, které si zaslouží krátké komentáře.

1. „Že platformy v čele s Googlem a FB straní levici a potlačují zprávy a názory konzervativní či jinak neortodoxní, není čerstvý objev. Avšak teď máme přímo od Zuckerberga na papíře, že jeho platformy (FB, Instagram, WhatsApp) k tomu aspoň v nejvýraznějších případech tlačil Bílý dům”

Je to veřejné přiznání, že se americká vláda pokoušela ovlivnit politiku a filtrování informací na sítí Facebook. V Bílém domě byla ale Kamala Harrisová, současná kandidátka na prezidenta, víceprezidentkou. Co k tomu v kampani řekne? Budou se jí vůbec mainstreamová média ptát, když ji to může poškodit?

2. „Nakonec to sice bylo na Metě samotné, jestli bidenovcům/harrisovcům vyhoví, nebo ne, ale ‘myslím, že tlak z vlády byl špatný, a lituji, že jsme se mu víc veřejně nebránili’.“

Bude veřejně litovat a omluví se i NIC.CZ a čeští provideři, které vláda tlačila k blokaci webů? Nebo počkají, až je zažalují poškození provozovatelé jako v případě AC24 a žalovaného T-mobile? Soud má tímto dopisem Zuckerberga proti T-mobile slušně nabito.

3. „FBI a s ní veškerý novinářský mainstream prosadily postup: Té zprávy se nedotýkat, mohla by to být ruská dezinformace!“

Nevidíme a neslyšíme podobné strašení v českých médiích, od zástupců vlády a plukovníka Foltýna? Je to také nepřímý tlak k (auto)cenzuře. Jako by vše kolem migrace, Green Dealu, svobody slova, pohlaví, rodiny, LGBT, mRNA vakcín, Ukrajiny, korespondenčního hlasování ad. mohla být ruská dezinformace. Mohla. A nebo také eurounijní nebo americká..Už jsme si jich užili několik. Třeba právě u tematu amerických voleb.

4. “„Už teď v USA nepotlačujeme věci, dokud je nezkontrolují fact-checkeři.“ Všimněme si místního určení. V USA už ne, ale v EU zřejmě ano, neboť nikde napříč Evropou není žádný Jim Jordan, tedy člověk angažující se v boji proti cenzuře a současně na vlivném postavení, tak aby ho veličiny z Bich Tech nemohly ignorovat.”

Evropě bohužel schází první dodatek americké ústavy a místo vlivné osobnosti bránící svobodu slova má EU spíš cenzurní šmejdy typu komisaře Bretona.

5. „Když před 5-6 lety Václav Klaus ml. (tehdy poslanec ODS) prosazoval zákon proti cenzuře platformami – a tím i u nás toto velké téma vůbec politicky etabloval, námitky proti jeho návrhu byly nejen proti konkrétním větám, ale silně zaznívala i jedna obecná: že platformy jsou soukromé, že soukromým společnostem nemá nikdo co nařizovat, že to by teprve byla státní zvůle. Jak už je zvykem, po 3-5 letech je při zpětném pohledu zřejmé, že ty tehdy dominantní argumenty se úplně míjely s realitou.“

Ano, vlády mezitím nařizují platformám pravý opak – cenzuru nepohodlných názorů. A nepotřebují k tomu ani žádnou zvláštní legislativu. Proto byl a je potřeba zákon, který jim to explicitně zakáže a ponechá tuto pravomoc na úrovni státu. Nikoli delegovanou na Evropskou komisi, která si mezitím právo regulovat přivlastnila pomocí nařízení DSA..

Porušily CIA a FBI zákon?

Podle Michaela Shellenbergera, autora Twitter Files, “FBI a CIA porušily zákon o sledování, šířily dezinformace a úmyslně zasahovaly do voleb v roce 2020. Nikdo z FBI ani CIA nešel do vězení, ani nebyl za své zločiny řádně vyšetřen. A přesto důkazy ukazují, že FBI a CIA porušily zákon o odposleších a Hatchův zákon z roku 1939, který zakazuje federálním zaměstnancům využívat své úřední pravomoci nebo vlivu k zasahování do voleb nebo ovlivňování jejich výsledku.”

Máme v Česku nějakou podobnou legislativní ochranu? V případě zavedení korespondenčního hlasování by to bylo více než třeba.